Náklady podnikatelů i společností na výzkum a vývoj lze využít ke snížení základu daně
V České republice je již od roku 2005 možné snížit základ daně z příjmů o sto procent výdajů, které daňový subjekt vynaložil na projekty výzkumu a vývoje (VaV). Tím je fyzickým osobám – podnikatelům – i společnostem, jež se VaV zabývají, umožněno uplatnit tyto náklady fakticky „dvakrát. Nejprve jako součást hospodářského výsledku a poté neúčetně během přípravy daňového přiznání.
Subjektům je tím poskytnuto právo, respektive možnost, snížit daňovou povinnost deklarováním výzkumné činnosti a zahrnutím nákladů na ni do přiznání – zaplatit méně na dani a zároveň si vylepšit cash-flow. Ani zdaleka to však nečiní všichni, kteří by toho mohli využít. Důvodů je několik.
===== Prospěšná investice =====
Především je to strach z neznáma a přirozený konzervativismus. Ten spočívá jednak ve vymezení činností VaV a jednak v určení nákladů na ni. Dalším důvodem je obava z pracnosti a časové náročnosti. Řečeno jinak – strach z přílišné administrativy.
Především je třeba konstatovat, že VaV není nutně spojený se vznikem nové licence a záležitostí jen vědeckých ústavů. Týká se i podnikatelů nebo obchodních společností, které v rámci podnikatelské činnosti řeší výrobní nebo provozní problémy – například při výrobě nových výrobků, u staveb prováděných novými technologiemi a postupy nebo při tvorbě vlastního softwaru. Výsledkem je nové řešení, které není na začátku ani známé, ani jisté. Výzkum je tím přítomen nejen při výrobě nových nebo lepších materiálů, výrobků a zařízení, ale i při zavádění dokonalejších technologií, systémů nebo služeb.
Použitelné náklady vymezuje pokyn ministerstva financí. Nejvyšší položku tvoří náklady na zaměstnance (mzdy a povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění), spotřeba použitého materiálu a daňové odpisy hmotného majetku, který byl při výzkumné činnosti použit. Náklady na výzkum zahrnují nejen vlastní „badatelskou“ činnost, ale i vytvoření funkčního vzorku nebo prototypu, jejich ověření a zkušební provozy a výrobu. Mezi tyto náklady však nelze zahrnout nakoupené služby, administrativu nebo některé režijní náklady, jako je skladování, opravy, úklid nebo ostraha.
Přílišná administrativa je otázkou vyšší pracnosti jen při nastavení systému – při přípravě především projektové dokumentace a vytváření postupu na vykazování nákladů. Jde však o investici, která přinese měřitelný dopad již při přípravě nejbližšího daňového přiznání. Navíc lze nastavený systém využívat i v příštích letech.
===== Důležitý atribut =====
Není třeba se obávat budoucnosti, respektive případného zrušení odčitatelné položky nějakou novelou. ČR si totiž stejně jako ostatní vyspělé země světa uvědomuje, že podpora VaV je jedním z důležitých atributů konkurenceschopné „znalostní“ ekonomiky. A daňový odpočet VaV jedním z významných stimulů, který má v různých zemích mnoho forem. Problémem ani není vykázání daňové ztráty. Náklady na VaV lze využít ke snížení základu daně i po tři následující roky, kdy nárok na odpočet vznikl.
Tato tematika nabývá na významu za ekonomické krize, za níž větší podpora VaV je v zájmu státu a podnikatelů s ním. Za každou stokorunu na VaV totiž dostanou od státu dvacet korun podpory. Jde jen o to, aby toho dokázali využít.
