Kde a jak získat finanční zdroje pro malé a střední podnikání Jsou podnikatelské nápady za všechny prachy. Jsou i takové, které potřebují na začátku jen peníze. A takových je v životě, bohužel, víc. V každém podnikání je kromě chuti, vůle, znalosti, schopností a představ už na začátku potřebný kapitál jako počáteční finanční základna.
Kde a jak získat finanční zdroje pro malé a střední podnikání
Jsou podnikatelské nápady za všechny prachy. Jsou i takové, které potřebují na začátku jen peníze. A takových je v životě, bohužel, víc.
V každém podnikání je kromě chuti, vůle, znalosti, schopností a představ už na začátku potřebný kapitál jako počáteční finanční základna. V okamžiku prohlášení a registrace podnikatelského subjektu se tento kapitál stává základním jměním, de facto vkladem do podnikání. Vklad může mít různé legální, pololegální a ilegální podoby:
a) Peněžní kapitál našetřený z předcházející legální činnosti adepta podnikání. b) Vložení vlastního knowhow ve formě duševního (nehmotného) majetku, vždy ovšem v kapitalizované, soudně znalecky oceněné ceně. c) Majetek získaný činností na hranici anebo pod hranicí legálního podnikání - veksláctvím, pasáctvím, obchodem s narkotiky, dětmi, bílým masem, transplantovatelnými orgány a přímou prostitucí. d) Kapitál získaný vypráním tzv. špinavých peněz. e) Movitý a nemovitý majetek získaný restitucí (návratem soukromého majetku fyzických osob), zestátněného po 28. únoru 1948 v tehdejší ČSR, se kterým se dá obnovit nebo zařídit nová podnikatelská činnost, a to in natura přímo nebo jeho kapitalizací cestou prodeje nebo pronájmu. f) Hmotný majetek, získaný malou a velkou privatizací, dříve členěný na základní prostředky (ZP, HIM) a drobné prostředky (DKP, DHIM). g) Darování a dědictví tvoří v postatě vlastní zdroj s různou mírou zdanění. h) Získání tichého společníka s kapitálem (domácího nebo zahraničního), zpravidla jako komanditisty v komanditní společnosti. i) Úvěr od banky (tuzemské nebo zahraniční). j) Garance získaného úvěru jiným finančním subjektem. k) Dotace různého druhu (tuzemské a zahraniční) ze státních a nestátních, zpravidla nadačních zdrojů. l) Finanční prostředky, získané vítězstvím předloženého projektu v grantové soutěži (tuzemské nebo zahraniční, zejména z EU). m) Nábor nových spolufinancujících společníků do v. o. s., s. r. o. nebo družstva. n) Vypsání emise akcií (jen u akciových společností) a jejich prodej na kapitálovém trhu. o) Propojení dvou existujících subjektů do joint venture společnosti. p) Prodej licence - franchising. q) Finanční pronájem základních prostředků (hmotný majetek-HM) - leasing. r) Půjčka od soukromníka(ů). s) Vnitřní půjčka ze záložny nebo kreditní společnosti bez bankovní licence.
Uvedené finanční zdroje lze členit podle tří zásadních kritérií, a to podle jejich legality (legální a ilegální) a vlastnictví (vlastní a vnější) poskytnuté pro začínající nebo už zavedený malý a střední podnik (MSP, mezinárodně SME - Small and Middle Enterprise). Současné zákonodárství v celém světě hledá cesty, které by zabraňovaly průniku nelegálně nabytých zdrojů (tzv. špinavých peněz) do běžné ekonomiky. Co zůstává složité, je potrestání použití takových zdrojů. Přesto nelze nikomu ani náznakem doporučit jich využívat. Jsou to zdroje uvedené výše, ad c) a d), a proto s nimi dále nepočítáme. Naopak doporučujeme všem podnikatelům všechny ostatní, legální zdroje, použité v podnikání, stále důsledně a podle měnících se zákonů a pravidel hodnověrně prokazovat. Naopak vlastní, (endogenní, vnitřní) především disponabilní majetek v různých formách se považuje za nejčistší zdroj finančních prostředků. Patří mezi něj zdroje ad a), b), e), f), g), h) a budeme s ním pracovat jako s vlastním vkladem podnikatele, který nemusí nikomu vracet. Do zbývající skupiny zařazujeme všechny ostatní cizí zdroje od i) až po r), založené více méně na získání vnějších (exogenních) finančních prostředků úvěrovou nebo leasingovou smlouvou anebo navýšením základního jmění různými sofistikovanými přístupy. Všechny mají různou míru rizika. Vlastní zdroje financování vklad podnikatele jako počáteční vklad v podobě prvotně akumulovaného kapitálu nebo svého zpeněžitelného know-howmusí zabezpečit finanční začátky podnikání do té doby, než jeho kapitálová reprodukce zabezpečí fungování firmy na základě dosažení zisku. Start podnikání je pak úspěšný v tom okamžiku, když si svůj původní vlastní kapitál může opět odčerpat na své soukromé konto! Je to také nejzdravější způsob začátku podnikání, neboť si všichni zakladatelé včas uvědomí cenu peněz a složitost jejich ziskové reprodukce. Darování a dědictví, zpravidla z příbuzenstva, je vlastně rozšířením vlastních zdrojů, má však svou cenu v míře jeho zdanění. Kapitál získaný z malé a velké privatizace je sice dnes svým rozsahem předmětem sporů o jeho legálním nabytí, nicméně na něm stojí existence původního průmyslu a zemědělství. Zvláštním zdrojem vkladu podnikatele je tichý společník. Nechtějí sami pod svým jménem podnikat, avšak chtějí z poskytnutého kapitálu získat vyšší než bankovní úrok. Podle Obchodního zákoníku (viz část druhá Obchodní společnosti a družstvo) se mohou stát tichým společníkem, komanditistou třeba vstupem do komanditní společnosti (zkratka k. s.). Je tu však riziko, že o takto vložený kapitál může úplně přijít, dostane-li se k. s. do konkurzních potíží. Nicméně hůř je pak na tom komplementář k. s., protože on, na rozdíl od komanditisty, v případě konkurzu přijde o svůj veškerý majetek, nejen vložený, tedy i osobní. Cizí zdroje financování jsou alternativním nejčastějším způsobem získání počátečního kapitálu. Ze zákona mohou půjčit peníze jen instituce s bankovní koncesí, leč jeho obejitím se vyrojilo mnoho (legálních) zdrojů vnějšího financování. Zde jsou jejich modifikace. Podnikatelský úvěr má dvě složky, jistinu a úrok. Jistinu je nutné umořovat s možností odkladu prvých splátek. Úroky se splácejí vždy od začátku úvěrové smlouvy systémem složitého odúročení k zůstatku neumořené jistiny. Mohou být z matematického hlediska buď lineární, degresivní, progresivní až diskrétní. Právním podkladem úvěru je úvěrová smlouva.
Z hlediska času jde o:
a) Krátkodobý úvěr do jednoho roku, při každoročním opakování se nazývá revolvingový. Většinou jej používáme na oběžné prostředky jako provozní úvěr - nákup materiálu a zboží pro první obrátku, překlenutí dočasné platební neschopnosti, úhradu termínovaného závazku, eskont směnky vlastní atd.
b) Střednědobý úvěr od více jak jednoho roku do čtyř až pěti let, je dosud nejčastějším bankovním produktem určeným pro financování hlavně investičních akcí podle podnikatelského záměru, odsouhlaseného a přijatého bankou. Jeho složkou může být i úvěr na oběžné prostředky, ale ne více jak 10 - 15 % z celého úvěru. Úrokové zatížení se mění podle bonity klienta a disponibility banky a nyní se pohybuje v rozmezí (6,5 - 15 %). Je však pro dlužníka skryto do různých složek vycházejících z diskontní sazby ČNB (ceny peněz pro komerční banky), a to vlastní základní sazby + marže a různých bonifikací nebo malusů. Základní podnikatelskou motivací podnikatele je snaha takový bankovní úvěr získat, protože šetří jeho disponibilní vlastní prostředky. Jednou z největších překážek pro jeho získání je však jeho nedokonalé nebo nedostatečné zajištění zpravidla nemovitými aktivy klienta. Mezi klienty poradenských kanceláří se šíří názor, že bez takřka dvojnásobného vlastního majetku se úvěr nezíská. Proto patří poradenská pomoc při získávání úvěru mezi nejžádanější služby.
Uvádíme zde možné
způsoby umořování jistiny (splácení úvěru) J a splácení úroků (úročení) v čase t na příkladě střednědobého úvěru na čtyři roky, při fixní úrokové míře úm. Hledáme celkovou sumu Sc, kterou dlužník zaplatí věřiteli navíc.
Platí základní vzorec:
Legenda: S
c - celková suma
J - jistina v peněžních jednotkách
ú m - úroková míra
n - počet splátek za běžný rok
t - doba splácení v letech
Tento obecný vzorec je díky možnostem propočtů složitého odúročení na PC univerzální, protože umožňuje propočítat varianty umořování jistiny a splácení úroků. Dokažme si to na úvěru s pololetním, čtvrtletním a měsíčním splátkovým kalendářem. 1. příklad: Jistina J = 10 000 000 Kč je umořována pololetně při úm = 16 % p. a., při n = 2 splátkách za běžný rok a t = 4 letech úvěru 2. příklad: Tatáž jistina je umořována čtvrtletně za stejné ú m = 16 % p. a., při n = 4 splátkách za běžný rok, takže t = 4 letech úvěru 3. příklad: Jistina je umořována měsíčně, tedy při n = 12 splátkách za rok úvěru Rozdíly jsou markantní, v rozpětí od 13,6 mil. do 13,266 mil. - to je již 334 tisíc Kč! c) Dlouhodobý úvěr nad pět let tuzemské banky MSP (SME) jen zřídka poskytují. Zprávy o velkých, dlouhodobých a syndikovaných (sdružených) úvěrech se týkají výlučně rozsáhlých investic národohospodářského dopadu. d) Hypotéky jsou určeny pro půjčky obyvatelstvu na bytovou nebo domovní výstavbu. V současnosti se neposkytují pro financování podnikatelské aktivity. Garance úvěru je nezbytnou podmínkou jeho poskytnutí. Za prvé je to deklarované základní jmění podniku až do určité, nikoliv 100%, výše jeho tržní ceny, podle odhadu soudního znalce, akreditovaného u úvěrující banky. To je dnes u v. o. s., k. s., družstva a hlavně s. r. o. tak malé, že nyní banky žádají jiné zdroje záruk. Dlužník si je může zajistit sám tím, že dá věřitelské bance do zástavy disponibilní vlastní rodinný osobní hmotný majetek, jako jsou drahé kovy, kameny, umělecká díla, chata, dobytek, vlastní byt, parcela, depositum, dům. Když takovéto zástavy žadatel o úvěr nemá, hledají se nemovitosti, které smluvně poskytne bance tzv. třetí osoba. Tou může být příbuzný, opravdový přítel anebo už dnes existující firmy poskytující jištění úvěru za úplatu od 3,9 do 9,9 % na různé nemovitosti svých klientů, kteří je zatím nemohou prodat, a tak jim přinášejí aspoň nějaké hotové peníze. O tuto procentovou sazbu je ovšem poskytnutý úvěr dražší. Nakonec může záruku poskytnout obec, město a stát. U nás má v tomto směru výsadní postavení Českomoravská záruční a rozvojová banka.
Výpočet struktury splácení úvěru
Pomocí Excelu je možné vytvořit tabulku na výpočet pravidelných měsíčních splátek v různém splátkovém období (12, 24, 36, 48, 60 měsíců) a volitelném ročním úroku v určitém rozmezí (5 až 15 % p. a.).
Vzorový příklad: 12 měsíčních splátek při úroku 12 % p. a.
Krok 1: Po otevření souboru si vytvoříme tabulku podle obrázku. Ve sloupci B do řádků napíšeme zobrazený text. Ve sloupci C2 vytvoříme pomocí ikony Měna formát buňky v Kč a vložíme výši úvěru, tedy 36 000 Kč (lze vložit údaje z nabídky ze stránek II. či III.). Do C3 vložíme dobu splácení, v našem případě 12 měsíců a do buňky C5 napíšeme vzorec pro výpočet procent =B4/100. Pomocí ikony Styl procent pak provedeme formát buňky.
Krok 2: K vyjádření rozmezí splátek a úroků použijeme z menu Zobrazit>Panely nástrojů příkaz Formuláře. Objeví se lišta, kde postupně vybereme ovládací prvky Posuvník a číselník.
Krok 3: K ovládacím prvkům nastavíme vlastnosti tak, že klepneme postupně na Posuvník a Číselník pravým tlačítkem myši a po otevření kontextového okna vybereme příkaz Formát ovládacího prvku. Po otevření do něj postupně vložíme hodnoty podle vzorů na obrázcích. Při jejich použití se bude v případě Posuvníku měnit obsah buňky C3, tedy doba splácení, při použití číselníku se bude měnit obsah buňky C5, výše úroku.
Krok 4: Do buňky na řádku Měsíční platba vložíme funkci z menu Vložit>Funkce a po zobrazení okna vybereme v sloupci Funkce: Finanční a v sloupci Název funkce: Platba a potvrdíme klepnutím na OK. Otevře se dialogové okno, které vyplníme podle obrázku. Při vyplňování těchto funkcí musíme ovšem dodržet umístění buněk na ploše a jejich propojení (např. Sazba - úrok za jednotlivé měsíce máme zapsán v buňce C5, do okna zapíšeme C5 a jelikož je splácení měsíční, lomíme 12, rovněž Pper - vyjadřuje dobu splácení, v našem případě 12 měsíců, tedy C3 a Souč hod. je výše úvěru, tedy C2 - 36 000 korun). V aktuální buňce se objeví výše měsíční splátky.
Krok 5: Na dalším obrázku je splátkový kalendář s výpočtem výše úroků v jednotlivých měsících, kde se opět vyplní dialogové okno v buňce na prvním řádku ve sloupci Úrok stejným postupem jako u Kroku 4 s tím rozdílem, že ve sloupci Název funkce přiřadíme řádek Platba, úrok. Takto vytvořenou buňku zkopírujeme a vložíme do následujících buňek až po řádek označený pořadovým číslem 12. Jejich součtem pak získáme celkové úrokové zatížení. Do buňky označené C11 ve sloupci Zbývá zaplatit vložíme příkazový řádek =C2, tedy počáteční výši úvěru. Do následující buňky C12 vložíme příkazový řádek =C11-D12+$D$7, který opět zkopírujeme a pak postupujeme stejně jako u sloupce Úrok.
