STRUKTURÁLNÍ FONDY Čerpání peněz ze strukturálních fondů Unie nabralo - i přes administrativní problémy -závratnou rychlost. V mnohých operačních programech už peníze pomalu dochází. Původní prognózy se tedy nesplnily. Česká republika zatím ze strukturálních fondů získala asi devět miliard korun.
STRUKTURÁLNÍ FONDY Čerpání peněz ze strukturálních fondů Unie nabralo - i přes administrativní problémy -závratnou rychlost. V mnohých operačních programech už peníze pomalu dochází. Původní prognózy se tedy nesplnily. Česká republika zatím ze strukturálních fondů získala asi devět miliard korun. Nesplnily se tedy pesimistické prognózy, že žádostí bude málo, peníze se nerozdělí a že je Česko bude muset Bruselu vracet. Ke konečným příjemcům však ještě téměř žádné peníze nedorazily. Obce či firmy, které již peníze obdržely, jsou tedy zatím spíše raritou. Důvodem je vedle časového skluzu především pravidlo, že se peníze proplácejí až po dokončení projektu. Hlavním středem zájmu Česka jsou zatím strukturální fondy, coby nástroj uplatňování regionální politiky Unie. Z nich může země vyčerpat do konce roku 2006 zhruba 40 miliard korun, a to prostřednictvím pěti operačních programů. NEJVĚTŠÍ ZÁJEM JE O OPPP Velmi rychle se rozběhl program, o který mají podnikatelé zatím i největší zájem -Operační program průmysl a podnikání (OPPP), jenž má na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu. V rámci něho byl nejžádanější Rozvoj, který pak musel být pro přílišný zájem pozastaven a na jeho místo nastoupil letos v dubnu Rozvoj II s přísnějšími podmínkami (viz Profit č. 10/2005). Experti tvrdí, že nejlépe ze všech programů odstartoval Společný regionální operační program (SROP). Zájemci mohli podávat první žádosti již vloni v květnu, nedávno bylo vyhlášeno třetí kolo. „V rámci SROP budou jednotlivé regiony zvažovat, zda další kola ještě budou vyhlašovat, či ne,“ říká Martina Hřebejková z poradenské firmy V. I. A. Praha. Podobná situace je v oblasti Operačního programu Infrastruktura, kde jsou v některých opatřeních finanční zdroje rovněž též téměř vyčerpány. Se zhruba půlročním zpožděním se rozběhl i poslední operační program - Rozvoj lidských zdrojů. Oproti ostatním měl skluz zhruba půl roku. Kromě jiného nabízí možnost získání dotací z Unie i velkým podnikům - v oblasti školení zaměstnanců či spolupráce s vědecko-výzkumnými institucemi. „O tento program je však mezi potenciálními žadateli menší zájem,“ upřesňuje Hřebejková. Mnohé subjekty si podle ní stále ještě nedovedou přesně představit, na jaké aktivity v oblasti rozvoje lidských zdrojů mohou žádat o dotace. NÁROČNÁ ADMINISTRATIVA Na druhé straně existuje i řada problémů, jež mají podnikatelé s náročnou administrativou. Především jde o zdlouhavý mechanismus posouzení žádostí a technické potíže s tím související. Ukazuje se například, že ne všichni úspěšní žadatelé z prvních kol mají v současnosti podepsanou smlouvu o přidělení dotací, což může velmi komplikovat naplnění příslušného projektu. Samostatnou kapitolou je podle Hřebejkové příliš velká složitost a nepřehlednost základních dokumentů - příruček pro žadatele, kterými se musí při tvorbě žádostí a povinných příloh řídit. Příručky jsou často velmi nejasně formulované. Ne vždy je žadatelům-laikům zřejmé, co se po nich vlastně žádá či v jaké podobě mají být dané dokumenty předloženy. Celá záležitost je o to komplikovanější, že se tyto požadavky během vyhlašování jednotlivých kol výzev mění. Navíc v každém regionu se podmínky úředníků a tedy i výklad příručky mohou lišit. PENÍZE NABÍZÍ I SAMOTNÝ BRUSEL
Téměř mimo zájem podnikatelů jsou zatím možnosti čerpat peníze přímo z Bruselu, tedy nikoli ze strukturálních fondů. Evropská komise vypisuje své vlastní granty - v podstatě na obdobné bázi, jako jsou operační programy. Rozdíly oproti nim spočívají v tom, že pro českého podnikatele není partnerem příslušná implementační agentura v Česku, ale zájemce kontaktuje přímo příslušné pracoviště v Bruselu. Významnou výhodou grantů je, že neexistuje pro tu danou zemi žádný národní limit (podrobněji v Profitu č. 52/2004).
Praxe však ukazuje, že podnikatelé zatím o této příležitosti prakticky nevědí. Informace lze získat na adrese www.europa. eu.int. Její základní verze je již k dispozici
i v českém jazyce.
FINANCÍ NAPŘESROK VÝRAZNĚ PŘIBUDE Struktura programů, pomocí kterých se budou rozdělovat miliardy z Evropské unie, se v České republice po roce 2007 výrazně změní. Počet operačních programů se má rozšířit nejméně na šest. Podpora krajů je nyní sdružena do jednoho společného projektu, ministerstvo pro místní rozvoj jej však chce od roku 2007 nahradit osmi regionálními programy. Vlastní program tak budu mít vždy jeden až tři kraje sdružené do administrativních jednotek. Důvodem změn je především prudký nárůst objemu peněz, které by do Česka měly po roce 2007 směřovat. Suma by se měla proti současnému stavu zvýšit pětkrát až na 150 miliard korun ročně. Přestože bude Česko do společného rozpočtu Unie také mnohem více peněz odvádět, mělo by i nadále zůstat čistým příjemcem. AŽ PŘÍLIŠ BYROKRACIE**
Biotechnolog Petr Kohout je spoluautorem projektu inkubátoru biotechnologických studií v Nových Hradech. Právě na něj žádá finanční dotaci z programu Prosperita, tedy ze strukturálních fondů Evropské unie. Jak Kohout hodnotí své dosavadní zkušenosti s podáváním žádosti? „Dotační programy vyžadují maximální plnění administrativních náležitostí nezbytných k úspěšnému podaní žádosti a získání dotace. V tomto kolotoči formulářů a shánění všech patřičných dokladů je kolikrát až nemožné se rozumným způsobem orientovat. Firma s menším počtem zaměstnanců a malou ekonomickou základnou je těmito kroky maximálně vytížena,“ říká. „Když projekt podává firma s nulovou zkušeností, má sníženou šanci na úspěch. Stačí špatně vyplněný formulář či nedodaný podklad a jste ze seznamu žadatelů vyškrtnuti,“ dodává Kohout. Proto by uvítal větší propagaci těch státních institucí, které poskytují informace o dotacích a které mohou žadatelům při podávání projektů nabídnout pomocnou ruku.
