La Bodeguita zůstává nadále nedostižná
Jako by zřizovatelé restaurace La Casa Argentina slyšeli stesky na nedostatek etnických restaurací v Praze i na prostřední kvalitu těch několika existujících, přišli s atraktivním podnikem. Ostatně nejde o žádné amatéry, mají za sebou zrod asi nejúspěšnější etnické hospody ve městě, La Bodeguity. La Casa Argentina si s ní co do popularity po prvních měsících existence ale nijak nezadá. „U nás čas příjemně plyne tak jako vody řeky Paraná ve vodopádech Iquazú,“ zní vábivý slogan ve štítu restaurace v Dlouhé třídě.
Entrée do La Cassy je překvapující, ihned se vás ujme někdo z personálu a s výsostnou noblesou stručně povypráví o všech prostorách. Usadil jsem se v první nabídnuté Puerto La Boca. Název je prý motivován divokou čtvrtí Buenos Aires. Její výzdoba, byť sebevíce motivovaná „Bairesem“, přišla mi trochu levná. Pestré domy, vyvedené po stěnách, ze kterých sice pro zpestření vykoukl do prostoru trojrozměrný balkon, mi připomínaly pouť. Čekal jsem, kdy se některá stěna odklopí a zpoza pugétu papírových růží „odříká“ křídlovka svou romanci. Slušné založení a elegantní stylový mobiliář pomohly, ale nádech posvícenské návsi zůstal. Zvláště při konfrontaci s do detailu čistě modelovanou Bodeguitou. Přesto jsem ale zůstal, nechtěl jsem si povídat s tukanem v jedné ani koketně mrkat na leguána, či co za ještěrku to bydlí v terrariu, v další prostoře. Pirani v akváriu vedle otevřené kuchyně mne bavily víc.
Ve chvilce jsem objednán, v následující informován o nabídce vín. Při té ovšem došlo k doslovné nehoráznosti. Kdosi z obsluhy odvolal sommeliera od mého stolu uprostřed výkladu a „přidělil“ jej k jinému stolu. Možná tam měli „platinovku“ nebo platili zlatem, ale i já jsem byl host! Kdyby přišla celá papežská konkláve, měl jsem být „dodělán“. Zdůrazňuji, že snížené hodnocení za obsluhu jde jen a jen za tímto mužem, můj číšník i sommeliér byli bezchybní!
Když jsem vzápětí dostal marinové kousky tuňáka (seviche) s mangem a chilli, servírované v ledovém salátu, bylo již ostudné vystoupení onoho muže zapomenuto a já jsem s nadšením hroužil vidličku do hromádky masa. Pohledně komponovány na svěžím listu salátu s malými toasty lístky tmavé řeřichy vyhlížely lákavě. Hezký obrázek doladily půlměsíčky manga. Hltavě jsem se pustil do masa a prohnal po patře první sousto. Chvilku jsem čekal na kýžený efekt, a ono nic. Seviche mají jednu dominantní vlastnost. Zvednou konzumenta pár „čísel“ nad židli a tam ho podrží, dokud nepolkne poslední kousek. Jsou úžasně svěží, s mimořádně vyladěným dotekem pikanterie, nesmírně živé a báječně chutné. Tedy když jsou správně ustrojeny. Tyhle nebyly. Už samo maso tuňáka, těžší a s inklinací být tučným, není vhodnou volbou. Limetka nezvládla vynést jeho tíži, mango přišlo se sládnoucím – a tedy nežádoucím – projevem. Takové ty podivné vlásky s paličkami na konci, klíčky to nevím už čeho, do celkové stavby chuti příliš neřekly. S jediným důrazným „tahem na branku“ přispěchala řeřicha, ale bez spoluhráčů neuspěla. Správně přichystané seviche proberou mrtvého a probudí v něm chutě přímo dravé. Tuňák působil naopak unaveně, mdle.
Mezi chody jsem sledoval hemžení za sklem vytrčené kuchyně, a vida tango, předváděné kuchtíky okolo ohně, pevně jsem věřil, že s masem se mi povede lépe. Také že ano. Bife de Vacio – argentinský hovězí pupek pečený na grilu, podávaný se zeleninou – byl trefou do černého. Mám rád tohle nízké maso, které vždy musíte notně požvýkat, ale je-li pečlivě uchystáno, potom je nad něj jen máloco. To zdejší bylo ukázkou zkušeného odhadu kuchaře. Slušná řádka plátků hověziny byla zkraje zhnědlá pečením, ku středu potom stále růžovější. Každý z plátků nejprve odolával skusu, přitom však uronil do úst neuvěřitelné množství masem vonící a lehýnce latentním tukem zhutnělé šťávy. Báječně upečené papriky, sladké a mlaďounké, rozehrály velký zápas. Ten gradoval, když do hry vstoupila spanilá jízda úžasně komponované pepřové omáčky. Zprvu se jako by ostýchala převzít taktovku, poté se jí chopila a opanovala „střed pole“, aby v konečném zaznění přenechala hlavní tah zpátky masu. Nicméně o sobě dávala ze zálohy vědět a podkreslila celý dojem barvitou, důraznou formou. Hezká práce. Cuketa a cibule už jen dodaly chuti jarní fazonu, která slušela.
Nadšen opravdu vydařenou masovou kreací jsem zaútočil na dezert, jahody s balsamikem. Moc se nepovedl. Jahody, na pohled nádherné, zahrály plytkou skleníkovou chutí – nechutí, balsamico bylo z těch levných, až nepříjemně ostrých. Tahle taktika spojení nevyšla, byla příliš průhledná, na efekt hrající. Zmínění „hráči“ si nerozuměli, nepřihráli si, nic nevytvořili. Což je škoda, protože to spolu jindy a jinak umějí. Jen zvolit správné suroviny.
Suma na účtu zněla na 703 korun. Ty bych skousl bez většího šoku nebýt oné nepochopitelné hry, kterou předvedl jeden z vrchních. Pro mne byla ponižující a z jeho pohledu hrubě neprofesionální. Ani jsem nezavítal, jak bylo v původním scénáři, na kávu do fotbalové uličky. Kdyby tam Diego pod svým dresem seděl, nepotěšil bych ho.
Plus – báječná práce kuchaře, ovšem jen s masem minus – teatrální interiér všech prostor restaurace
kvalita x cena: 7
La Casa Argentina
Dlouhá 35/730, 110 00 Praha 1
tel.: 222 311 512, 602 360 060
e-mail: info@lacasaargentina.cz, www.lacasaargentina.cz
Otevírací doba: Po – Ne 10:00 – 02:00
Počet míst: Tango 50, gril 14, bar 27, Zahrada 26, Loď 50, Vinárna 40
Druh kuchyně: převážně argentinská steaková se záběrem do mezinárodní
Přijímané platební karty: všechny obvyklé
Jídelní lístek: čeština, angličtina, španělština
Jazyková vybavenost personálu: angličtina, španělština
Země původu nabízených vín: Argentina, Brazílie, Česko, Francie, Chile, Itálie, Mexiko, Španělsko, USA
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 9 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 10 bodů z 10
Chování personálu 6 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 17 bodů z 20
Celkem: 50 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Salát z hrušek s lístky rukoly a polníčku, pečenými hříbky, sýrem Reblochon a piniovými ořechy 195 Kč
Polévka z bílých fazolí s lanýžovým olejem, bramborovou slámou a telecím plátkem 97 Kč
Grilovaná chobotnice na česneku a chilli, servírovaná s polníčkem, řeřichou a pangrattatem 485 Kč
Steak z tuňáka se salsou ,, Mendoza“ , s kousky z telecího kolínka a bramborovou kaší s fenyklem a celerem 445 Kč
Vykostěná kuřecí 1/2, grilovaná s chilli marinádou cca 350g 185 Kč
Tournedos z jehněčího karé, balené do slaniny, servírované s cannelloni, plněnými houbovým ragů na teplém špenátovém salátu 415 Kč
Papardelle s restovanými hříbky na jalovci s shitaké, tomaty a smetanou 160 Kč
Rib eye steak 350g s grilovaným rajčetem a lilkem (steak z vys. roštěnce s tukovým očkem) 445 Kč
Heart of Rump steak s grilovanou slaninou a zeleninovým špízem (libový steak z hovězího zadního) 600g 630 Kč
Plato grilovaných mas ,, La Pampa,, /klobása, vepřová žebra, argentinské hovězí maso, ½ kuřete/ cca 1kg /pro dvě osoby/ 1260 Kč
Výběr z vinného lístku:
Trivento Brut Nature / Brut / Demi Sec 0,75 890 Kč
Müller Thurgau 2004 pozdní sběr - Šlechtitelská stanice vinařská a.s. 0,75 340 Kč
Chardonnay Roble (Reserva) - Bodega Trapiche-Mendoza 0,75 640 Kč
Chenin Blanc La Cetto, Valle de Guadalupe - Mexico 0,75 660 Kč
Gavi DOCG, Michele Chiarlo - Piemonte 0,75 860 Kč
Chablis 1er Montée de Tonnerre 2001 / 03, Louis Michel - Bourgogne 0,75 1680 Kč
André 2000 pozdní sběr - Šlechtitelská stanice vinařská a.s. 0,75 1130 Kč Kč
Faustino VII Crianza Bodegas Faustino Martinez - Rioja 0,75 590 Kč
Santa Digna Carmenere, Miduel Torres Curico - Chile 0,75 890 Kč
Syrah (Reserva) 2004, Trivento - Argentina 0,75 980 Kč
Rippasa de La Valpolicella DOC Superiore 2003, Azienda Zenato - Veneto 0,75 1490 Kč
Beaune 1er Cru Les Bressandes 2001, Louis Jadot - Burgundsko 0,75 2370 Kč
Marimar Pinot Noir 2000, Torres Marimar Estate Russian River Valley - USA 0,75 2840 Kč
Chateau Lascombes 2eme GCC 1995, Margaux - Bordeaux 0,75 6190 Kč
