Žatec, Bechyně, Planá u Českých Budějovic či Hradčany. To je jen několik
špičkových základen, které v minulosti tvořily páteř českých vzdušných sil.
Zatímco místo žatecké plochy - jediné zpevněné v celém Ústeckém kraji - vznikla
průmyslová zóna, osud dalších třech už armáda dávno neřídí.
Naopak základna Sedlec u Náměště nad Oslavou, dříve poměrně nadbytečné
letiště, dnes patří mezi klíčové aeroporty vzdušných sil. Přitom když si v
polovině devadesátých let generální štáb nechal vypracovat analýzu, jež měla
vypíchnout nejpotřebnější letiště, z meteorologického hlediska jako
nejvýhodnější vyšla Bechyně se stíhačkami. Nejhorší byl Sedlec.
Série z dnešního pohledu těžko pochopitelných kroků a rozhodnutí pak měla za
následek, že v současnosti armáda provozuje jen čtyři letiště. A když musí
supersoniky Jas-39 Gripen a cvičné podzvukové stroje L-159 přesunout jinam, nic
jiného než Pardubice jí nezbývají.
Komentář: Rozhodnou gripeny v Pardubicích příští volby?
Na potíž se zadělalo v roce 2001, kdy do základny Sedlec u Náměště začaly
téct obrovské peníze. Ministrem obrany byl v té době Jaroslav Tvrdík, tehdy
ještě člen sociální demokracie. S žádostí o vysvětlení, proč před devatenácti
lety začal upřednostňovat Sedlec před ostatními letišti, se na něj v roce 2012
obrátily Lidové noviny. „Řídil jsem se rozhodnutím zhruba 22členného kolegia,
kde kromě mých náměstků seděli třeba i všichni armádní velitelé,“ popisoval
Tvrdík.
Jako aktivní politik tehdy na přelomu tisíciletí mohl mít i jinou motivaci -
jeho volebním obvodem byla Vysočina, tedy kraj, kde leží i náměšťská základna. Nechtěl
se třeba zavděčit svým voličům? „Ne, to odmítám. Je to úsměvné spojení dvou
naprosto nesouvisejících věcí,“ odpověděl Tvrdík.
| Vojenská letiště v Česku |
| • Chotusice, Čáslav: taktická (Jas-39 Gripen) a výcviková (L-159 Alca) letka • Pardubice: nákladní, logistické a záložní letiště • Praha-Kbely: dopravní a vrtulníkové letectvo (letouny Airbus A-319, Casa C-295, Jak-40 či helikoptéry Mi-8 či W-3A Sokol) • Sedlec, Náměšť nad Oslavou: vrtulníkové letky (Mi-171š + Mi-24/35) |
Ať už bylo impulzem cokoli, do modernizace letiště přiteklo více než 3,5 miliardy korun, další stovky milionů přišly z bruselských účtů Severoatlantické aliance. I proto, že základnu Praha nabídla do systému záložních aliančních bází, kde mohou při poruše nebo jiných nečekaných událostech přistávat spojenecká letadla.
Poslední byla Bochoř
Velká proinvestovaná suma sice při pohledu do budoucna opodstatnění má,
kotvit by tu měl tucet nových amerických vrtulníků UH-1Y a AH-17 za 17,6
miliardy korun, ovšem při bližším prozkoumání se logika Tvrdíkovy modernizace
ztrácí.
Podle dat meteorologické služby panuje v Sedleci vůbec nejvíc týdnů se
špatnými povětrnostními podmínkami, při nichž nesmějí letouny do vzduchu.
Takových dnů s dohledností pod tři kilometry a spodní základnou oblačnosti pod
tři sta metrů je tu ročně podle dřívějších dat 65, zatímco v Čáslavi třeba jen
19. A na letišti v Bochoři u Přerova, o jehož opuštění rozhodlo ministerstvo
obrany v roce 2012, meteorologové neletových dnů evidovali třicet.
65 dní v roce panují v Sedleci u Náměště nad Oslavou povětrnostní podmínky, při nichž letouny nesmějí vzlétnout.
Právě rušení této tradiční moravské vrtulníkové posádky způsobilo poměrně
velký humbuk. Ministerstvo obrany pod vedením Alexandra Vondry se pod tlakem
všeobecných úsporných opatření muselo zbavit jednoho letiště a volba padla na
Bochoř. Argument byl jasný. Její roční provoz stál 300 milionů korun.
Tehdejší rozhodnutí armády však mělo řadu kritiků. „Teď je jediné řešení
letiště u Přerova zrušit. Ale jen kvůli tomu, že se do něj před deseti lety
přestalo investovat,“ zlobil se Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu.
Přečtěte si více: Příliš hlučná návštěva. Gripeny budou startovat lidem pod okny
Zamlžené dny
Kvůli tomu, že si vojsko postupně nechalo vzít jednu základnu po druhé, dnes
už příliš variant nezbývá. K dispozici jsou celkem čtyři funkční letiště a
několik záložních ploch včetně dálnic. Vzhledem k blízkosti a zázemí pardubické
báze je logické, že v případě výpadku hlavní taktické základny v Chotusicích u
Čáslavi bude nadzvukové letectvo operovat z perníkového města. I přesto, že
startovací plocha sousedí s obydlenou čtvrtí a každý start proudového motoru je
tady pořádně slyšet.
Poslat celou svou taktickou letku do Náměště vzdušné síly nemohou. Co kdyby na Česko zaútočili nepřátelé nebo by na jadernou elektrárnu mířilo nekomunikující letadlo, avšak Sedlec se zrovna topil v jednom z oněch šedesáti zamlžených dnů, během nějž nemohou stíhačky odstartovat?
