Spořit si peníze u vybrané penzijní společnosti na úkor plateb důchodového pojištění státu. To je princip, který by měl v budoucnu zajistit, aby lidem neklesaly důchody. Vláda jej schválila, rozhodující slovo řeknou poslanci.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (na snímku) minulý týden uspěl ve vládě s dalším krokem v rámci penzijní reformy, a to poměrně zásadním. Pokud se podaří, aby jej vedle vlády schválili i poslanci, bude to první stupeň skutečné penzijní reformy v České republice. V rámci třetí etapy důchodové reformy vláda schválila možnost částečně vystoupit (opt-out) z povinně placeného systému pojištění. To znamená, že lidé by mohli dobrovolně platit méně státu na povinném důchodovém pojištění, a peníze, které by díky tomu ušetřili, by si spořili pro sebe na důchod u vybraného penzijního fondu.
„Věcný záměr zákona, který opatření třetí fáze reformních kroků v oblasti důchodů upřesní, by měla vláda dostat na stůl do července,“ řekl po jednání vlády Nečas. Rozhodující slovo nicméně budou mít poslanci, návrh musí schválit sněmovna, a ta na něj rozhodně nemá jednotný názor.
Podstatou Nečasova návrhu je dát lidem možnost volby. Buď nadále platit důchodové pojištění státu ve výši 28 procent z vyměřovacího základu příjmů, nebo posílat státu pojistné o čtyři procentní body nižší, a tyto peníze si spořit ve vybraném penzijním fondu. Tedy zčásti vystoupit ze systému povinného placení pojištění. Ovšem za podmínky, že k této částce přibudou z vlastní kapsy ještě další dva procentní body, a tyto peníze rovněž půjdou do stejného penzijního fondu. Smyslem tohoto „příhozu“ má být jednak to, že lidé si více rozmyslí, zda ze státního systému částečně vystoupí, a jednak to přinese více úspor do důchodového systému vůbec. Pro částečný opt-out se lidé budou moci rozhodnout dobrovolně, ovšem ústup zpět by velmi pravděpodobně už nebyl možný.
S možností převedení části peněz důchodového pojištění do soukromých fondů nesouhlasí opozice. Výhrady k ní měli také lidovci. Jejich šéf Jiří Čunek již dříve uvedl, že návrh dál prohloubí rozdíl mezi bohatými a chudými. Jak ale Nečas uvedl po jednání vlády, názorové rozdíly se podařilo v rámci koalice urovnat. „Opatření doprovodí změny v průběžném důchodovém systému, které více zvýhodní rodiny s dětmi,“ vysvětlil Nečas. Ministr počítá s tím, že se o návrhu ještě povede politická diskuze napříč stranami.
Částečný dobrovolný opt-out ze státního systému placení pojištění by měl být výhodný především pro mladé lidi, kteří budou mít dostatek času na to, aby si naspořili na důchod slušnou částku. Pro lidi, kteří mají pár let před penzí, příliš smysl mít nebude. Částečný opt-out totiž také bude znamenat nižší důchod od státu.
Sazba by se zvýšila na 30 procent
Pro důchodové pojištění je nyní stanovena jediná sazba, která činí 28 procent z vyměřovacího základu. Platí ji zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé, stejně jako OSVČ. Ti, kdo by se rozhodli pro částečný opt-out ze systému, by tedy platili celkem na pojistném 30 procent, z toho 24 procent státu a šest procent na svůj účet u penzijního fondu. Z vybraného povinného pojištění by stát nadále platil důchodce. Ti, kteří by platili státu na pojištění méně, by dostávali i adekvátně nižší státní důchod.
Nečas zatím navrhuje, aby oněch šest procent dobrovolně povinného pojištění vybíral od lidí rovněž stát, a to prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Vybrané peníze by ČSSZ sbírala „do jednoho balíku“ a pak posílala anonymně těm penzijním fondům, které by si lidé vybrali.
Každý penzijní fond by tak měl anonymní sumu peněz a jen ČSSZ by znala klíč, podle kterého by se rozdělovala zpět lidem. Fond by tedy nevěděl, od kterých klientů má peníze a kolik si u ní jednotliví lidé spoří. Peníze by investoval na kapitálových trzích, po zhodnocení by výnosy klientům opět připisovala ČSSZ.
Výši částky, kterou budou lidé takto spořit, doporučuje ministr Nečas neomezovat ani minimem ani maximem, lidé by tedy do fondů mohli zřejmě posílat i více než šest procentních bodů z vyměřeného pojistného.
Anonymní správa svěřených úspor se penzijním fondům příliš nelíbí. „Podporujeme spíš transparentnost a přímý kontakt mezi občanem a správcem jeho prostředků,“ říká Petr Poncar, předseda představenstva Allianz penzijního fondu. Podle generálního ředitele Aegon penzijního fondu Vladimíra Bezděka by anonymní vybírání prostředků deformovalo trh. „Na rozdíl od životních pojišťoven, stavebních spořitelen, bank a dalších účastníků finančního trhu by jedině penzijní fondy neznaly své klienty,“ upozorňuje s tím, že by tak penzijní fondy byly na trhu v nevýhodě.
