Česká republika plánuje napojení na polskou, rakouskou i německou přepravní soustavu
Propojení různých soustav a větví evropských plynovodů je jednou z cest ke snížení rizika energetické krize, pokud některým z tranzitních potrubí přestane téct zemní plyn. Žádný z evropských dodavatelů této suroviny nemá na celém kontinentu dominantní postavení. V rámci jednotlivých zemí však někteří dodavatelé mají postavení monopolní.
Spotřebu České republiky pokrývá ze tří čtvrtin ruský plyn a zbytek norský. Pokud Gazprom uzavře kohoutky kvůli pravidelným novoročním rusko-ukrajinským tanečkům, není sice situace České republiky stejně zoufalá jako třeba sousedního Slovenska, není ale ani radostná.
Diverzifikace
Až do roku 1997 Česká republika stoprocentně závisela na ruském plynu. V roce 1996 však vláda Václava Klause rozhodla, že je třeba zdroj této suroviny diverzifikovat. Prvního května 1997 pak dorazil do Hory Svaté Kateřiny první norský plyn. Ze Severního moře putoval plynovodem Netra. Na něj pak navázal plynovod VNG Lipsko propojující Berlín a severní Čechy. Během mrazivého začátku loňského roku, kdy Rusko na tři týdny zastavilo dodávky plynu kvůli sporu s Ukrajinou, se ukázalo, že to bylo dobré rozhodnutí.
V současnosti se připravuje několik dalších propojení české plynovodní soustavy do Německa, Polska a Rakouska. Mělo by to výrazně zvýšit bezpečnost dodávek plynu do ČR.
Do všech směrů
Nejaktivnější je pochopitelně provozovatel české plynové přepravní soustavy RWE Transgas Net. V oblasti Těšínska připravuje společně s polskou společností Gaz-System 30kilometrový plynovod, který propojí soustavy obou zemí. Primárně je sice určen k zásobování polského trhu, ale projektován je jako obousměrný. Měl by mít kapacitu pěti set milionů kubických metrů ročně a začít fungovat již v roce 2011.
RWE Transgas Net také plánuje napojení české sítě na rakouskou stanici v Baumgartenu – jedno z nejdůležitějších obchodních míst v Evropě. Tento 60kilometrový plynovod s názvem LBL by se na českou soustavu měl napojit u Břeclavi. Dokončen by měl být dle jednatele RWE Transgas Net Thomase Kleefusse do tří let. A mohl by být přímým pokračováním plynovodu Nabucco či South Stream.
Náklady na těšínský plynovod se odhadují na sedm a na břeclavský 80 milionů eur. Největším českým plynovodním projektem pak je plynovod Gazela z Hory Svaté Kateřiny do hraniční předávací stanice Waidhaus. Ten propojí dvě větve tranzitního plynovodu. Náklady na výstavbu Gazely odhaduje RWE Transgas Net na čtyři sta milionů eur. A jde o reakci na budovaný plynovod Nord Stream, který povede ruský plyn potrubím po dně Baltského moře. Plán Gazely počítá s novým německým plynovodem OPAL, který bude napojen právě na baltský Nord Stream. Kapacita plynovodní propojky Gazela bude 30 miliard kubických metrů ročně a do provozu by měla být uvedena také v roce 2011.
Na jih
Společnost Česká plynárenská, která má smlouvu na norský plyn a chystá se v ČR vybudovat podzemní zásobníky na plyn (EURO 51–52/2009), připravuje plynovodní propojení s Rakouskem. V Čechách by měl tento plynovod Mozart vyústit u Jindřichova Hradce. A Česká plynárenská chce u obce Okrouhlá Radouň vybudovat jeden ze svých zásobníků. V Rakousku má být Mozart napojen na tranzitní plynovod West-Austria-Gasleitung. Dle spolumajitele České plynárenské Ladislava Drába by měl být dokončen v roce 2013. Investiční náklady odhaduje na dvě miliardy korun.
Napojení na Rakousko připravuje dle předsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josefa Fiřta i společnost E.ON. „Chtějí vést plynovod od Český Budějovic na jih přes Dolní Dvořiště. Stejně jako RWE však připravuje tento projekt již dlouho. Zdá se mi, že nyní je nejaktivnější a nejdále společnost Česká plynárenská,“ říká Josef Fiřt. Společnost E.ON Ruhrgas podrobnější informace o plánovaném plynovodu neposkytla.
Není však moc pravděpodobné, že by Rakousko povolilo vybudovat na svém území tři plynovody, jež by vedly relativně blízko u sebe. „To je pravda. Všechny tři projekty by však byly prospěšné. A je třeba, aby se uskutečnil alespoň jeden z nich co nejdříve,“ říká předseda ERÚ Fiřt. A ke všem plánům na propojení české plynovodní soustavy s okolními zeměmi dodává: „Všechny tyto snahy podporujeme. Rozšíří totiž naši přepravní soustavu a zvýší její stabilitu a energetickou bezpečnost země.“
Box:
Cesty ruského plynu do Evropy
Ruský plyn pokrývá čtvrtinu evropské spotřeby této suroviny. V současnosti proudí do Evropy třemi cestami. Většina z něj (120 miliard kubických metrů ročně) putuje přes Ukrajinu. Do Německa a Polska teče ještě ruský zemní plyn přes Bělorusko plynovodem Jamal (30 miliard kubických metrů ročně). Zatím poslední cestou je plynovod Blue Stream, který vede z Ruska přes Černé moře do Turecka (šestnáct miliard kubických metrů ročně).
Letos se počítá s navýšením přepravní kapacity plynovodu Jamal na 67 miliard kubických metrů ročně. A také s dokončením Kaspického plynovodu, který by měl přivést do Ruska ročně deset miliard kubických metrů zemního plynu z Kazachstánu a Turkmenistánu.
Dokončení dalších plynovodních projektů je již méně jisté a je záležitostí delší budoucnosti než letošní rok. Po dně Baltského moře má vést plynovod Nord Stream, který by měl přímo spojit Rusko s Německem. Jeho roční kapacita by měla být 55 miliard kubických metrů plynu. Z ruského Novorossijsku po dně Černého moře na bulharské pobřeží a odtud do Itálie a Srbska by měl vést plynovod South Stream. Jeho kapacita by měla být 31 miliard kubických metrů ročně.
Mapka:
Plánované nové plynovody
Legenda jako pod mapkou je třeba k tomu barevně vyznačit pět nových projektů (RWE Transgas Net, E.ON Ruhrgas a Česká plynárenská)
Pramen: RWE Transgas Net a týdeník EURO
