„V roce 2018 jsme zkontrolovali 1089 subjektů a fiskální přínos byl 5,9
milionu korun. Průměrně tedy každý poplatník musel dodanit zhruba 5400 korun. V
roce 2019 bylo zkontrolováno 169 subjektů a fiskální přínos byl zhruba jeden
milion korun,“ upřesňuje Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství.
Předčasné ukončení penzijního připojištění znamená, že klient nesplnil
podmínku spořit si aspoň do šedesáti let věku nebo aspoň šedesát měsíců u těch,
kteří si smlouvu sjednali později. Právě o ně se zajímají finanční úřady. Pokud
si totiž klienti penzijních společností snižovali základ daně díky zaplaceným
příspěvkům na penzijní spoření, musí teď podat daňové přiznání a platby zpětně
zdanit za posledních deset let. Ne každý to ale dělá.
Šéfka VIG Stadlerová: Změna klimatu postihuje i pojišťovnictví
Údaje o tom, kdo ukončil předčasně smlouvu o doplňkovém penzijním spoření
nebo o penzijním připojištění, si zjistí z informačního systému Státního dozoru
nad penzijními fondy, který spravuje ministerstvo financí. Do něj musí
společnosti hlásit informace o všech změnách. Ze svých dat pak finanční úřad
porovná, zda si člověk snižoval základ daně o platby na penzijní připojištění.
„Finanční správa bude i nadále dle svých kapacitních možností v kontrolách
pokračovat,“ ujišťuje Heřtus.
Aktuálně si na penzi se státním příspěvkem spoří 4,44 milionu Čechů, ať už
ve starém systému penzijního připojištění, nebo v novém doplňkovém penzijním
spoření. Data Asociace penzijních společností ukazují, že loni ukončilo smlouvu
168 031 lidí. Drtivá většina z nich ale „řádně“, tedy splnila podmínky a
dostala z fondu naspořené peníze buď jednorázově, nebo formou pravidelné
měsíční penze.
