MNOHÁ MINISTERSTVA ZASPALA. ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTŮ NUTNÝCH K ČERPÁNÍ PENĚZ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU MÁ ZPOŽDĚNÍ. ZNAČNÁ ČÁST Z 15 MILIARD KORUN, KTERÉ BY Z NICH ČR MOHLA LETOS ČERPAT, JE TÍM OHROŽENA. JE JEŠTĚ MOŽNÉ ZPOŽDĚNÍ DOHNAT?
Musíme ale velmi rychle dohnat zpoždění, říká olomoucký hejtman Jan Březina HEJTMAN OLOMOUCKÉHO KRAJE JAN BŘEZINA (KDU-ČSL) TVRDÍ, ŽE ANO.
Koncem března jste vyzval ministerstva, orgány krajů i obcí, aby zintenzivnily své úsilí při vytváření podmínek pro čerpání prostředků z evropských fondů. Je situace opravdu tak špatná? A dá se vůbec za necelý měsíc, který zbývá do vstupu do EU, něco dohonit? Pokud se tempo nezmění, pak hrozí, že čeští podnikatelé, obce i regiony mnoho evropských prostředků z letošní sumy - asi patnácti miliard korun - nevyčerpají. Ale kdybych si myslel, že zpoždění není možno dohnat či výrazně eliminovat, pak bych nepřicházel - společně s některými dalšími hejtmany - s touto výzvou. V čem konkrétně tkví ono zpoždění?
U každého rezortu, který má na starost jeden z pěti operačních programů v rámci strukturálních fondů, je to jiné. Někde chybí dokumenty, z nichž se podnikatelé, obce či regiony dozvědí, na co konkrétně mohou žádat, jaké podmínky musí splňovat a podobně. Jinde je to zase třeba metodika zpracování projektů a metodika jejich auditu.
Co tedy navrhujete?
Lze to shrnout do šesti stručných bodů: Urychleně dokončit tvorbu metodiky ukazující žadatelům cestu, jak o peníze z fondů žádat; tyto informace by měly být zdarma distribuovány do všech obcí nad dva tisíce obyvatel. Vytvořit transparentní mechanizmy finanční kontroly již přidělených prostředků. Věnovat mimořádnou pozornost funkčnosti zemědělské platební agentury, aby zemědělci mohli získat prostředky na rozvoj venkova a obnovu krajiny. Garantovat dostatečné prostředky na kofinancování z národních zdrojů. Vyzvat žadatele o peníze z evropských fondů, aby přípravu a předkládání projektů neodkládali na dobu po vstupu do EU. A poslední bod, ale stejně důležitý - urychleně dokončit vypracování materiálů, jejichž prostřednictvím ministerstva řídí jednotlivé operační programy.
Rád přirovnáváte čerpání prostředků z evropských fondů ke stavbě domu. Jak tato stavba vypadá? Základem stavby je Rámec podpory společenství, který byl vyjednán s Evropskou komisí na základě schváleného Národního rozvojového plánu. Každé patro pomyslné stavby představuje jeden operační program. Těch má ČR pět. Místnosti pro nás znamenají vždy jednotlivá opatření příslušných operačních programů. Stavba domu má šest etap. První je položení základu, druhá zahrnuje jednotlivá opatření příslušných operačních programů. To, co při stavbě domu představují elektrické instalace, rozvody vody a podobně, jsou při naší „stavbě“ Programové dodatky jednotlivých operačních programů, které říkají, kdo bude moci žádat o peníze, na co a za jakých podmínek. Dále přicházejí na řadu obklady a vybavení místností sociálního zázemí sanitární technikou, instalace kuchyňské linky - to jsou nezbytné dokumenty, které žadatel potřebuje pro vypracování žádosti o peníze, tedy projektu. Poté následuje napojení budovy na inženýrské sítě a kolaudace budovy - v našem případě to je personální zabezpečení jednotlivých organizací zapojených do operačních programů, školení úředníků a následný audit. Teprve poté se lze do domu nastěhovat - tedy vyhlásit programy, přijímat žádosti o peníze a výběr, podpis smluv. Střechu naší „eurofondové stavby“ pak představuje realizace projektů a jejich vyhodnocování. Ve kterém patře této pomyslné budovy nyní jsme? To je různé. V některých případech jsme teprve u základů, v jiných jsme zhruba ve druhé třetí etapě výstavby. Ani ne za měsíc se ale má kolaudovat…
Ano. A to ještě například dosud nebyl schválen (až na Programový dodatek ke Společnému regionálnímu operačnímu programu schválený 30. března) žádný programový dodatek. Ty představují podrobné popsání oblastí, na které bude ČR žádat peníze ze Strukturálních fondů EU. Dosud také nebyl vypracován žádný z dokumentů, které budou potřebovat žadatelé o peníze ze strukturálních fondů. Přitom tyto dokumenty mají pro kvalitní zpracování žádostí-projektů zásadní význam. Ministerstva rovněž dosud nevypracovala do definitivní podoby žádný z dokumentů, které jsou nutné pro jejich práci při řízení operačních programů.
O kolik peněz tedy Česko přijde? Všechno záleží na tom, jak rychle doženeme zpoždění. Další ztráty ale ještě mohou z naší špatné připravenosti na čerpání z fondů vyplynout. V současné době se začne v Evropském parlamentu i dalších evropských orgánech připravovat unijní rozpočet na léta 2007-2013. V čem může být negativní dopad na příští rozpočtové období? Při určování rozpočtu na další období má ČR své zájmy a priority. Například aby byl zachován limit 75 procent průměru evropského HDP pro podporu rozvoje regionů. Rozpočtové priority vidíme například v takových oblastech, jako je podpora cestovního ruchu, podpora vědy, výzkumu a vzdělání, infrastruktury, podpora venkova a zemědělství. Když v letech 2004 až 2006 nebude ČR schopna čerpat na tyto oblasti přidělené peníze, těžko může argumentovat, že právě to jsou oblasti, které potřebuje rozvíjet a na něž potřebuje peníze z evropských strukturálních fondů. Proto, aby takovéto nepříznivé podmínky pro nás zbytečně nevznikly, přicházíme s výzvou na urychlení příprav na čerpání letošních „evropských“peněz. Neměl by být za zpoždění někdo volán k zodpovědnosti?
Není čas hledat viníky a handrkovat se, kdo za co může. V zájmu celé České republiky, rozvoje podnikání i jednotlivých regionů se musíme všichni spojit - ministerstva i regiony, bez rozdílu politické příslušnosti a společně zrychlit a zintenzivnit práci na všem, co je pro čerpání z evropských fondů potřebné.
Říkáte „společně“. Jak mohou být kraje užitečné?
Především tím, že poskytnou kvalifikované lidi. Lidi, kteří mají zkušenosti se zpracováváním programů a projektů a v této problematice se vyznají. Mají zkušenosti i s monitoringem a audity projektů, které již dělali při realizaci různých projektů v kraji.
Ing. Jan Březina se narodil roku 1954. Po absolvování Vysoké školy báňské pracoval jako geolog. V letech 1995 až 1997 byl zástupcem starosty města Uničova, potom působil na Okresním úřadě Olomouc a v roce 2001 byl zvolen hejtmanem Olomouckého kraje. Je ženatý a má dvě děti.
