Létající sklenice, zapálený volební stánek, surová rána pěstí. To jsou v posledním období zcela nové a naprosto nepřijatelné průvodní jevy předvolebních kampaní politických stran.
Násilí není nikdy argument a do politického soupeření určitě nepatří. Je ale exces jednoho ožraly, který si vyřizoval nějaký osobní účet s bývalým ministrem financí, skutečně ohrožením svobody a demokracie v Česku, jak tvrdí předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek?
Není pochyb, že podobné projevy musejí být třeba i exemplárně potrestány, ale neměly by vést k další předvolební hysterii. Souhlasím s šéfem TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, že by se neměl incident zveličovat, protože „pitomci by to mohli chtít opakovat“. Vzpomeňme na vajíčkové extempore proti sociálním demokratům před eurovolbami, které se postupně rozrostlo ve vajíčkovou válku. Nikdo by si určitě nepřál, aby něco podobného následovalo po napadení jihomoravského lídra sociálních demokratů Bohuslava Sobotky na brněnském mítinku.
Většina představitelů politických stran i prezident Václav Klaus projevy násilí odsoudili, stejně rychle s odsouzením přišla i média. Přesto šéf ČSSD Jiří Paroubek označil událost za „bezprecedentní vyvrcholení nenávistné kampaně vůči ČSSD, kterou vedou pravicová média“ a důsledek „nenávistné kampaně ODS v režii Ivana Langera s jeho Modrým týmem, jehož členové napadají mítinky ČSSD a který svým výcvikem připomíná jakousi domobranu či Henleinovy ordnery“.
Házet do jednoho pytle mladé lidi pokojně demonstrující s transparenty proti politice sociálních demokratů s opilým násilníkem a dokonce s henleinovci nebo fašisty, to je trochu silná káva. Takových přirovnání by se měli všichni politici vyvarovat.
Představitelé dalších stran ale upozorňují, že právě nenávistná kampaň sociálních demokratů, přirovnávání mladých lidí, které nadzvedla reakce ČSSD na studentské volby ve školách, k fašistům, zakrvácená sekera na titulní stránce jejich předvolebních novin a označení politických protivníků za řezníky vnáší do volební kampaně čím dál větší agresivitu.
Sociální demokraté zaseli vítr, když se pustili v kampani do předvolebního boje, v němž staví neúspěšné proti úspěšným, zaměstnance proti podnikatelům, chudé proti bohatým, staré proti mladým. Jak víme z nepříliš dávné historie, rozdmýchávání zloby a nesnášenlivosti končívá násilím.
