Trendem na české FinTech scéně v roce 2019 byla především podpora již úspěšných startupů ze strany velkých investičních hráčů. Startup Mutumutu, zaměřující se na inovativní přístup k životnímu pojištění, získal investici ve výši 30 milionů korun od stávajícího investora Société Générale na další rozvoj.
V podobném duchu se nesla investice Rockaway do BudgetBakers, která má podpořit jejich další expanzi, investice Erste Group a Air Bank do společnosti Dateio či založení Smart Solutions od Komerční banky pro rozvoj a scouting FinTech příležitostí. Jedná se tak o třetí vlnu významnějších investic v českém FinTech prostředí, nastupující po předcházejících investičních obdobích v roce 2013 a 2016.
Podobný vývoj je patrný u našeho západního souseda Německa, kde digitální banka N26 získala dodatečnou investici, která ji dostala mezi takzvané jednorožce, tedy privátní startupy s valuací přes jednu miliardu dolarů. Ostatní významné investice směřovaly do Deposit Solutions a Wefox Group (pojišťovna).
Tato konsolidace investic jen potvrzuje závěry studie „Startupy v ČR: State of Play“ z roku 2017, která tvrdí, že české nově vznikající startupy získávají prvotní investice velmi obtížně. A když je získají, tak většinou v nižších částkách, než které by potřebovaly pro rychlejší rozvoj. V průměru to činí pět milionů korun. To brání rychlejšímu rozvoji a vstupu nových hráčů na FinTech trh.
Česká FinTech scéna pokrývá většinu z hlavních finančních kategorií od půjček přes správu financí, plateb, faktur, pojištění, investic, nemovitostí a hypoték až po Blockchain. Výjimkou jsou kapitálové trhy a RegTech (startupy zaměřené na finanční regulatoriku).
Co chtějí spotřebitelé
Češi jsou konzervativnější než například Němci, co se týče způsobu ukládání peněz.
Nejčastější variantou zůstává hotovost, běžné účty a spořicí účty, zatímco akcie a podílové fondy zůstávají na okraji. V porovnání s Německem má Česko menší zadluženost vůči HDP, danou především nižším podílem spotřebitelských úvěrů a zásahy České národní banky do sazeb a pravidel hypoték.
Vzhledem k platbám v online prostředí Češi nejčastěji využívají bankovní převod nebo kartu. Virtuální peněženky jako například Apple Cash jsou využívány ve srovnání s Německem minimálně, ačkoli penetrace internetem a chytrými mobilními zařízeními je obdobná.
V oblasti pojištění má Česko dvakrát nižší penetraci propojištění, a to i přes nižší průměrné pojistné. Vzhledem k distribuci je český trh většinově závislý na třetích stranách, jako jsou makléři.
Na behaviorální potřeby klientů se zaměřila studie Accenture provedená centrem The Dock. Odhalila, že lidé si cení takzvaného finančního populismu, tedy zdarma dostupného poradenství, slev nebo kuponů (aplikace Portmonka). Lidé navíc oceňují pomoc s plánováním a dodržováním svých finančních cílů za pomoci gamifikovaných nástrojů.
Co se týká neočekávaných položek ve výpisech, pak lidé oceňují prediktivní přístup k předpovídání vyšších finančních nákladů (např. dovolená, svatba, narození dítěte) či transparentní zobrazení měsíčních výdajů. Případně pak také online finanční úkolovníky.
Velmi zajímavým zjištěním studie bylo, že domácnosti mívají, tak jako společnosti, své finanční ředitele. Tito finanční ředitelé se liší ve své lásce k financím.
Jsou tací, kteří se vyžívají v práci s Excelem, a naopak jsou tací, již tuto funkci mají za trest. Těm je potřeba pomoci se správou rodinných financí.
V neposlední řadě dotazovaní vyjádřili fakt, že Customer Experience už dávno není možností, ale nutností. Všichni očekávají možnost přizpůsobení si aplikací, gamifikovaný zážitek a líbivý design.
Budoucí vývoj
Na základě výše uvedených dat lze konstatovat, že česká ekonomika má sklon ke konzervativním investičním produktům.
I přes mírný růst zadlužení je velmi opatrná, co se týče dluhu, nemá kladný vztah k pojištění a stále preferuje bankovní transfery a užívání klasických karet pro platby. Na druhé straně má ale dostatek kvalifikovaných IT profesionálů a vysokou internetovou penetraci, společně s rozšířením chytrých mobilních zařízení. Klienti navíc očekávají personalizovanou nabídku a analytickou pomoc s celistvou multiproduktovou správou svých či rodinných financí v gamifikované podobě. Proto by se měl český FinTech začít zaměřovat na konsolidaci funkcionalit a produktů do uživatelsky přívětivých prostředí. Inspirací může být vývoj v Asii, kde takzvané super aplikace, jako například Alipay v Číně nebo Paytm v Indii, sdružují produkty od plateb, půjček, hypoték či investičních produktů až po dovoz jídla nebo půjčení kola. Spotřebitelé tak nemusejí přepínat z jedné aplikace do druhé a zároveň jim aplikace může pomoci s předvídáním vyšších výdajů v momentu, kdy je nejvíce potřebují. Lze zde hovořit o „trzích okamžiku“ neboli identifikaci obchodních příležitostí v reálném čase za pomoci dat a omnikanálového ekosystému.
Z produktového hlediska se vývoj bude ubírat následovně. Na poli investičních produktů se budou stále více dostávat do popředí ESG produkty neboli Environmental, Social, Governance, které kladou vyšší nároky na společnosti s ohledem na jejich přístup k udržitelnosti a společenské odpovědnosti. V pojištění se bude stále více dbát na zdravý životní styl a vytváření komunit. V půjčkách bude docházet ke zjednodušení produktu a snížení počtu požadovaných informací za pomoci volně dostupných dat. Navíc se bude nabídka přizpůsobovat doposud ne plně pokrytým sektorům, jako jsou startupy a OSVČ. A zároveň do tohoto produktového segmentu budou stále častěji vstupovat nefinanční hráči jako například Alza, Mall, IKEA či Tesco. V oblasti hypoték se bude schylovat k boji o zjednodušení procesu refinancování a k poskytnutí těch nejobjektivnějších cen o nemovitostním trhu.
Z uživatelského hlediska by se pak mělo dbát na personalizaci, gamifikaci, využívání osobních asistentů, a to jak hlasových, tak virtuálních. Navíc se budeme stále častěji setkávat s jinými formami přihlašování jako například plánované jednotné Bank ID neboli SONIA.
Vývoj českého FinTechu čeká zajímavých pár let, během kterých lokální malí hráči, mající výhodu znalosti konzervativního českého trhu, budou stále více vyzýváni zahraničními FinTech jednorožci.
Bude tedy záležet, zdali budou schopni spojit síly a vytvořit konsolidovanou nabídku pro spotřebitele, která zaujme, nebo budou v budoucnu nahrazeni superaplikacemi. •
Hlavní české startupy v roce 2020
podle Accenture
Název zaměření založeno
Bondster Investice 2014
BudgetBakers Správa financí 2014
MutuMutu Pojištění 2018
Pillow pojišťovnaPojištění 2015
Rixo Pojištění 2013
Spendee Správa financí 2017
Tipli Platby 2016
Twisto Platby 2013
WBTCB Blockchain 2014
zonky Půjčky 2014
Fundlift Investice 2015
Fakturoid Faktury 2016
Trisbee Platby 2016
Roger Půjčky/investice 2013
Portu Investice 2018
Dateio Platby 2013
Refinanso Hypotéky 2019
Cincink Nemovitosti 2019
O autorovi| Karel Kotoun, manažer finančních služeb Accenture
ČLÁNKY DO MAILU