DAŇ Z NEMOVITOSTI - Evropské dotace na zemědělství poputují v řadě míst příští rok do obecních pokladen. Alespoň v obcích, které zvýší daň z nemovitosti a nevyužijí možnosti na osvobození zemědělské půdy. Doplatí na to i mnohá zemědělská družstva.
Příští rok se podmínky hospodaření zemědělských podniků výrazně znerovnoměrní. Některé totiž nebudou muset platit žádnou daň z orné půdy, jiné naopak zaplatí dvakrát až pětkrát více než dnes.
Zmatek způsobila již platná novela zákona o dani z nemovitosti, která byla součástí reformního vládního balíku. Umožňuje obcím daň z nemovitosti u zemědělské půdy od ledna 2009 prominout, ale i zvýšit. Novinku – možnost osvobození zemědělské půdy od daně – prosadil jako podporu zemědělcům ministr financí Miroslav Kalousek. Jenže současně vláda navrhla ve stejné novele podporu obcím, podle níž mohou daně z nemovitosti na svém území zvýšit dvoj až pětinásobně.
Všichni pěkně spolu
Pokud tedy obec neosvobodí zemědělskou půdu od daně a využije možnosti zvýšení daně z nemovitosti, aby naplnila obecní pokladnu, automaticky se zvýší daň spolu s ostatními nemovitostmi i pro zemědělce. Podle zákona totiž nelze zemědělskou půdu ze zvýšení vyloučit, pokud nebyla úplně od daně osvobozena. Mnohé zemědělské podniky ještě nevědí, co je příští rok čeká.
„Ještě nevíme, jak obec rozhodne, ale doufám, že nám daň nezvýší. Z 1500 hektarů platíme přes 400 000 korun ročně, kdyby se daň zvedla, bylo by to pro nás dost špatné,“ říká předseda zemědělského družstva Mojné v jižních Čechách Otto Šamera. Novinku považuje za „úlet“. „Je nesmyslné, aby obce řešily daně, to je přece v kompetenci státu,“ kritizuje.
Podle analytika Davida Marka však stát i v řadě jiných zemí deleguje některé své kompetence na regiony. „Daň z nemovitosti je možné ponechat v pravomoci regionů. Může to být motivace, aby u nich lidé bydleli a pracovali,“ míní Marek. Pokud bude daň příliš vysoká, nebudou v regionu zemědělci podnikat a obce budou vybírat na daních méně.
Pětina obcí si už brousí zuby
JAK SE POČÍTÁ DAŇ ZE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
Základ daně za zemědělskou půdu se spočítá jako součin výměry pozemku a průměrné ceny půdy. Sazba daně činí 0,75 procenta (u luk, lesa 0,25 procenta) z vyměřovacího základu. Výsledek, který vyjde po výpočtu, se pak vynásobí koeficientem od 1 do 3,5 (Praha 4,5) podle velikosti obce. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit pro všechny nemovitosti na území celé obce ještě jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5, kterým se vynásobí daňová povinnost poplatníka.
Již dnes je zřejmé, že pokušení podlehne nejméně pětina hlavně menších obcí. „Máme ohlasy, že obce o navýšení uvažují,“ potvrzuje výkonný místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Jaromír Jech. Podle něj by vyšší výběr peněz měl sloužit hlavně na dokončení investic, které mají obce v plánu. Dalším argumentem je skutečnost, že daň se od roku 1993 nezvyšovala.
Ke zvýšení daně ze zemědělských pozemků až na trojnásobek dojde podle tajemníka Agrární komory Jana Záhorky například v Českém Krumlově. Na dvojnásobek se mají daně zvýšit v katastrálních územích Turnova a Karlových Varů. „Zakládají se tak nerovné podmínky na trhu. Některé podniky nebudou konkurenceschopné,“ varuje Záhorka. Navíc upozorňuje, že některým podnikům daň odčerpá dotace, které dostávají na podporu zemědělství z Evropské unie i ze státního rozpočtu.
Podle propočtů komory při pětinásobném zvýšení hrozí, že podnikům z dotací nezbude nic. „Celou dotaci sežere daň a někde budou muset zemědělci ještě doplatit,“ kritizuje. Na zvýšení nedoplatí jen vlastníci pozemků, kteří jsou plátci daně. Pokud na půdě hospodaří nájemci, majitelé jim zvýšené náklady promítnou do nájmů.
Možná až napřesrok
V některých regionech, například na Příbramsku, daň z nemovitosti nezvýší vůbec, protože nechtějí zatěžovat občany dalším zdražováním. „Stačí, že stát zatížil občany zvýšením DPH, placením u lékařů a v lékárnách a naprosto benevolentním přístupem k značnému meziročnímu navyšování cen energií jednotlivými monopoly,“ zdůvodňuje rozhodnutí starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek. Jinde sice daň z nemovitosti na svém území radnice zvedly, ale současně osvobodily zemědělskou půdu. K tomu se rozhodla například zastupitelstva na katastrálních územích obce Dukovany, Hradce Králové nebo Pardubic, kde u ostatních nemovitostí stoupne daň dokonce pětinásobně.
Pokud by samosprávy využily možnost zvýšit daň plošně, náklady zemědělců v zemi by se mohly zvýšit i o několik miliard korun ročně. „Už jsme jednali s ministerstvem financí o změně, podle které by nebylo možné zvyšovat daň u zemědělské půdy. Ale případná novela nebude platit dříve než od roku 2010,“ potvrzuje tajemník Agrární komory Záhorka. Je tedy zřejmé, že příští rok se zemědělci nerovnému zdaňování už nevyhnou.
