Brněnská softwarová společnost uvažuje o vstupu na burzu
Václav Muchna, spolumajitel a šéf brněnské softwarové společnosti Y Soft Corporation, popisuje podnikání firmy v pětiletkách. Na rozdíl od centralizované komunistické koncepce z druhé poloviny 20. století je byznysmodel Y Softu vysoce funkční, a především stále na vzestupu. V právě končícím finančním roce přesáhne obrat firmy 200 milionů korun a Muchnovy plány na další růst se pohybují v dvouciferných řádech. „Prvních pět let podnikání bylo živelných, moc jsme nekoukali na systémové věci, naším hlavním zájmem bylo uživit se. Další pětiletku Y Soft dozrával, výrazně jsme vylepšili náš produkt, vybudovali jsme firemní strukturu i síť poboček po celém světě a připravili se na další růst. Prostě jsme se stali opravdovou firmou se vším všudy. Následujících pět let bude pro budoucnost klíčových, trh tiskových řešení se bude významně konsolidovat a my chceme být tím, kdo bude nakupovat,“ říká Muchna. Ne náhodou byl tento 40procentní vlastník Y Softu vyhlášen Technologickým podnikatelem roku 2010.
Začalo to v nemocnici
Firma přitom vznikla, jak tomu občas bývá, náhodou. Muchna v roce 2001 studoval informatiku na Masarykově univerzitě a dozvěděl se, že brněnské fakultní nemocnici dochází k reorganizaci tiskáren. Místo desítek lokálních zařízení v kancelářích a ordinacích nechalo vedení nemocnice umístit jednu velkokapacitní tiskárnu na společnou chodbu. A řešilo problém, jak zabránit tomu, aby se k citlivým informacím nedostal nikdo jiný než ten, kdo data na tiskárnu poslal. Muchna se svými dvěma kamarády vymysleli řešení, díky kterému se stránky vytisknou, až když uživatel na tiskárně zadá příkaz na displeji nebo přiloží svou identifikační kartu. „Původně to byla jednorázová zakázka, ale uvědomili jsme si, že podobný problém trápí řadu dalších firem a institucí, tak jsme se pustili do vývoje komplexnějšího řešení,“ vzpomíná Muchna.
Dnes je Y Soft se svým produktem SaveQ lídrem českého trhu softwaru pro tisková řešení a v zahraničí dodává svůj software takovým firmám, jako je BMW nebo Schenker. Celkově společnost své řešení vyváží do 72 zemí světa, nejvíce do Německa a Velké Británie, a export nyní tvoří téměř třetinu obratu. „Ještě loni jsme museli do zahraničních poboček sypat peníze, ale v současném finančním roce nám již vygenerovaly čistý cashflow půldruhého milionu eur,“ vypočítává třicetiletý podnikatel. Ačkoliv Muchna předpokládá, že podíl zahraničních aktivit výrazně poroste, zdůrazňuje, že Y Soft je „doma“ v Česku. „Díky naší globální působnosti se musíme srovnávat s firmami typu Microsoft a Google, ale stále jsme stoprocentní česká firma, jsme na to hrdí a rádi bychom v zahraničí zlepšili nepříliš dobrou image naší země,“ říká s tím, že o Česku v západní Evropě nejčastěji slýchá slovní obrat „montážní dílna Evropy“.
Myšlenky na IPO
Jeden z důvodů úspěšnosti brněnské softwarové firmy tkví podle Muchny v tom, že si společníci za téměř desetiletou historii Y Softu nevyplatili ani korunu zisku a peníze použili na další rozvoj firmy. „Veškerý naakumulovaný zisk, odhadem kolem 70 milionů korun, jsme reinvestovali do zahraničních poboček, a hlavně do vývoje produktu. Dnes máme řešení, které je škálovatelné pro minifirmy o pár lidech i pro velké korporace s tisíci zaměstnanci. Díky tomu máme velký náskok před konkurencí, která je dost rozdrobena, a očekává se konsolidace,“ popisuje.
K tomu by mohlo dojít v horizontu dvou až pěti let, až trh dospěje do fáze saturace, a Muchna v této souvislosti zdůrazňuje, že Y Soft chce být na nakupující straně. „Globálně jsou kromě nás silné ještě dvě firmy, jinak je v každé větší zemi několik lokálních výrobců softwaru pro řešení tisku, často levnější než jsme my,“ říká. I proto Muchna s druhým největším akcionářem Y Softu, Martinem Uddinem, uvažují o získání kapitálu ve formě IPO, tedy uvedení akcií na burzu. „Nabídku na prodej firmy dostáváme snad každý týden, ale naši budoucnost vidíme spíše v IPO, pravděpodobně v kombinaci pražské burzy a technologického trhu Nasdaq,“ řekl Muchna týdeníku EURO. Konkrétní rozhodnutí o termínu a rozsahu uvedení akcií na burzu prý ale zatím nepadlo. „Nejsme rozhodnuti na sto procent, spíše o tom kontinuálně uvažujeme. Externí kapitál zatím nepotřebujeme, a navíc jsme na takovou akci stále malá firma,“ dodává.
