Ministr dopravy Pavel Dobeš už v únoru před plným sálem ředitelů stavebních firem přiznal, že se ani letos nepodaří vyčerpat všechny peníze určené na výstavbu silnic a železnic. Stavbařům nicméně slíbil, že se osobně zasadí o to, aby se převedly na příští rok, kdy už se opravdu, ale opravdu začne stavět. „Rezervy jsou na naší i vaší straně,“ prohlásil chlebodárce velké části publika, které se od začátku krize vyrovnává s jedenáctiprocentním poklesem.
Tentokrát to ale vypadá, že tím, kdo by si měl doma udělat pořádek, je především pan ministr. To jeho podřízené investorské buňky SŽDC a ŘSD nejsou schopny včas připravit projekty a vypsat tendry tak, aby se utratilo alespoň to málo, co je k dispozici. Jen loni se mohlo bez problému prostavět minimálně o jedenáct miliard korun více.
Solidní zpoždění na kolejích
Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) tento měsíc vyhlásila s velkou pompou výběrové řízení na „zakázku desetiletí“. Modernizace III. koridoru mezi Plzní a Rokycany má být po pražském Novém spojení, které propojilo pod vrchem Vítkov pražská nádraží, nejdražší železniční stavbou. Odhadované náklady na stavbu, jejíž součástí je i čtyřkilometrový tunel, dosahují 7,5 miliardy korun.
Železničáři by rádi, aby vítěz soutěže začal stavět ještě letos. Tlačí je totiž termín, který nadělá úředníkům ještě hodně vrásek. Do konce roku 2015 musejí být dostavěny všechny projekty, které si budou nárokovat peníze z operačního období 2007 až 2013. Na zmíněné zakázce by se mohlo začít pracovat nejdříve v červnu, ovšem v případě, že se žádný z neúspěšných uchazečů neodvolá. A to se vzhledem k tomu, že se dnes o každou zakázku brutálně soutěží, nezdá úplně pravděpodobné.
Stavba přitom měla být už dva roky v plném proudu. Podle výhledu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který se připravoval v roce 2010, už mělo být v loňském roce vyčerpáno 1,8 miliardy korun, letos kolem 800 milionů korun. „Hlavní překážkou stavby bylo velmi složité majetkoprávní řízení, vyvlastnění pozemků nezbytných pro realizaci akce nabylo právní moci až na konci roku 2011,“ vysvětluje mluvčí SŽDC Pavel Halla. Další zdržení představují některé nové procesy, které musejí proběhnout před zadáním veřejné zakázky, například projednání chystaných velkých projektů v meziresortním řízení, následně projednání vládou a schvalování zadávací dokumentace na ministerstvu dopravy.
Obecně má ale současné zpoždění víc příčin. Například v roce 2010 byla po nástupu ministra Víta Bárty příprava akcí plošně pozastavena – uvažovalo se dokonce o tzv. „realokaci“ prostředků ve prospěch výstavby silnic a dálnic. „V současné době se již zpracovává řada projektů staveb, další jsou před zadáním. Bohužel projekční firmy propustily v minulých dvou letech řadu zaměstnanců a jejich kapacita se nyní jeví jako nedostatečná,“ dodává Hala. Projekční firmy zaměřené na inženýrské stavby skutečně redukovaly zaměstnance o dvacet až třicet procent, stát pro ně totiž za poslední dva roky nevypsal žádnou velkou zakázku.
Chybující silničáři
Zatímco u SŽDC je problémem, který by mohl vést k nevyčerpání všech možných peněz, skluz akcí, u ŘSD se zdá, že s výjimkou výstavby dálnice D8, kterou zablokovaly protesty aktivistů, všechny důležité projekty běží. ŘSD zahájilo před lety řadu staveb pro operační program najednou, SŽDC si vzhledem k tomu, že nestaví na zelené louce a musí kalkulovat například s výlukami, jednotlivé akce rozložilo průběžně v časovém období. A když „vybouchne“ prioritní velká akce pro aktuální období, nemá ji čím nahradit. Tou byla právě modernizace tratě Plzeň–Rokycany. Silničáři, kteří nemají tolik problémů se skluzy, se ovšem potýkají s vysokou chybovostí projektů, což v konečném důsledku může znamenat, že i oni se dostanou do časového presu. Musejí totiž rozeběhnout tzv. náhradní projekty, na které by převedli pro Evropskou komisi nefinancovatelné výdaje – rozumějte náklady, u kterých by evropští účetní nedokázali pochopit, proč se o ně stavby prodražily nebo pozměnily.
Typicky se jedná o vícepráce, u kterých není zřejmé, proč je investor nemohl předvídat už v původním zadání zakázky. Na základě loňské kontroly Evropského účetního dvora SFDI pozastavil předkládání podkladů pro vyplácení dotací do doby, než je sám prověří. U SŽDC by měla kontrola skončit na konci března, u ŘSD na konci června. Poté bude jasné, jakou část výdajů Česko u dopravních projektů do Bruselu ani nepošle k proplacení. A pro tyto alokované zdroje bude potřeba nalézt náhradní stavby, na které by mohly být převedeny. Ani zarytí optimisté totiž nevěří, že by nešlo o miliardy.
V tu chvíli se ŘSD dostává do podobné pozice jako železničáři. Tyto tzv. národní projekty, na které budou převedeny evropské peníze, jsou definované, nicméně žádná výběrová řízení na firmy, které by je postavily, se zatím nekonají. Přitom musejí být také dokončeny do roku 2015. Jde především o dostavbu a modernizaci dálnice D1. Pokračování tepny z Přerova do Lipníka má přinést stavebníkům kontrakt za pět až šest miliard korun. Dlouho odkládaná rekonstrukce tankodromu spojujícího Prahu s Brnem spolyká až 23 miliard. Pokud se letos rozeběhnou práce alespoň na některých z pěti aktuálně připravovaných úseků, bude to možné považovat za úspěch. ŘSD zatím nevypsalo ani jeden tendr. Slibuje ovšem, že tak učiní v březnu. Předpokládaná hodnota všech těchto pěti zakázek dohromady přesahuje 4,5 miliardy korun.
11 miliard ladem
„Projekty se musejí vysoutěžit nejpozději do poloviny příštího roku, stavební sezona 2013 už musí běžet naplno, jinak o ty prostředky opravdu přijdeme,“ je si vědom ministr. Pokud by se to nepodařilo, ztratila by smysl i chystaná transformace ŘSD na státní podnik.
Hlavním smyslem přeměny ŘSD má být možnost půjčit si na výstavbu dopravní infrastruktury miliardové částky na trhu, aniž by se úvěry staly součástí veřejného dluhu. Zatím ale Česko nevyužívá ani domluvený úvěr u Evropské investiční banky. Jednoduše proto, že nepotřebuje národní zdroje, jelikož nečerpá v maximální možné výši evropské dotace. Jen minulý rok zůstal u EIB nevyčerpán úvěrový rámec přes šest miliard korun. „Rozpočet SFDI se přečerpal, momentálně připravené prostředky v rámci OPD ale byly vyšší. Technicky jsme loni měli možnost čerpat z operačního programu o jedenáct miliard korun více velmi jednoduše, složitěji i 16 miliard korun. Potom bychom zapojili i zdroje EIB ve vyšší míře,“ říká Tomáš Čoček, ředitel SFDI.
Jediným problémem s čerpáním dotací nemusí být jejich včasné dokončení. Hrozí i to, že nestihneme Evropské komisi předložit náhradní projekty ke schválení. Nyní to totiž vypadá, že Evropská komise už nebude chtít v letech 2014 a 2015 nové projekty přijímat. Z tohoto pohledu se jeví selhání v přípravě projektů fatální. Ještě horší se zdá být ve světle informací, že SŽDC a ŘSD v loňském roce zdaleka nevyčerpaly částky určené na přípravu. „Budeme trvat na tom, aby byly tyto peníze letos použity výhradně na přípravu,“ říká Čoček.
Rozpočet na přípravu bude u SŽDC bohatší o 286 milionů korun a u ŘSD o 285 milionů korun. Bylo by záhodno, aby měly něco v záloze. Vzhledem k tomu, že se vysoutěžené ceny díky tvrdé konkurenci pohybují na 70 procentech projektovaných cen, bude zřejmě možné zahájit více projektů, než se původně předpokládalo. Například v soutěži na rekonstrukci průjezdu Plzní podala vítězná Skanska o šest set milionů korun nižší nabídku, než počítalo ministerstvo dopravy.
Počasí navzdory
„Letos očekáváme pokles. Loni ještě byla práce, sice za dumpingové ceny, ale byla. Snad se situace trochu zlepší ve druhé polovině roku,“ doufá Ondřej Chládek, ředitel strategie společnosti Chládek a Tintěra. Svůj mírný optimismus opírá o přesvědčení, že část firem první půlrok nepřežije a uchazečů o zakázky především na údržbu a opravy silnic, které státní správa vypisuje tradičně ve druhé polovině roku tak, aby se nestihla sezona a sprintovalo se v zimních měsících, ubude.
Indikátorem nasazení stavebníků na těchto pracích jsou výkony obaloven, které byly například v roce 2010 nejvyšší v listopadu. Loni tomu bylo podobně. Na podzim loňského roku proto poslal Státní fond dopravní infrastruktury na ŘSD dopis, aby tyto zakázky soutěžilo tak, aby se mohlo začít opravovat už po zimě. Součástí smluv s vítězi bude ujednání, že smlouvy budou vypověditelné bez finančních sankcí, pokud by náhodou nezbyly peníze.
