Mnoho velkých společností se kvůli ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo, že se zcela stáhnou z ruského trhu. Tento bezprecedentní korporátní exodus měl zasadit Moskvě a ruské ekonomice vážnou finanční a symbolickou ránu. Po zhruba 500 dnech od začátku války se ale ukázalo, že některé známé firmy svůj slib zatím nedodržely.
Podle profesora Jeffa Sonnenfelda z Yale University Rusko opustilo asi tisíc velkých společností, na tamním trhu ale zůstal třeba Heineken, Unilever, Philip Morris International nebo Mondelez. „Tyto firmy porušují své sliby a fungují jako váleční prospěcháři. Nejde jen o pouhé zklamání, je to opravdu ostudné a neetické,“ řekl CNN Sonnenfeld, podle něhož jde o jasné porušení morálního kodexu.
Pivovar zavádí nové značky
Typickým příkladem firmy, jež se z Ruska zatím nestáhla, je populární holandský pivovarnický gigant Heineken. Ten hned v březnu 2022 slíbil zemi opustit, nicméně o 16 měsíců později má společnost v Rusku sedm pivovarů a 1800 zaměstnanců. Kromě toho navíc Heineken na tamní trh uvedl několik nových značek, kterým se podařilo uspět i díky tomu, že už v zemi není tak silná konkurence.
Podle univerzitního výzkumu společnost pokračuje ve svém podnikání pod záminkou, že čeká na povolení k uskutečnění prodeje byznysu. „Není to nic jiného než institucionální setrvačnost a ideologická arogance. Spotřebitelé by si měli uvědomit, že kupováním výrobků od těchto firem podporují něco, co pohání Putinovu válečnou mašinérii,“ doplnil Sonnenfeld.
Mluvčí Heinekenu k tomu uvedl, že společnost je stále odhodlána Rusko opustit a že už našla potenciálního kupce. Tato dohoda, předložená ruským úřadům v dubnu 2023, však stále čeká na schválení regulačními orgány. „Kvůli prodeji očekáváme významné finanční ztráty. Naše podnikání ale do té doby pokračuje, abychom mohli chránit živobytí našich zaměstnanců tím, že se vyhneme bankrotu nebo znárodnění,“ uvedl Heineken v prohlášení.
Nejen nezbytné potraviny
Omezení všech nepodstatných aktivit v Rusku loni přislíbila i potravinářská společnost Mondelez, která vlastní značky jako Milka, Figaro, Oreo, Opavia či Bebe. Firma však v zemi nadále podniká a zaměstnává tam asi 3000 lidí, přičemž podle výzkumníků nevykazuje žádné hmatatelné aktivity směrem k odchodu. Situaci nezměnily ani nedávné bojkoty ze strany evropských obchodníků s potravinami, kteří odmítali objednávat a skladovat produkty této společnosti.
Minulý měsíc Mondelez uvedl, že v zemi omezil veškeré své aktivity, zastavil uvádění nových produktů na trh a přestal utrácet za reklamu. „Očekáváme další pokles našich tržeb. Úplné pozastavení provozu by ale znamenalo odříznutí části dodávek potravin pro mnoho rodin, které nemohou válku nijak ovlivnit,“ oznámila firma v tiskovém prohlášení.
Podobně přitom na situaci zareagoval i potravinářský gigant Unilever, který vyrábí kosmetiku Dove, zmrzlinu Ben & Jerry’s nebo čaj Lipton. Po zahájení invaze se firma zavázala, že bude v Rusku prodávat pouze nezbytné zboží, podle výzkumníků však v zemi nadále nabízí například svou zmrzlinu Cornetto či další potraviny.
Podle organizace Moral Rating Agency, která zkoumá aktivity společností v Rusku, Unilever tamní ekonomice přináší asi 712 milionů dolarů (více než 15 miliard korun) ročně. „Kousek mýdla Dove začíná vypadat pěkně špinavě, když si uvědomíte, že pomáhá sponzorovat nákup ruského tanku,“ řekl CNN zakladatel agentury Mark Dixon.
Lidé by měli být nespokojení
Stejně jako Unilever a Mondelez se také Nestlé loni zavázalo, že bude v Rusku prodávat pouze nezbytné produkty, jako je kojenecká výživa. Ani tato firma ale svůj slib nedodržela, a v zemi jsou tedy stále k dostání čokoládové tyčinky Kit Kat, krmivo pro domácí mazlíčky Purina a mnoho dalších produktů.
Jednou z největších v Rusku setrvávajících nadnárodních společností s odhadovanou hodnotou zhruba 2,5 miliardy dolarů (asi 53 miliard korun) je tabákový gigant Philip Morris International. Její mluvčí v prohlášení pro CNN uvedl, že situace je velmi složitá. „Naše firma je omezována nedávným regulačním vývojem. Existuje totiž mnoho podmínek, které musí být splněny, aby byla jakákoli transakce prodeje schválena úřady,“ vysvětlila společnost.
V Rusku nadále zůstává i několik dalších větších firem, mezi něž patří třeba pobočky amerických řetězců rychlého občerstvení Carl’s Jr. a Sbarro Pizza nebo společnost nabízející coworkingové prostory WeWork. Některé z nich obhajují svou pokračující přítomnost v zemi tím, že nechtějí způsobit problémy svým zaměstnancům a zákazníkům.
Sonnenfeld však tento argument odmítá a tvrdí, že odchod velkých korporací může zvýšit tlak na Putinův režim. Podobná situace už přitom nastala dříve, když se během jihoafrického apartheidu koncem 80. let ze země stáhlo mnoho velkých západních značek. „Cílem by mělo být zvýšení úrovně nepohodlí běžných obyvatel, kteří se následně začnou ptát, kdo je původcem dané situace,“ uzavřel Sonnenfeld.
