Menu Zavřít

Peter Kovarčík: Charismatický gangster

14. 6. 2015
Autor: euro

Pátrání po plzeňském fotbalovém bossovi a podnikateli s kontroverzní pověstí Miroslavu Křížovi neskončilo. A to přesto, že beze stopy zmizel v květnu roku 2010 a policie zaznamenala jeho poslední stopu v pražské restauraci Chagall. S novou verzí událostí, které se mohly na jaře roku 2010 odehrát, přišel nyní Nadační fond proti korupci.

Ten dal v březnu podnět Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality k prověření aktivit podnikatele a lobbisty Petera Kovarčíka a spojil jej právě se zmizením Kříže.

Kovarčík letos na konci března, krátce po podání informací policii, zemřel. Ale detektivové podnět upozorňující na jeho možnou účast na zmizení Kříže a údajné uplácení při prezidentské amnestii z roku 2013 vyšetřovat začali. Policie ale tají, zda se vydala i po stopě, která by mohla objasnit Křížovo zmizení.

„Omlouvám se, ale informace tohoto typu neposkytujeme,“ odvětil suše na otázky týdeníku Euro Jaroslav Ibehej z protikorupční policie. Podle informací, které poskytl policii ředitel protikorupčního fondu Petr Soukenka, měl být Kovarčík přímo objednavatelem Křížova zmizení. Kovarčík měl s Křížem v minulosti neshody kvůli měsíčníku Parlamentní zpravodaj a Kříž jej kvůli tomu několikrát veřejně kritizoval. Kovarčík tuto kritiku nesl údajně nelibě a spojoval si ji se svými obchodními neúspěchy.

Stratég, který neplnil

O Kovarčíkovi je známo, že plánoval megalomanské projekty, nasliboval partnerům spousty benefitů, přičemž z výnosných představ pak častokrát sešlo. Také hospodaření jeho firmy v posledních letech vykazovalo sestupnou tendenci. Podle podání protikorupčního fondu se měl Kovarčík už na přelomu let 2004 a 2005 kvůli konfliktům s Křížem obracet na různé osoby se žádostí o „násilnou domluvu“. Na jaře roku 2007 měl aktivity Kříže dokonce podrobně mapovat.

Počátkem roku 2009 se pak Kovarčík stal jedním z promotérů elitního golfového turnaje PGA v beskydské Čeladné. Na přelomu července a srpna jej ale pořádající agentura Altamira Agency jako člena organizačního výboru zbavila účasti na promotérství turnaje. „Jako důvod odstavení bylo selhání obchodní dohody,“ stojí v podnětu pro policii. Poté následovala hádka s jednatelem agentury Altamira Pavlem Slabým, která se částečně odehrála i za pomoci médií.

peníze z akce golf potřeboval na režii svých nemovitostí v USA, na Mallorce a v Rakousku

Podle agentury Altamira Agency vše fungovalo až do momentu, kdy měl Peter čelit svým závazkům. „Když jsme si uvědomili, že není schopen své sliby naplnit, museli jsme rychle reagovat a ze všech funkcí ho odvolat. Našli jsme nové partnery, kteří byli schopni projekt PGA dokončit,“ říká k tomu promotérka Kamila Hladká z agentury Altamira. Podle svých slov posléze Petera Kovarčíka vnímala jako charismatického gangstera, který byl vynikající řečník a „marketingový stratég“.

„Tento neúspěch pro Kovarčíka znamenal finanční problém, protože peníze z akce golf potřeboval na režii svých nemovitostí v USA, na Mallorce a v Rakousku. Vinu za celou událost dával Křížovi, neboť měl informace, že za tímto neúspěchem stál právě on,“ stojí dále v dokumentu, který má týdeník Euro k dispozici.

Údajné praní a vývádění peněz

Kvůli nedostatku finančních prostředků pak měl Kovarčík za pomoci své společnosti Czech Teleaxis a zahraniční firmy Pendlehill Marketing prát a vyvádět peníze, které měly být určeny na údajné úplatky za udělení prezidentské amnestie v roce 2013. Protikorupční fond zjistil i konkrétní účet u Credit Suisse, na kterém se mělo nacházet zhruba 25 milionů eur. Přes tento účet se měly peníze prát a protikorupční fond na to upozornil švýcarské vyšetřovatele. „Částky jsou převáděny nepravidelně, avšak opakovaně. Po měsících a hodnota finančního toku je řádově sto tisíc eur,“ napsal Soukenka. Podle informátora protikorupčního fondu majitel Pendlehillu nežije, a proto Kovarčík faktury podepisoval sám.

Na praní peněz měl Miroslav Kříž přijít a údajně měl začít Kovarčíka vydírat. „Kříž má nemovitost na Mallorce, kterou mu zajistila osoba dodaná Kovarčíkem. Z důvodu vydírání se proto Kovarčík obrátil na několik osob z podsvětí a požadoval domluvu Křížovi,“ stojí v informacích předaných policii. Kovarčík se podle nich netajil vazbou na kontroverzního příbramského podnikatele Jaroslava Starku a další osoby s podobným renomé. „Jako spojka v domluvě mohla vystupovat osoba, která se pohybovala v blízkosti Kovarčíka. Osoba, která byla dřív vedena jako ochrana státních činitelů u hradní ochranné služby,“ píše se dále. Kovarčík měl dle informací protikorupčního fondu ze švýcarského účtu získat zhruba desetiprocentní provizi.

Clintonův kamarád

Informace, které shromáždil protikorupční fond, vypadají na první pohled až fantasmagoricky. Šéf fondu Petr Soukenka nechce sdělit, odkud je získal. Ale zjištění nepovažuje za nevěrohodná. „Kontaktovali jsme několik zdrojů, o kterých jsme se domnívali, že by nám mohly prvotní informaci rozšířit a případně doplnit. Snažili jsme se ověřit číslo uvedeného účtu, ale vzhledem k nebezpečí z prodlení a možného narušení důvěrnosti informace jsme od dalšího prověřování upustili,“ vysvětluje Soukenka.

Švýcarské vyšetřovatele informovali prý proto, že ti si poradili s kauzou Mostecké uhelné společnosti a účet byl vedený u tamní banky. „Vzhledem k citlivosti dané problematiky jsme se báli rizika narušení důvěrnosti uvedené informace a předpokládali jsme, že Švýcaři dožádají naše orgány, čímž bude celé kauze dána větší váha, než když by to poslal náš fond,“ podotkl Soukenka. Poté, co se vyšetřování rozběhlo, byl podat na protikorupční policii vysvětlení a předal detektivům dokument, z něhož týdeník Euro cituje.

25 milionů eur zhruba tolik se mělo nacházet na Kovarčíkově účtu u banky Credit Suisse. Mělo se jednat o úplatky za udělení prezidentské amnestie z roku 2013

Peter Kovarčík byl typickým příkladem toho, jak se bývalí pracovníci podniků zahraničního obchodu etablovali v polistopadovém byznysu. Kovarčík po roce 1989 plánoval velkolepé akce, například na Žofínskou konferenci chtěl získat amerického prezidenta Billa Clintona. S oblibou se nechával slyšet, jak blízké vztahy je pojí. Z jeho velkých vizí a slibů ale začasté sešlo.

KL24

Kovarčík žil životem hochštaplera, holdoval drahému pití a doutníkům, jezdil v okázalých vozech, rád se nechával fotografovat po boku celebrit. Jeden čas žil s herečkou Kateřinou Brožovou. Jak hekticky žil, tak i zemřel, v jedenašedesáti letech, poté co uklouzl v koupelně ve svém pražském vinohradském bytě. „Vynikal ve schopnosti přesvědčit kohokoli, aby ho následoval v jeho projektech a vizích. Každopádně po této zkušenosti bych znovu s ním do žádného projektu nešla, ale na kafe klidně. Byl to velmi kultivovaný člověk se smyslem pro humor,“ hodnotí ho bývalá spolupracovnice z golfového turnaje Kamila Hladká.

Fotbalový boss Miroslav Kříž, na jehož zmizení má podle Nadačního fondu proti korupci Kovarčík podíl, ale neměl rozepře jen s Kovarčíkem, který pocházel ze slovenské Nitry. Klub Viktoria Plzeň, v jehož pozadí stál, následně získal další obchodník, Tomáš Paclík. Spekuluje se i o sporech s jinými plzeňskými byznysmeny.

  • Našli jste v článku chybu?