Pět ekonomických žolíků na letošní rok

Mohlo by něco hospodářství překvapit? Několik hrozeb se rozhodně vyplatí sledovat.

V ekonomické prognostice existuje staré rčení: konsenzus je vždycky špatný. Klíč k rozumnému investování v roce 2005 může proto spočívat v uvážení, nakolik se hospodářství odchýlí od očekávání. Ke zhodnocení rizik a možností v roce 2005 se časopis BusinessWeek v každoročním výhledovém průzkumu obrátil na ekonomy, aby se zamysleli a označili žolíky, které by výhledově mohly mít kladný nebo záporný vliv. Zdaleka to neznamená, že konsenzuální předpovědi jsou k ničemu. Tvoří důležitý základ pro posouzení výkonu ekonomiky v akci. Všech 60 prognostiků, jichž jsme se dotazovali, očekává, že od konce roku 2004 do konce roku 2005 ekonomika vzroste v průměru o 3,5 procenta. To je o něco méně než tempo 3,8 procenta očekávané v roce 2004. Panuje obecná shoda, že nárůst zisků se zpomalí na 6,7 procenta a inflace se sníží zároveň s tím, jak ceny ropy sklouznou koncem roku 2005 na 39 dolarů za barel. Fed bude nadále zvyšovat úrokové sazby z nynějších 2,25 procenta až na téměř 3,5 procenta koncem roku a výnos z desetiletých dluhopisů ministerstva financí vzroste z 4,3 na 5,1 procenta. Ekonomové celkově předpokládají, že dolar bude postupně klesat asi o deset procent ke hlavním měnám a o pět procent vůči všem měnám. Míra nezaměstnanosti by se měla snížit z 5,4 na pět procent.
Taková předpověď deprimujícím dojmem nepůsobí. Co by však mohlo konsenzus narušit? Zde je pět ekonomických žolíků na rok 2005, jež si v průběhu roku zaslouží pečlivé zkoumání. Jsou zvláště významné, protože jsou vzájemně spjaté: překvapení v jedné oblasti by mohlo vyvolat neočekávané důsledky jinde. Je nepochybné, že tyto žolíky nejvíce ohrožují celkovou předpověď a hodnotu vašeho portfolia.

Pozor na padající dolary.

Možné zhroucení dolaru překonalo jako největší otazník roku 2005 v myslích ekonomů dokonce ceny ropy. „Už nějakou dobu je to moje nejhorší noční můra,“ přiznává Nicholas S. Perna z firmy Perna Associates z Ridgefieldu v Connecticutu. Rostoucí obavy vyvolává schopnost Spojených států přitáhnout obrovské množství zahraničního kapitálu, který potřebuje k financování soukromých i veřejných investic. Problém je v tom, že vzrůstající deficit federálního rozpočtu ztenčuje dostupnou zásobu vnitrostátních úspor, dokonce i když rostoucí obchodní deficit zvyšuje potřeby financování.
Nebezpečí, jak soudí Perna, spočívá ve ztrátě důvěry v americkou ekonomiku a v ty, kteří řídí hospodářskou politiku, jež by mohla být reprízou 80. let. Stimulační účinky rozpočtových deficitů na počátku zmíněného období pomohly zvednout dolar a obchodní deficit. Avšak v letech 1985 až 1987 se dolar vůči hlavním měnám propadl o 40 procent, výnosy z dluhopisů ministerstva financí spadly o dva procentní body a ceny akcií v říjnu 1987 prudce poklesly o 30 procent.
Ekonomové už zaznamenali vzrůstající neochotu soukromých investorů i centrálních bank podržet americké státní cenné papíry. Když se však zelená bankovka skutečně vzdá, „hlavní účinek se pravděpodobně projeví na trhu amerických podnikových dluhopisů, kde se na nákupu zhruba poloviny nových emisí podílejí zahraniční – z velké části evropští – investoři“, jak předpovídá Vincent Boberski z minneapoliské společnosti RBC Dain Rauscher. Výrazně vyšší úrokové sazby by byly zvláště škodlivé pro trh s byty, trh s cennými papíry a silně zadlužené spotřebitele. Ještě zlověstnější je, že vyšší sazby by zvýšily riziko jednoznačného hospodářského poklesu.

Vyhnout se další ropné skvrně.

Na rozdíl od dolaru by se ropný žolík mohl naklánět na obě strany. Na záporné straně by další vrchol cen ropy mohl zpomalit spotřebitelskou poptávku stejně jako v roce 2004. „Kdyby ropa zůstala na 50 až 55 dolarech za barel, snížilo by to růst HDP v roce 2005 zhruba o jeden procentní bod,“ míní Richard D. Rippe z Prudential Equity Group. Jiné ekonomy znepokojuje, že při skutečných geopolitických otřesech nebo přerušených dodávkách by se ropa mohla vyšplhat až na 60 nebo 70 dolarů a tento šok by více omezil kupní sílu domácností a zatřásl zisky podniků. „Kdyby ceny ropy dosáhly 80 dolarů za barel, podkopaly by důvěru podnikatelů a spotřebitelů v dostatečné míře na to, aby koncem roku 2005 způsobily mírnou recesi,“ domnívá se Kurt Karl ze zajišťovny Swiss Re.
Ekonomové ale vidí stejnou, ne-li větší pravděpodobnost, že by ceny ropy mohly poklesnout. A to možná až na 25 dolarů za barel. To by mohlo být způsobeno několika faktory včetně očekávaného zpomalení celosvětové poptávky, mírné zimy nebo snížení napětí na Středním východě, a to buď v Iráku, nebo mezi Izraelem a Palestinci. „Levnější ropa by přinesla období velmi silného růstu v USA, protože spotřebitelé a společnosti reagují na finanční zisky plynoucí z poklesu tím, že tlačí růst nějakou dobu až k šesti procentům,“ poznamenává Ian C. Shepherdson z firmy High Frequency Economics ve Valhalle ve státě New York. Ceny akcií by z toho slušně těžily a nárůst bohatství by podpořil spotřebitelské výdaje. Neočekávejte však, že klesající ceny ropy budou držet sazby na nízké úrovni. Jak se domnívá Lynn Reaser ze společnosti Banc of America Capital Management sídlící v St. Louis, „Fed by patrně i nadále zvyšoval úrokové sazby, i kdyby ekonomika rostla nad své možnosti“.

Pekelné ohně inflace.

Ropa a dolar mají jedno společné: potenciál působit na inflaci. To může být dobrým vysvětlením, proč se její předpovědi v průzkumu časopisu BusinessWeek rozcházejí více než obvykle – od 1,2 do 4,4 procenta. Spotřebitelé i podniky by se snadno mohli přizpůsobit návratu nízké inflace po vzestupu podněcovaném ropou v roce 2004. Kdyby však ceny poskočily o čtyři procenta nahoru, vyvolalo by to honičku mezi investory do dluhopisů a Fedem. „Domníváme se, že existuje závažné riziko, že inflace bude vyšší, než se očekává,“ varuje Lynn O. Michaelis z firmy Weyerhaeuser Co. a poznamenává, že pokles dolaru a vyšší ceny komodit se právě začínají odrážet v konečných cenách zboží. Situace by mohla být horší, kdyby Čína ještě více revalvovala svou měnu. „Vedlo by to k revalvaci dalších asijských měn a americké podniky by mohly být agresivnější v tvorbě cen,“ dovozuje Mark Zandi ze společnosti Economy.com Inc.
Mějte na paměti, že mnoho faktorů, které udržovaly inflaci na nízké úrovni v 90. letech, se radikálně mění. A není to jen slabší dolar nebo dražší energie. Za prvé se zpomaluje růst produktivity, jak tomu bývá, když dozrává oživení. Toto společně s těsnějším pracovním trhem bude zvedat jednotkové pracovní náklady. Za druhé továrny mají více práce. „Údaje Fedu uvádějí menší míru využívání kapacity, než tomu je ve skutečnosti,“ ujišťuje Robert Shrouds z firmy DuPont, „na základě zkušeností z našeho podniku jsou míry využití vysoké u široké škály produktů.“ Konečně měnová politika je stále neobyčejně vstřícná, protože cílové úrokové sazby Fedu jsou po úpravě s ohledem na inflaci stále blízko nuly. Překvapivá inflace by vedla k tomu, že by Fed zvýšil sazby více a rychleji, než se očekává.

Splasklá bublina bytové výstavby.

Někteří ekonomové tvrdí, že pokud sazby porostou rychleji, než předpokládá konsenzus, zvláště zranitelná bude bytová výstavba. „Domy, které se nyní zdají dostupné, by tak nevypadaly, kdyby hypoteční sazby stouply o dva procentní body,“ soudí Nariman Behravesh z Global Insight Inc. sídlící ve Walthamu ve státě Massachusetts. Kdyby se hypotéky zvedly na osm procent, mnoho zákazníků by se muselo svých představ vzdát a na některé by dopadly netržní ceny, což by vyvolalo pokles poptávky po bytech.
Důležitější je to, že slabší trh s byty by propíchl každou bublinu v cenách a ztenčil by majetek domácností. Spotřebitelé by museli více šetřit a méně nakupovat. A kdyby hypoteční sazby vzrostly, refinancování by vyschlo, což by výdaje také omezilo.

Bouřlivý svět.

Jako další hlavní žolík se do myslí ekonomů dere výrazné zpomalení celosvětového růstu. „Eurozónu tíží zhodnocování měny a absence jakékoli dynamiky domácí poptávky,“ konstatuje Bruce Kasman ze společnosti JPMorgan Chase & Co. a dodává, že „zotavení Japonska by se mohlo ukázat jako neuspokojivé“. Kdyby snahy Číny zchladit vlastní ekonomiku narušily její křehkou finanční strukturu, mohlo by to mít celosvětové dopady. Nebezpečné je to, že slabá poptávka by postihla americké vývozy a zmařila šance slabšího dolaru, aby pomohl stabilizovat obchodní deficit.
Nepřekvapí, že nade vším se vynořuje hrozba terorismu. „Teroristický úder v USA nebo výrazné vystupňování konfliktu na Středním východě by mohly vést k poklesu podnikatelské sebedůvěry, což by podkopalo očekávané oživení investic a zaměstnanosti,“ prohlašuje Tim O'Neill z torontské BM Financial Group/Harris Bank. Další útok by urychlil pokles dolaru, rozbouřil finanční trhy a poškodil ekonomiku.
Problémem je, že teroristické útoky nelze předvídat. To však jen dokazuje, jak události jednoho dne mohou vyšinout celoroční konsenzuální předpověď z kolejí. Půjde-li všechno podle plánů prognostiků, rok 2005 byl měl být dobrým rokem pro ekonomiku i pro vyvážené portfolio. Investoři by však měli dbát poučení z posledních let: Očekávejte neočekávané.

• Pro snazší sledování americké konkurenceschopnosti na světových trzích Fed vypočítává vážený měnový index dolaru vůči hlavním měnám, jako je euro a jen, a vůči měnám dalších států. Týdenní aktuální informace najdete na adrese http://federalreserve.gov/releases/h10/Current/.

• Ceny ropy nedávno poklesly zčásti proto, že se zásoby ropy přiblížily normálnímu rozmezí. Abyste získali lepší přehled o energetických trzích, podívejte se na webovou stránku Úřadu pro energetické informace (Energy Information Administration): www.eia.doe.gov - klikněte na „This Week in Petroleum“.

• Abyste inflaci posuzovali stejně jako Fed, musíte si odmyslet energetiku a potravinářství. Americké ministerstvo práce vypočítává tyto míry jádrové inflace ve zprávách o spotřebitelských a výrobních cenách. Najdete je na adrese www.bls.gov/home.htm.

• Index cen domů Úřadu federálního dohledu na podnikání v bytové výstavbě sleduje stejný vzorek domů prodávaných v průběhu času. Čtvrtletní zpráva obsahuje také regionální rozbor cenových trendů. Ceny domů a bytů v různých oblastech USA zjistíte na adrese www.ofheo.gov/HPI.asp.

• Celosvětový růst bude v roce 2005 pomalejší než v roce 2004. Přehled o libovolné zemi získáte na webové stránce Mezinárodního měnového fondu www.imf.org

Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek