Petit Cru wine bar & shop

26. 6. 2017

V Brně našli recept na ideální vinotéku Když jsem naposled přišel do brněnské vinotéky Petit Cru, řešila její spolumajitelka (a s Jánem Martinkovičem i spolumajitelka přilehlé rybí restaurace Koishi) Simona Elsnerová sen každého podnikatele: Jak se poprat s nečekaným zájmem hostů? Konkrétně šlo o pravidelné vinné degustace. „Původně jsme chtěli dělat každý týden degustaci v zadní místnosti. Jenže se nám to teď nějak vyprodává a řešíme dilema, jak to dělat dál,“ řekla mi Elsnerová mezi prostřenými stoly.

Problém byl v tom, že zájem lidí o řízené tematické degustace časem přerostl kapacitu zadní degustační místnosti a začal zabírat celý podnik, jak ostatně ukázala i vyprodaná burgundská ochutnávka předního someliéra a obchodníka s vínem Pavla Chrásta v den mé návštěvy.

Jenže to znamená zavřít celou vinotéku pro veřejnost a případně naštvat ty, kdo sem zrovna zamířili na dobré víno za dobrou cenu. Protože právě to asi Petit Cru popisuje nejlíp. Vedle tuzemského tu najdete i kvalitní víno z celého světa, jenže s civilizovanými maržemi, k nimž se v Praze teprve musíme dopracovat.

V Petit Cru nenásobí nákupní cenu třemi, marže se pohybuje kolem ve světě (nemyslím Moskvu) obvyklých 100 procent. Tenhle svůj zločin pak kompenzují tím, že tu po skleničce rozlévají dobrou čtyřicítku vín. Ne však spíš těch laciných a podřadnějších, jak u nás bohužel pořád bývá hezkým českým zvykem, ale všech: od základních a levnějších moravských až po drahá italská nebo francouzská. „Tohle by se dalo pít i ráno,“ nalévá mi Eva Šimonová minerální a svěží ryzlink z Falce. Ano, nejen ráno.

Právě mladá rodačka z jižních Čech ukazuje, jak klíčový je i pro vinotéku personál. Dobrý podnik totiž zdaleka nedělá jen dobré víno, ale stejně tak vstřícná, zasvěcená a zbytečně nepřemoudřelá (to samozřejmě neznamená, že neví; jen si to klidně nechá pro sebe) obsluha. Šimonová kdysi přišla do Brna studovat vysokou školu, nakonec ale zůstala v Petit Cru. O vínu toho ví dost, očividně ji baví a navíc ho neprezentuje zločinnými frázemi, které znáte z příšerných TV seriálů.

„Německo a Rakousko, to je teď trend. Sami si vozíme vína z Wachau a nově jsme přidali i Burgenland. Lidé tam také začali sami jezdit, takže tamní vína dobře znají. Ale pijí u nás třeba i izraelské červené,“ vysvětluje Šimonová. Ne náhodou, kvalitní a cenově příznivé rakouské veltlíny nebo robustní a elegantní frankovky či zweigeltrebe stejně jako německé řízné a minerální ryzlinky musejí být Čechům hodně blízké.

A vlastně nejen jim. Úspěch kvalitní vinotéky jako Petit Cru přičítá Elsnerová i zahraničním studentům a vědcům, kteří Brno poslední dobou nejen ekonomicky oživili jako dávno předtím Prahu. Spolumajitelka podniku totiž moc neuznává nejnovější trend, kdy se podnikání v gastronomii stává spíš hobby bohatých podnikatelů, kteří peníze primárně vydělávají jinde – a v gastronomii je často jen utápějí. Elsnerová tomu odborně říká „brněnský koeficient“. V moravské metropoli prostě nikdy nic nejde tak jak o třeba v bohatší a kosmopolitnější Praze, vždycky musíte do podnikání zakalkulovat Brno.

Na černé tabuli s nabídkou rozlévaných vín to přesto moc nepoznáte, najdete tu šampaňské, nejlepší rakouská a německá bílá nebo burgundská červená. Druhý den jsem v Petit Cru například pil i vynikající suchý, minerální a krásně slaný ryzlink z německé Mosely. A také Barolo, což bývá můj soukromý test dobré vinotéky: pokud si v ní nemůžete dát Barolo, jde v podstatě o vinný šenk. Víno králů a král vín prostě nikdy nesmí chybět! A stejně tak i dobré a jednoduché jídlo k vínu. I v něm je Petit Cru na špici, můžete si tu dát skvělý sýrový talíř nebo si nechat nakrájet čerstvou italskou krkovičku a k tomu všemu samozřejmě čerstvé pečivo.

Pro Petit Cru ale hraje téměř ideální interiér: vinotéka není ani moc velká, takže se z ní večer nestane neintimní a hlučná vinná hospoda jako třeba z Vinografu na Senovážném náměstí, není ale ani moc malá, takže si vždycky máte kam sednout. Nemám samozřejmě vůbec nic proti rychlé sklence na stojáka, její kouzlo nic nenahradí. Když se ale chcete trochu poctivěji propít celou nabídkou, je lepší si k tomu sednout. Jen pro jistotu!