V současnosti platí penále 0,1 procenta z dlužné částky za každý den prodlení Penále je vlastně majetková sankce, kterou jsou povinni zaměstnavatelé platit za porušení svých povinností při placení pojistného na zdravotní pojištění.
V současnosti platí penále 0,1 procenta z dlužné částky za každý den prodlení
Penále je vlastně majetková sankce, kterou jsou povinni zaměstnavatelé platit za porušení svých povinností při placení pojistného na zdravotní pojištění.
K uplatnění nároku pojišťovny na penále může dojít zejména z následujících důvodů:
a) zaměstnavatelé mohou vypočítat a odvést nižší pojistné na zdravotní pojištění, než by skutečně měli. Jedná se o typické nedbalostní jednání ze strany zaměstnavatelů, kteří se dopustili chyb při výpočtu výše pojistného, a to ať již početních, či plynoucích z neznalosti příslušného zákona;
b) zaměstnavatelé neodvedou pojistné v řádném výplatním termínu, ale toto poukáží příslušné zdravotní pojišťovně později. I v tomto jednání můžeme spatřovat ještě jistý druh nedbalosti, neboť tito zaměstnavatelé jsou si sice dobře vědomi své povinnosti platit pojistné, ovšem např. z důvodu své druhotné platební neschopnosti splní svoji povinnost později, než by měli. Je třeba si uvědomit, že penále vzniká nejenom z nedoplatků, ale i v důsledku opožděných úhrad plateb pojistného;
c) zaměstnavatelé neplatí pojistné dlouhodobě (několik měsíců nebo i déle než jeden rok). Toto jednání ze strany zaměstnavatele můžeme již nazvat úmyslným závažným porušením povinností při placení pojistného, které může případně vést i k trestní odpovědnosti;
d) zaměstnavatelé vůbec nepřihlásí své zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny, a tudíž za ně neplatí pojistné. V praxi se můžeme setkat i s takovým velmi hrubým porušením zákonných povinností. Tito zaměstnavatelé si však musí uvědomit, že příslušná zdravotní pojišťovna jim může ve správním řízení uložit za nesplnění oznamovací povinnosti pokutu až do výše 200 000 Kč a při opakovaném nesplnění této povinnosti až do výše 400 000 Kč, přičemž touto uloženou pokutou není dotčen nárok pojišťovny na penále za případné nedoplatky a opožděné úhrady plateb pojistného.
Výše penále
Výše penále za nedoplatky a opožděné úhrady plateb pojistného se od 1. 1. 1993 několikrát změnila. Od 1. 1. 1993 do 30. 6. 1993 penále činilo 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Od data 1. 7. 1993 bylo zákonem penále výrazně zvýšeno, a to na 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení. Konečně novelou zákona s účinností od 1. 5. 1995 se výše penále snížila opět na 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a tato výše penále zůstala v průběhu dalších let nezměněna a platí až do současnosti. Nesmíme však přesto zapomínat na skutečnost, že výše penále za dobu před 1. 5. 1995 se řídí předpisy platnými před tímto datem.
Způsob výpočtu penále
Pro větší názornost si uvedeme konkrétní příklad: Zaměstnavatel z důvodu přechodné platební neschopnosti provedl úhradu pojistného za měsíc březen 2002 ve výši 126 118 Kč (splatnou dne 14. dubna 2002) až 10. října 2002. Výši penále vypočteme dle následujícího vzorce:
Penále = Px 0,001 x d,
kde Pje skutečná výše odvedeného pojistného, 0,001 je sazba penále platná od 1. 5. 1995, d je počet dnů prodlení.
Vycházíme-li z předpokladu, že zaměstnavatel výši pojistného za měsíc březen 2002 vypočetl správně, pak částka penále činí:
Penále = 126 118 x 0,001 x 179 = 22 576,- Kč
Při zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru činí výše vyměřeného penále částku 22 576 Kč.
Způsob ukládání penále
Po zjištění skutečné výše penále vyzve příslušná zdravotní pojišťovna zaměstnavatele nejdříve k jeho dobrovolné úhradě. Nezaplatí-li zaměstnavatel vyměřené penále ve stanovené lhůtě dobrovolně, zahájí proti němu zdravotní pojišťovna správní řízení. V oznámení o zahájení správního řízení zaměstnavateli sdělí, čeho se správní řízení týká, a zároveň mu uloží lhůtu pro vznesení případných námitek. Po uplynutí této lhůty (za předpokladu, že námitky nejsou pro zdravotní pojišťovnu akceptovatelné) vydá zdravotní pojišťovna v rámci správního řízení správní rozhodnutí - platební výměr.
Platební výměr obsahuje:
* výrokovou část - v našem případě bude ve výrokové části platebního výměru podstatné uložení povinnosti zaměstnavateli zaplatit dlužné penále za nedoplatky a opožděné úhrady plateb pojistného ve vyměřené výši,
* odůvodnění, ze kterého musí být patrné, jakým způsobem a v jaké výši bylo zaměstnavateli penále vyměřeno,
* poučení o odvolání.
Proti platebnímu výměru si může zaměstnavatel podat odvolání nebo žádost o odstranění tvrdosti, jak bude podrobněji popsáno níže. Jestliže se však platební výměr stane pravomocným a vykonatelným, měl by zaměstnavatel ve svém vlastním zájmu dlužné penále uhradit, popřípadě se s příslušnou zdravotní pojišťovnou dohodnout na splátkovém kalendáři. Jestliže totiž zaměstnavatel nezaplatí uložené penále ani na základě pravomocného a vykonatelného platebního výměru, bude se zdravotní pojišťovna zpravidla domáhat uspokojení své pohledávky soudní cestou - návrhem na výkon rozhodnutí.
Podání odvolání do platebního výměru
Proti platebnímu výměru je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho písemného doručení k odvolací instanci - Rozhodčímu orgánu, prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která platební výměr vydala. O odvolání plátce vždy rozhoduje Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny. Pokud tedy plátce podá odvolání do platebního výměru, kterým mu byla stanovena povinnost zaplatit vyměřené penále, vlastně tím namítá, že:
* penále mu nemělo být vyměřeno vůbec,
* penále mu bylo vyměřeno v nesprávné výši.
Po důkladném přezkoumání každého konkrétního případu může Rozhodčí orgán jako odvolací instance odvolání plátce zcela nebo zčásti vyhovět, odvolání plátce jako nedůvodné zamítnout, popřípadě platební výměr zrušit a vrátit věc zpět příslušné zdravotní pojišťovně k novému projednání. Jestliže po novém projednání věci zdravotní pojišťovna vydá nový platební výměr na dlužné penále, plátce pojistného si proti němu může znovu podat odvolání.
Žádost o odstranění tvrdosti v platebním výměru
Jinak se postupuje v případech, kdy plátce pojistného podá do platebního výměru žádost o odstranění tvrdosti. Tímto podáním plátce pojistného dává zdravotní pojišťovně na vědomí, že sice nenamítá ničeho do správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. Žádost o odstranění tvrdosti musí být podána v patnáctidenní lhůtě od písemného doručení platebního výměru. Toliko v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl do dne nabytí právní moci rozhodnutí uplatnit, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Do institutu odstranění tvrdosti přinesla velmi významné úpravy novela zákona č. 176/2002 Sb., která nabyla platnosti a stala se účinnou dne 1. 7. 2002. Tato novela zákona v přesně vyjmenovaných případech vylučuje možnost odstranění tvrdosti. Jedná se o tyto případy:
* nebude předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prom
inutí penále, přirážky k pojistnému nebo pokuty,
* na plátce již byl vydán návrh na prohlášení konkurzu,
* plátce vstoupil do likvidace.
Novela zákona rovněž velmi výrazně posílila pravomoc základních článků zdravotních pojišťoven. Po datu 1. 7. 2002 již o žádostech o odstranění tvrdosti u penále až do výše 20 000 Kč rozhoduje základní článek zdravotních pojišťoven (např. u VZP ČR její okresní pojišťovny), u penále nad 20 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán. Při posuzování žádosti o odstranění tvrdosti si může zdravotní pojišťovna, popřípadě i Rozhodčí orgán, vyžádat další doklady, podporující tvrzení plátce v jeho žádosti tak, aby mohla ve věci objektivně rozhodnout. Důvodem pro prominutí nebo snížení vyměřeného penále mohou být jednak okolnosti nepředvídatelné, jako jsou například živelné pohromy (požár, povodně) anebo trestný čin proti plátci pojistného a jeho majetku (odcizení dokladů, vznik škody na majetku firmy vloupáním a krádežemi), jednak okolnosti na straně plátce pojistného - zejména závažné osobní, zdravotní a sociální důvody. Na tomto místě je však vhodné upozornit na skutečnost, že na prominutí či snížení vyměřeného penále odstraněním tvrdosti není „paušální“ právní nárok, ale zdravotní pojišťovna nebo Rozhodčí orgán individuálně rozhodují po pečlivém vyhodnocení veškerých okolností případu. Ještě jednou považujeme za nutné zdůraznit, že pokud má být žádosti plátce pojistného o odstranění tvrdosti zcela nebo částečně vyhověno, musí plátce pojistného splnit svoji základní povinnost, kterou je uhrazení dlužného pojistného v plné výši. Rozhodne-li o odstranění tvrdosti ať již Rozhodčí orgán nebo sama zdravotní pojišťovna, je toto rozhodnutí konečné. Pro úplnost dodáváme, že rozhodovat o odstranění tvrdosti u penále je možné i bez vydání platebního výměru, a to například na základě vyúčtování, protokolu o kontrole i zvláštního sdělení zdravotní pojišťovny a na řízení o prominutí penále odstraněním tvrdosti se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
