Ministři financí eurozóny v úterý poněkud překvapivě nerozhodli o uvolnění dalších prostředků z již jednou schválené pomoci Řecku. A problém tentokrát zcela mimořádně není na řecké straně.
Řekové si totiž u mezinárodních věřitelů (MMF, ECB, EK) vyjednali dva roky navíc na zavedení úsporných opatření a v souladu s touto dohodou prošly následně řeckým parlamentem příslušné zákony a rozpočet na příští rok. Tím Řecko vyhovělo požadavkům a uvolnění 40 miliard eur již nemělo nic bránit.
Mezi věřiteli se ale rozhořel nový spor o to, zda má být o dva roky posunut také termín, do nějž Řecko sníží svůj dluh k HDP z dnešních 170 na 120 procent. Původně se na tuto úroveň mělo dostat do roku 2020. Posunutí termínu prosazuje eurozóna, proti je MMF.
Ani to ale není pravý důvod sporu. Oběma stranám je jasné, že za stávajících podmínek Řecko svůj dluh snížit na 120 procent HDP zvládnout nedokáže ani do roku 2022. Pokud však k oficiálnímu posunu termínu nedojde, bude to v podstatě znamenat, že se připouštějí nová opatření, konkrétně odpuštění části dluhu, který drží ECB a země eurozóny. A na to zástupci Evropy nechtějí v žádném případě přistoupit.
MMF to ale vidí jako jedinou cestu, jak plánu na záchranu Řecka dodat důvěryhodnost. Jak celý spor dopadne? Odpověď se snad dozvíme již příští pondělí. Nejpravděpodobnější je, že se termín neposune a dohodne se jiný způsob, jak řecký dluh snížit. V opačném případě by se totiž MMF mohl z projektu Řecko stáhnout a to si evropské země nemohou dovolit.
Čtěte také:
Přerušení jednání s euroskupinou Řeky vyděsilo, chtějí peníze
Němci prý tlačí Řecko k odkupu dluhopisů s výraznou slevou
Řecký parlament schválil úsporný rozpočet na příští rok
Autor je analytikem České spořitelny
