Pokud se chystaný plynovod Nabucco nestane celoevropským projektem, tak nikdy nevznikne, řekl minulý týden v rozhovoru pro ČTK před summitem EU premiér Mirek Topolánek. Projekt je podle něj enormně finančně náročný. Česko přitom patří k výrazným zastáncům Nabuka, protože by mohl snížit jeho energetickou závislost na Rusku. „Je to priorita absolutní a je to vnímáno i našimi partnery, a takto jsme se dohodli na jednání zemí visegrádské čtyřky,“ řekl Topolánek. Plynovodem by proudil zemní plyn ze zemí kolem Kaspického moře, popřípadě z Blízkého východu, do Evropy. Zahájit provoz by měl v roce 2013. Zatím ale není jisté, zda vůbec vznikne. Konkurenční plynovody South Stream a Nord Stream, které připravuje ruský Gazprom, jsou reálnějšími projekty.
Energetická bezpečnost patří mezi priority českého předsednictví. EU se pokouší svou závislost na dodávkách plynu z Ruska zmírnit již delší dobu. Proto sází na plynovod Nabucco, který by měl přinést do Evropy ročně 30 miliard metrů krychlových plynu z oblasti Kaspického moře a střední Asie. Plynovod by měl stát kolem dvanácti miliard dolarů.
Otázka ale nestojí tak, že když Nabucco nebude celoevropským projektem, tak nikdy postaven nebude. Topolánek zapomněl říct, že problém nespočívá v jednotě zemí EU či v penězích, ale v tom, že Nabucco jednoduše není čím naplnit. Žádné konsorcium bank nedá ani dolar úvěru na postavení plynovodu bez toho, aby nevidělo smlouvu garantující potřebný objem plynu minimálně na 20 let. Zatím nic takového neexistuje. Na zemní plyn, který by státy na jih od ruských hranic – například Kazachstán či Turkmenistán – chtěly exportovat, již položil ruku Gazprom. Nabízí jim za to dokonce téměř evropské ceny. Další bohatý zdroj plynu se nachází už jen v Íránu, jehož zásoby jsou největší na světě po Rusku. Jednání s Teheránem na toto téma ale absolutně blokuje současná politika USA a drtivé většiny zemí EU.
