„Přepravujeme všude po světě do několika minut.“ Tak nějak by mohla v budoucnu vypadat reklama logistických firem, které při doručování zboží a materiálu budou spoléhat na znovupoužitelné rakety. Nejedná se o vtip, ale o seriózní věc, jíž se hodlají zabývat i v samotném Pentagonu, sídle amerického ministerstva obrany.
Vládní činovníci zašli už tak daleko, že za tímto účelem spustili experimentální program, jednoduše nazvaný Rocket Cargo, jehož řízením bylo pověřeno velení Vesmírných sil Spojených států. Ty formálně vznikly teprve v roce 2019. Program má navázat na práci letectva, jež během loňska vytvořilo v součinnosti s firmami SpaceX a Exploration Architecture Corporation studii proveditelnosti.
Projekt by měl podle jeho dřívějšího návrhu spolknout téměř 50 milionů dolarů (přes jednu miliardu korun). Ty budou v úvodní fázi utraceny za výzkum a následný vývoj přistávacích ploch z „netradičních materiálů a na netradičních površích“ či výstavbu „nákladových prostor“ a nezbytné infrastruktury a logistické sítě, jež zajistí rychlé nakládání a vykládání. Kromě toho ale má být rovněž prozkoumána možnost shazování zboží a materiálu z raket během letu, aby tak „mohla být obsloužena místa, kde je přistání nemožné“.
Vyhovuje zatím pouze Muskův Starship
Raketa by dle pracovníků Pentagonu měla splňovat dva základní požadavky: musí být znovupoužitelná a zároveň i schopná unést náklad o hmotnosti v rozmezí 30 až 100 tun. Těmto kritériím aktuálně vyhovuje pouze jediný nosič na světě, a sice loď Starship, kterou vyvíjí již zmíněná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Rozhodně to však neznamená, že by se tím pádem pro ostatní soukromé vesmírné firmy dveře nadobro uzavřely.
„Mluvili jsme s řadou dodavatelů, kteří by podle nás mohli o udělení kontraktu soutěžit,“ cituje CNBC doktora Grega Spanjerse, jenž se na řízení programu podílí. „SpaceX je zcela určitě tou nejviditelnější, o tom nemůže být pochyb… ale to, oč se snažíme, je dostat se na orbitální, respektive suborbitální dráhu, vrátit se s nákladem zpět dolů a přistát s ním na planetě Zemi. Existuje spousta společností, které už dnes touto technologií disponují, není to pouze SpaceX,“ vysvětluje.
Koho přesně tím myslel, Spanjers prozradit odmítl. Je však dobře známo, že vedle Muskovy firmy se o lety do vesmíru zajímá například společnost Blue Origin Jeffa Bezose, dalšího amerického miliardáře. Koneckonců byl to právě on, kdo zkraje tohoto týdne oznámil, že se sám do kosmu chystá. A to už letos 20. července v rámci půlhodinového letu na palubě plavidla New Shephard. Doprovodit by jej měl jeho mladší bratr Mark a také jeden další šťastlivec, který vzejde z online dražby. Hodnotu aktuálně nejvyšší nabídky je možné dohledat zde. Zúčastnit se přitom může každý.
Právě zkušenosti s vesmírnou turistikou mohou v případě jednotlivých kandidátů na zisk vládního kontraktu hrát poměrně důležitou roli. Kromě zboží a materiálu by totiž pomocí takovýchto raket mohly podle CNBC být přepravováni i lidé, jak už ostatně před časem avizovala SpaceX.
Problematická raketa s nejvyššími ambicemi
I když se Musk, respektive jeho vesmírná společnost jeví z pohledu Pentagonu jako aktuálně nejvhodnější uchazeč, ani v jejím případě nejde vše zcela podle plánu. Excentrický miliardář zamýšlí jednoho dne vyslat Starship na Měsíc, a poté dokonce i na Mars. Teprve začátkem letošního května se mu ale podařilo po několika neúspěšných pokusech vůbec poprvé přistát na „obyčejné“ pozemské rampě.
Předchozí prototypy označované jako SN8, SN9, SN10 a SN11 selhaly z nejrůznějších důvodů. První dva při návratu havarovaly, třetí explodoval těsně po dosednutí na přistávací plochu, „jedenáctka“ dokonce ještě o chvíli dřív. Následující tři verze se vedení společnosti rozhodlo sešrotovat, neboť podle něj již byly zastaralé, a tak inženýři sestrojili modernizovanou raketu Starship SN15 s novější avionikou i lepším ovládáním motorů Raptor, z nichž každý zajistí tah 2 MN (meganewtony).
Aby mohla raketa jednoho dne skutečně doletět na Měsíc, respektive na Mars, bude nicméně muset projít další razantní proměnou. Jako taková bude „usazena“ na vršek jiného nosiče, rakety Super Heavy, v důsledku čehož se počet pohonných jednotek navýší ze současných tří na rovných třicet.
