ČEZ nelže, jen neříká celou pravdu, soudí šéf regulačního úřadu
Pavel Brychta (51) od března minulého roku předseda Energetického regulačního úřadu. Do čela úřadu ho jmenovala minulá vláda na pětileté funkční období. Po ukončení Elektrotechnické fakulty ČVUT pracoval ve výzkumu zaměřeném na energetiku terciární sféry. V roce 1985 obhájil titul kandidáta věd v oboru ekonomika energetiky. Úřednickou kariéru zahájil v roce 1987 na ministerstvu průmyslu, kde před odchodem do ERÚ řídil odbor energetické politiky. Je ženatý, má dvě děti a za nejlepší relaxaci považuje procházky se psem. Říká, že hodně čte, nejraději historickou literaturu.
EURO: Energetický regulační úřad (ERÚ) měl být „obávaným psem“, který pro spotřebitele hlídá ceny, jež uplatňují energetické firmy. Domníváte se, že si už vysloužil dostatečný respekt?
BRYCHTA: Rok a půl existence úřadu je krátká doba na nějaké hodnocení. Přesto se domnívám, že určitý respekt máme, protože se energetické firmy neobracejí na soudy, ale snaží se vzájemné spory řešit prostřednictvím správního řízení vedeného naším úřadem. Letos šlo například o spory kolem nákupů a dovozů elektřiny.
EURO: ČEZ tvrdí, že snížil cenu elektřiny. Kdy ji pro konečné zákazníky zlevníte i vy?
BRYCHTA: Náš úřad sice určuje maximální ceny pro většinu zákazníků, ale musí přitom vycházet z analýz cen elektřiny všech výrobců. Letos se ceny elektřiny změnily, protože se pro největší odběratele otevřel trh. Nyní sice už dokončujeme výpočty dopadů letošního vývoje nákupních cen, ale s případnou úpravou regulovaných cen počítáme až od 1. ledna 2003.
EURO: Jak se cena změní pro nejmenší odběratele, tedy domácnosti?
BRYCHTA: První výsledky analýz zveřejníme příští měsíc, kdy bychom rovněž již chtěli energetickým firmám oznámit, jaké budou podmínky trhu s elektřinou pro příští rok. U cen pro konečné chráněné zákazníky, což jsou i domácnosti, však mohu již nyní prohlásit, že nebudeme nynější průměrnou cenu elektřiny zvyšovat.
EURO: Proč s tím čekáte, když firma ČEZ už své zákazníky v dopisech informovala, že cenu snížila?
BRYCHTA: Z našich poznatků vyplývá, že tato informace byla značně zavádějící. V dopisech a reklamní kampani ČEZ zdůrazňuje jen některá fakta, jiná naopak opomíjí. Pro důkaz snižování svých cen například často vybírá nejlevnější „žlutou“ elektřinu, jež pokrývá pouze základní pásmo odběru. Přitom v rámci své duhové energie nabízel ČEZ široké spektrum cen pro různá pásma odběru a ani z pohledu konečné ceny pro zákazníky nelze jednoznačně tvrdit, že by za celkovou dodávku elektřiny dostával méně než dříve.
EURO: Znamená to, že ČEZ lže, když říká, že zlevnil elektřinu?
BRYCHTA: Nelže, ale říká jen část pravdy. Vyhodnocení celého spektra nákupu elektřiny od ČEZ je sice složité, ale už nyní můžeme říci, že distribuční společnosti v průměru nakupují od ČEZ megawatthodinu elektrické energie za 930 až 940 korun. To je méně než vloni a méně než 970 korun za megawatthodinu, z nichž jsme vycházeli při stanovení letošních cen elektřiny pro konečné zákazníky.
EURO: Takže přece jen zlevnil…
BRYCHTA: Když to říká, měl by dodat, že se to týká jen jedné složky konečné ceny, a to za silovou elektřinu. S tou si nikdo z konečných zákazníků nic nepočne, protože aby se dostala k zákazníkům, potřebuje řadu dalších služeb a za ty se rovněž platí. A ČEZ kromě výnosů za prodej silové elektřiny má ještě platby za další služby nezbytné pro bezpečnou a kvalitní dodávku elektřiny.
EURO: Které služby to jsou?
BRYCHTA: V rámci dceřiné společnosti ČEPS například ČEZ inkasuje poplatky za takzvané systémové služby, které tato jeho dcera zajišťuje pro elektrizační soustavu České republiky. Systémové služby jsou velmi dobře placeny a samotný ČEZ je dodává z 82 procent. Čili jen z 18 procent na nich vydělávají jiní výrobci elektřiny. To je jedna věc. Druhou skutečností je, že opět prostřednictvím ČEPS inkasuje poplatky za použití přenosové sítě. Kromě toho ČEZ masivně vyváží elektřinu do zahraničí a poplatky za použití přenosové soustavy pro tento vývoz byly stanoveny tak, aby vývoz byl podpořen. Z porovnání výnosů ČEZ a distribučních společností vyplývá, že z toho společného koláče, který tvoří výnosy za výrobu a dodávku elektřiny, dostává nejméně tolik co dříve.
EURO: Nelze potom sdělení o levnější elektřině klasifikovat jako klamavou reklamu?
BRYCHTA: Myslím, že z hlediska platné legislativy ne. Z analýz našeho úřadu vyplývá pouze to, že systémové služby dodávané ČEZ podražily a celková cena, za kterou elektřinu dodává, není nižší než byla v minulých letech. Informace pouze o ceně silové elektřiny je zavádějící. Pro konečného spotřebitele má tento údaj nulovou vypovídací hodnotu, protože podstatný je součet ceny silové elektřiny a dalších služeb.
EURO: Vy nemáte podrobný rozbor?
BRYCHTA: Z hlediska používané terminologie je tvrzení ČEZ v pořádku. Jak jsem již uvedl, ČEZ pouze zamlčuje svůj podíl výnosů z dalších služeb, které jsou pro dodávku elektřiny nezbytné. Zkoumání otázek klamavé reklamy nebo porušení pravidel hospodářské soutěže není v kompetenci našeho úřadu.
EURO: Neměl by regulátor dohlížet, aby monopolní firmy zbytečnými náklady své služby nepředražovaly?
BRYCHTA: Výdaje na reklamu jsou záležitostí dozorčí rady nebo managementu společností. Nejde o výdaje, které by byly regulovány úřadem.
EURO: Britský regulátor nicméně porovnává náklady jednotlivých firem a těm, které jsou zbytečně rozmařilé, může pro příští období snížit povolenou míru zisku…
BRYCHTA: V kompetenci ERÚ nic takového není, protože výrobu elektřiny neregulujeme. Cenu silové elektřiny sice sledujeme, ale jen proto, abychom z ní mohli vycházet pro stanovení cen pro chráněné zákazníky.
EURO: Letos se otevřel trh s elektřinou a pro velké zákazníky klesla cena o několik procent. Přispělo k tomu konkurenční prostředí?
BRYCHTA: Průměrná cena silové elektřiny se snížila pod očekávanou hranici. Těžko však říci, jak dalece to byl jen vliv otevřeného trhu. Svého dodavatele elektrické energie si mohlo vybrat zhruba šedesát firem, což není až tak rozsáhlá skupina.
EURO: Jak tito odběratelé využili nabízenou možnost?
BRYCHTA: Firmy s ročním odběrem nad 40 gigawatthodin, které se letos staly oprávněnými zákazníky, se sice zajímaly o jiné dodavatele, ale nakonec většinou zůstaly u místních distribučních společností, od nichž odebíraly elektřinu i v minulosti.
EURO: Z jakého důvodu? Jsou tak konzervativní?
BRYCHTA: Myslím, že ještě nemají dobudovány takové systémy, které by jim umožnily, aby si ve složitém plánování odběrových diagramů a rozdílné nabídce různých typů dodávky elektřiny mohly efektivně vyhodnotit nejlepšího a nejlevnějšího dodavatele.
EURO: Není potom otevírání trhu jen formální krok?
BRYCHTA: Určitě ne, protože oprávnění zákazníci často zůstali u svých původních distribuček hlavně proto, že o ně tito dodavatelé bojovali. Distribuční společnosti chtěly, aby jim velcí zákazníci zůstali, a protože měly proti sobě konkurenci, snažily se jim nabídnout lepší podmínky než v předešlém roce. Pro mnohé velké firmy se tak ceny skutečně snížily.
EURO: V příštím roce se otevírá trh i pro zákazníky s odběrem nad devět gigawatthodin. Myslíte, že se sníží ceny také pro ně?
BRYCHTA: Je to možné a žádoucí, ale osobně se domnívám, že pokud by se ceny jednotlivě snížily, rozhodně nepůjde o žádné dramatické zlevnění. Bude velmi záležet na schopnosti jednotlivých oprávněných zákazníků dojednat si co nejvýhodnější podmínky dodávky elektřiny.
EURO: Je vůbec nějaká šance, že budou distribuční společnosti znovu bojovat s firmou ČEZ o zákazníky, když se po plánovaném spojení stanou jejími dceřinými společnostmi?
BRYCHTA: Bude záležet na tom, jakým způsobem budou řízeny. Jestliže je bude ČEZ ovládat stejným způsobem, jakým dosud ovládá dceřinou společnost ČEPS, pak je ta šance skutečně velmi malá.
EURO: Nebude v rámci tohoto spojení další otevírání trhu už jen formální záležitostí?
BRYCHTA: To nelze tvrdit. Když budou mít distribučky takovou nezávislost, jakou by měly mít, pak konkurence bude. V západní Evropě funguje, přestože ani unie nepožaduje pro otevřený trh odděleného vlastníka výroby a distribuce. Požaduje pouze oddělené řízení těchto společností a management, jehož rozhodování nebude závislé na společném vlastnictví.
EURO: Jak si ale představit, že se dceřiná distribuční společnost postaví proti ČEZ v tendru o nějakého zákazníka?
BRYCHTA: Řada evropských příkladů dokazuje, že ani při vertikálně integrovaném vlastnictví nemusí být konkurence formální záležitostí. Je to ovšem otázka dodržování pravidel, které stanovuje energetický zákon a příslušné direktivy Evropské unie.
EURO: Objevila se už někde zmínka, jak bude nutné omezit pravomoci nynějšího managementu ČEZ, aby nemohl zasahovat do řízení distribuček?
BRYCHTA: Nevím o tom, ale věřím, že se někdo i těmito otázkami zabývá. Znovu upozorňuji, že pokud se ve „velkém“ ČEZ uplatní stejný způsob řízení, jaký nyní funguje mezi ČEZ a ČEPS, bude to způsob, při němž lze o nezávislosti dost pochybovat.
EURO: Co uděláte, když případně po čase zjistíte, že spojení ČEZ s distribucí zničilo zárodky konkurence?
BRYCHTA: Na to můžeme pouze upozornit. Dohled nad dodržováním pravidel otevřeného trhu je záležitostí antimonopolního úřadu, kterému ovšem samozřejmě dodáme veškeré podklady a odborné posudky, které si od nás vyžádá.
EURO: Nemá regulátor dohlížet na to, aby přirozeně monopolní firmy zbytečně nezvyšovaly své náklady, a tím i cenu elektřiny pro zákazníka, který si nemůže vybrat jiného dodavatele?
BRYCHTA: Má, ale zkoumá pouze náklady, které se týkají regulovaných cen. A k nim budou u elektřiny od roku 2005 patřit jen ceny za přenos, systémové služby a distribuci.
EURO: Ještě dva roky však budete určovat ceny pro nejmenší odběratele, tedy pro občany a domácnosti. Z čeho budete vycházet při stanovení těchto regulovaných cen, když pro ně budete dostávat podklady z jednoho koncernu? BRYCHTA: Bude to trochu složitější, ale nemyslím, že by mohlo dojít k nějaké zásadní manipulaci, protože za uplynulé roky máme náklady jednotlivých firem poměrně dobře zmapované. Prudké zvýšení nákladů bychom zaregistrovali prakticky okamžitě, stejně jako případné neopodstatněné zvýšení nákladů u kterékoli složky ceny elektřiny pro chráněné zákazníky.
EURO: Jak ale zabráníte, aby se takové náklady promítly do zvýšených cen?
BRYCHTA: U chráněných zákazníků určíme takovou maximální cenu, jakou považujeme za opodstatněnou. Postup stanovuje vyhláška, v níž je detailně stanoveno, co je a není možné do ceny zahrnout.
EURO: Přesto se zdá, že váš úřad nemá příliš velkou moc…
BRYCHTA: Je pravda, že v jiných zemích - například v Británii - má regulátor mnohem větší pravomoci. Zatímco tam má veškerý dohled nad přirozeným monopolem energetiky, takže může firmy trestat za porušení pravidel, v Česku mají tyto sankční nástroje v rukou jiné instituce. Je to už zmíněný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo Státní energetická inspekce. V některých případech nemůže náš úřad dostatečně razantně vynucovat svá rozhodnutí.
EURO: Není to chyba ?
BRYCHTA: To by se mělo změnit s pravidly, jež připravuje Evropská unie. V jejích nových direktivách jsou například povinnosti provozovatele přenosové soustavy vymezeny naprosto přesně, a pokud by je některá země porušovala, musí regulátor zasáhnout. Mnohem větší pravomoci bychom měli získat i vůči distribučním společnostem. Bude nutné skutečné, a nikoli jen formální oddělení obchodu s elektřinou od vlastních distribučních služeb.
EURO: Ale distribuční firmy tvrdí, že už tyto činnosti oddělily…
BRYCHTA: O důsledné separaci bude možné hovořit až tehdy, kdy zákazník dostane fakturu od obchodníka, se kterým má smlouvu na dodávky elektřiny, a nikoli od místní distribuční společnosti, jak je tomu dosud. Je však pravdou, že změny, které takto důsledně oddělí obchod s elektřinou od původní činnosti dodávek energie, nelze provést ze dne na den. Jde totiž o velké zásahy nejen do účetnictví, ale také například do informačních systémů.
EURO: Domníváte se, že ERÚ splnil svůj úkol a pohlídal, aby energetické firmy zbytečně nezvyšovaly ceny?
BRYCHTA: Těžko můžeme odhadnout, jaké by ceny byly, kdyby úřad neexistoval a regulované ceny by se stanovovaly stejným způsobem jako dříve. Osobně se domnívám, že úřad přispěl k rozklíčování toho, kolik a co vlastně jednotliví zákazníci v celkové ceně platí. Podílel se na přípravě otevření trhu a na vytvoření jeho pravidel.
EURO: Není to trochu málo, když ta pravidla už v některých zemích unie existují řadu let?
BRYCHTA: Pokud bychom to chtěli takto porovnávat, je to naopak obrovský úspěch. Jako jediné z postkomunistických zemí se nám totiž podařilo udělat to, co je pro otevření trhu naprosto podstatné – totiž odstranit křížové dotace mezi jednotlivými skupinami odběratelů.
EURO: Jenže odstranění křížových dotací se připravovalo už před založením úřadu a i potom probíhalo víceméně pod taktovkou vlády…
BRYCHTA: Je pravdou, že na něm začala pracovat už regulační správa, která tehdy ještě podléhala ministerstvu průmyslu a obchodu. Přesto myslím, že ta spolupráce nebyla na škodu. Zjednodušeně probíhala tak, že regulační správa předkládala návrhy na rychlejší postup a vláda je tlumila pomalejším zdražováním pro obyvatelstvo. Výsledkem byla rozhodnutí, která zajistila, že dopady na občany byly jen takové, které byly nezbytně nutné. A opakuji, že se zatím žádné z postkomunistických zemí nepodařilo odstranit křížové dotace bez dramatického zvýšení cen pro obyvatelstvo.
EURO: Nehrozí, že ceny pro domácnosti dramaticky stoupnou po úplném otevření trhu s elektřinou v roce 2005?
BRYCHTA: Jaké budou ceny za tři roky, je samozřejmě v rovině spekulací. Ale i když se pohybuji na tenkém ledě, nevidím momentálně pro výrazné zdražování elektřiny žádný důvod.
EURO: Vadí vám spojení ČEZ a distribuce?
BRYCHTA: Osobně se přikláním k názoru, že je lepší úplné oddělení výroby, obchodu, přenosu i distribuce. Diskuse, zda lze konkurenci zajistit pouze pokud budou mít tyto činnosti rozdílné vlastníky, nebo je stačí oddělit po právní stránce, se vedou i v Evropské unii. Přesto je už nyní zcela jisté, že v připravované směrnici bude minimálně požadavek právního oddělení výroby, přenosu, distribuce a obchodu s elektřinou.
EURO: Co znamená právní oddělení těchto činností?
BRYCHTA: Především účetní rozdělení výkazů včetně oddělené rozvahy a výsledovky pro každou z nich. Důležité ovšem bude i zajištění manažerské nezávislosti a důsledné vymezení informačních bariér.
EURO: Takže by například lidé z ČEZ nemohli sedět v představenstvu nebo dozorčích radách distribučních společností?
BRYCHTA: Domnívám se, že by pouze nemohli zasahovat do pravomocí, které by příslušely výhradně výkonnému managementu.
