Č e s k á r e p u b l i k a v e s v ě t ě
Mezinárodní hospodářské a finanční podmínky ve světě se od léta zhoršily natolik, že je třeba letos počítat v globálním měřítku s výrazným zpomalením růstu.
Šance na nějaké podstatné zlepšení v příštím roce jsou poměrně malé. Naopak tu je nemalé riziko, že zpomalení bude ještě výraznější a delší. To by mohlo mít pro Českou republiku, jejíž ekonomika je velmi otevřená, neblahé důsledky.
Aktuální odhad růstu hrubého domácího produktu světa pro letošní rok z dílny Mezinárodního měnového fondu činí pouhá dvě procenta, což je o polovinu méně než skutečný výsledek z roku 1997 a o jeden bod pod odhadem z jara. V příštím roce by se ale světová ekonomika podle MMF mohla vzpamatovat a později se vrátit k tempu okolo čtyř procent.
Mohla, ale nemusela. Autoři krátkodobé prognózy výslovně upozorňují na její výraznou nejistotu. I snížená čísla jsou totiž založena mimo jiné na předpokladu, že důvěra ve finanční trhy krizí zasažených asijských ekonomik se ve zbytku letošního roku a napřesrok bude postupně obnovovat tak, jak se tam budou uskutečňovat zásadní reformy. Klíčovým prvkem této úvahy je přitom situace v Japonsku, které má uplatnit fiskální stimuly a restrukturalizovat svůj bankovní sektor, což by mělo být základem k obnovení důvěry a potažmo i k ekonomickému obratu v této zemi. Jednou z dalších podmínek je, aby se předpovídaný pokles tempa růstu pro Spojené státy nezměnil v recesi.
Leckterá z doporučovaných opatření se již uskutečňují. Klesají úrokové míry, Japonsko se snaží dát dohromady svůj zdevastovaný bankovní sektor, Brazílie, která je dalším krizovým ohniskem, chce prosadit tvrdou ekonomickou reformu. Z USA dokonce nedávno přišla zpráva, že růst tamního hrubého domácího produktu akceleroval ve třetím čtvrtletí na 3,3 procenta z 1,8 procenta z dubna až června, což předčilo očekávání. Odborníci však zůstávají opatrní. „Máme předpokládat, že vaše poslední čísla mohou být docela dobře vbrzku snížena? ptali se novináři hlavního ekonoma MMF Michaela Mussy na prezentaci poslední prognózy fondu koncem září. „Přesně tak, odpověděl jim.
Reformní ekonomiky, mezi něž patří i Česká republika, zatím pocítily poslední vývoj ve světě velmi rozdílně. Nové kolo finančních turbulencí odstartované srpnovou finanční krizí v Rusku mělo špatný vliv zejména na Ukrajinu, která je s Ruskem propojena mnoha širokými obchodními a finančními kanály. Většina zemí střední a východní Evropy ale přečkala krizové události v Asii i v Rusku poměrně dobře, mimo jiné i díky silným obchodním vztahům se západní Evropou. Polsko i Maďarsko rostou poměrně rychlým tempem, zatímco naše země se za nimi v tomto smyslu opožďuje.
Země, které mají intenzivnější obchod s Ruskem, zřejmě čeká z tohoto důvodu v příštích měsících mnoho krizových chvil. Do Polska a Maďarska, ale zejména do České republiky, jejichž obchod s Ruskem se podílí na celkové zahraniční výměně méně než čtyřmi procenty, se ruská krize dostává hlavně zprostředkovaně přes finanční trhy. Relativně silné domácí fundamentální faktory však těmto zemím pomáhají negativním vlivům z Ruska čelit, soudí experti MMF.
Lidé z Mezinárodního měnového fondu však v poslední době málokdy zapomenou připomenout kursovou krizi v České republice z května 1997, kdy rozšiřující se deficit na běžném účtu platební bilance vedl zahraniční investory k náhlému přehodnocení fundamentálních faktorů české ekonomiky, což nakonec vyvolalo propad kursu koruny.
„Poměrně nedávno se koruna stala předmětem vzestupných tlaků. Růst se ale v České republice v letech 1997 a 1998 prudce zpomalil, narozdíl od všeobecného posílení aktivit ve střední a východní Evropě, uvádějí se zdviženým prstem.
