Akcionáři mohou jen doufat
V BOŽÍCH RUKOU jsou peníze akcionářů Harvardského průmyslového holdingu (HPH). Tak charakterizoval současnou situaci člen představenstva HPH a advokát Michal Pacovský. Firma sice minulý týden oznámila, že získala prodejem ruské ropné společnosti Sidanko šest miliard korun. Slova předsedy představenstva HPH Borise Vostrého, který tuto informaci sdělil jen agentuře ČTK, jsou zatím pouhým slibem. Vostrý je označován za „pravou ruku Viktora Koženého, který žije na proslulých Bahamách. Vostrý na nich má mít údajně rovněž vlastní dům. Vostrý tvrdí, že v ruské firmě Sidanko vlastnila čtyřicetiprocentní podíl kyperská společnost Kantupan, který se podařilo prodat firmě Tyumen Oil Company za 600 milionů dolarů (přibližně 24 miliard korun). Kantupan je údajně ovládán z 25 procent Harvardským průmyslovým holdingem, takže na české akcionáře by z investice mělo připadnout zmíněných šest miliard korun. „Osobně bych pochyboval, že by pan Kožený byl takový altruista, aby ze svého majetku dával malým akcionářům šest miliard, říká předseda Ochranného sdružení malých akcionářů (OSMA) a bývalý sportovní redaktor deníku Svobodné slovo Karel Staněk. „Cíl celého tohoto snažení a mlžení je jeden. Dostat HPH z likvidace, protože pak skončí povinnost Viktora Koženého vyplatit likvidační zůstatek, tvrdí Staněk. Pavučina. Obdobný názor na informaci zveřejněnou Borisem Vostrým má i soudem určený likvidátor HPH Zdeněk Častorál, který rovněž zpochybňuje, že se peníze do Čech vůbec dostanou. Prohlašuje, že harvardský holding firmu Kantupan nekontroluje. „Šest miliard z Ruska může být dokonce určeno na výplatu. Je to ale jen šedesát procent z likvidačního zůstatku, což znamená místo dříve slibovaných 600 jen 360 korun na akcii. Budou s tím spojeny vysoké náklady, takže mohou zbýt třeba jen tři miliardy, a ty se nabídnou akcionářům k odkupu, domnívá se Staněk. Po druhé vlně kuponové privatizace Harvardský průmyslový holding vložil veškerý majetek do kyperské Daventree, kterou později ovládl Viktor Kožený prostřednictvím své firmy HCMW. Za část majetku českých akcionářů „přesunutého do zahraničí koncem roku 1997 zaplatil dvěma směnkami v hodnotě deseti miliard korun. Daventree investovala v Rusku a Ázerbájdžánu. Majitelé akcií HPH (je jich na 250 tisíc), kteří v devadesátých letech svěřili úspory firmám Viktora Koženého, své cenné papíry nyní prakticky nemohou prodat. „Kontrola 25 procent Kantupanu vychází ze zástav a ručení poskytnutých v rámci zajištění prodeje majetku HPH uskutečněného dle smlouvy z 30. prosince 1997. Dluh za koupi poloviny firmy Daventree je takto jištěn po celou dobu, reagoval Vostrý na otázku týdeníku EURO, jaký je vztah mezi Kantupanem a HPH. Bůh a Vostrý. „Různými, odpověděl na dotaz, jakými cestami se mohou peníze dostat do České republiky Michal Pacovský. „Bude to chvíli trvat, poznamenává Pacovský a dodává, že o způsobu převodu financí nebude mluvit, aby operace neztroskotala. Přibližně 24 miliard korun by se ale mělo nejdříve dostat do firmy Kantupan. Tu Pacovský označuje za jednu ze zástav dluhu Viktora Koženého vůči HPH, a tudíž majetek HPH. Další detaily Pacovský odmítl sdělit. „Dá–li bůh, tak to projde, dodal. Velkou roli v kauze hraje Boris Vostrý, který patřil k prvním důležitým lidem, jež Kožený po svém prvním příjezdu do Čech potkal. Vostrý mu pomohl získat řadu kontaktů a proniknout ke „správným lidem. V představenstvu HPH se v poslední době udála řada změn. Z dřívějších členů si své místo zachoval jako jeden z mála právě Vostrý. „Stojíme o to, aby tam byl, protože ví a umí. Už chtěl rezignovat, my jsme ho přemlouvali, aby zůstal, říká Pacovský, který patří k novějším členům představenstva HPH. „Má všechny informace, dodává Pacovský.
