Přes jisté zpomalení hospodářského růstu v minulém roce a jen mírné zlepšení situace, očekávané letos, je dynamika ekonomik zemí někdejšího sovětského bloku viditelně vyšší než v západní části evropského kontinentu.
Motorem hospodářského růstu je zatím domácí poptávka
Přes jisté zpomalení hospodářského růstu v minulém roce a jen mírné zlepšení situace, očekávané letos, je dynamika ekonomik zemí někdejšího sovětského bloku viditelně vyšší než v západní části evropského kontinentu.
Hospodářská prognóza OSN, která zahrnuje celý postsovětský blok (státy střední a východní Evropy, Pobaltí, Společenství nezávislých států) je poměrně optimistická, byť upozorňuje na četná rizika budoucího vývoje. Na druhé straně v předchozím období tento region sice neprožíval krizi, ale rozhodně ne také konjunkturu. Oborníci OSN vycházejí z předběžných výsledků loňského roku, které podle nich odrážejí pozitivní trendy v hospodářství postkomunistických zemí. Na prvním místě jsou to pokračující tržní reformy, které už přinášejí výsledky, a v souvislosti s tím nestálý nárůst domácí poptávky spotřební i investorské, která jako celek úspěšně nahradila vnější zdroje růstu. Citovaná studie však upozorňuje, že dlouhodobě není možné s tímto motorem počítat. Většinou se jedná o malé ekonomiky, které jsou silně závislé na úrovni svého zapojení do světového obchodu - z tohoto hlediska jsou na tom pochopitelně lépe státy střední a východní Evropy, které očekává vstup do EU. Postavit budoucí hospodářský rozvoj na jiných faktorech bude zapotřebí o to víc, že až na výjimky mají všechny východoevropské státy finanční potíže a zápasí s deficity jak ve sféře veřejných financí, tak platební bilance - jejich prohloubení je právě cenou za růst minulých let. Eliminace těchto schodků je ekonomickou nutností, ovšem politicky značně citlivou záležitostí: cest ke zvýšení příjmů státních rozpočtů je málo, existují-li vůbec, omezování výdajů může zase vyvolat sociální napětí. Domácí poptávku přitom ještě dále podváže ta okolnost, že proces privatizace je v podstatě u konce a mimořádné injekce do státních rozpočtů tedy také. V kandidátských zemích EU k tomu zároveň bude nutné podřídit se standardům EU pro rozpočtové deficity. Studie OSN upozorňuje na pozitivní vývoj exportu východní Evropy, a to i přes citelný hospodářský útlum v západní Evropě. V jejich pozadí stojí masivní investice nadnárodních koncernů, jejichž východoevropské filiálky v minulých letech profitovaly z obchodních linek do západní Evropy a dalších vyspělých ekonomik. Ovšem i tento faktor růstu bude postupně slábnout, a to v souvislosti s tím, že východní Evropě stále ostřeji konkuruje rozvojové země zejména z jihovýchodní Asie. Z těchto všech důvodů jsou hospodářské vyhlídky postsovětského světa hodnoceny velmi střídmě. Nutnost akcelerovat export a nahradit tak slábnoucí domácí poptávku bude značně stěžovat pokračující stagnace západoevropských ekonomik - vzhledem k tomu v únoru tohoto roku většina prognóz pro Evropu jako celek mluvila o růstu ve výši 1 %. Vedle toho zůstává pochopitelně velký otazník nad vývojem na Středním východě - případná válka v Iráku by nepochybně ovlivnila ceny ropy a následně celou světovou ekonomiku. V postkomunistickém regionu by z takového vývoje profitovala jenom Ruská federace.
Východní Evropa a SNS - hospodářský růst
Země 2000 2001 2002 (1) 2003 (2)
Bulharsko 5,5 4,0 4,2 4,8
Maďarsko 5,2 3,8 3,2 3,7
Polsko 4,0 1,0 1,3 3,0
Slovensko 2,2 3,3 4,0 3,7
ČR 3,3 3,3 2,5 3,3
Ruská federace 9,0 5,0 4,3 3,5
Ukrajina 5,9 9,1 4,1 4,0
Východní Evropa 3,9 3,0 3,0 3,9
(bez SNS)
SNS 8,2 6,0 4,8 4,4
Východní Evropa 6,5 4,8 4,1 4,2
(1) PŘEDBĚŽNÉ ÚDAJE
(2) ODHAD
PRAMEN: NÁRODNÍ STATISTIKY, OSN
