Současná situace v Bulharsku není jednoduchá a středobodem všeho dění je energetika. Často slýcháme varování, že se zopakuje scénář z Albánie, kde skupina ČEZ neprávem přišla o licenci a musela odejít ze země. Takový vývoj ovšem nepovažuji za reálný už proto, že Bulharsko je členem EU a musí se řídit jejími pravidly.
Evropská komise už ostatně zahájila řadu kroků, které se nesou zejména v duchu ostré kritiky absence nezávislosti regulátora, jenž řeší mimo jiné i licenční řízení. Včerejší veřejné slyšení u regulátora o možném odebrání licence bylo velmi rychlé a výsledek opět odložen. Opakuje se tak příběh z loňského roku, kdy jsme po sérii slyšení nakonec o licenci nepřišli, neboť jsme neporušili žádná pravidla. Nebyl tedy důvod.
Na bulharský trh jsme vstoupili koupí části tamní distribuce v roce 2004, tedy přesně před deseti lety. Šlo o první významnou zahraniční akvizici ČEZ. Z hlediska hodnocení výnosy z této akvizice už z převážné části pokryly původní investici. V součtu pak zahraniční akvizice ČEZ generují stabilně osm až dvanáct procent provozního zisku skupiny. Svou zahraniční expanzi proto hodnotíme jako úspěšnou. Dobře si stojíme i ve srovnání s ostatními evropskými energetickými firmami, které v zahraniční expanzi zdaleka tak úspěšné nebyly a narazily na daleko více problémů.
Není důvod
Počítání cen
Situace v Bulharsku je specifická svou publicitou, která se zprostředkovaně přesouvá i do Česka. Skupina ČEZ bohužel nese hlavní komunikační negativa krize bulharské energetiky, neboť je na konci řetězce, jehož články tvoří přenos, distribuce a prodej. Krize v energetice je však tak hluboká, že jí trpí všechny články a reforma je přímo akutní.
Hlavní problém vyvěrá ze špatně nastaveného bulharského systému podpory obnovitelných zdrojů a s ním spojeného neúnosného nárůstu cen elektřiny. Ten postupně přerostl v sociální problém. Energetika se tak stala rukojmím politického boje a populistů v něm zapojených.
Na to ostatně nedávno upozornila i iniciativa Zachraňte energetiku. Významné osobnosti, nezávislí experti, organizace výrobců, spotřebitelé, odbory i zahraniční investoři podepsali dopis adresovaný bulharské vládě, v němž upozorňují na poškozování investorského prostředí v zemi a snižování konkurenceschopnosti bulharské ekonomiky. Nesouhlasí také s populistickými kroky politiků směřujícími k ovlivňování nezávislých orgánů. Organizátorem akce je vedení nezávislého Institutu tržní ekonomiky v Sofii. Dle doporučení iniciativy by měly ceny elektrické energie určované regulátorem opět začít reflektovat náklady na výrobu, přenos, distribuci a prodej.
Za co se platí
V souvislosti s funkcí regulátora hrozí Bulharsku zahájení řízení Evropské komise kvůli jeho politické závislosti a způsobu, jímž se zneužívá institut odnímání licence. V Bulharsku má do konce roku 2015 dojít k plné liberalizaci energetického trhu. Předpokladem je existence nezávislého a kompetentního regulátora. Zároveň bude nezbytné vypracovat nový systém sociálních dávek pro občany ohrožené vysokými cenami energií.
Pevně věřím, že bulharská vláda nalezne východisko, které nebude znamenat další potíže pro investory do energetiky a nezatíží neúměrně spotřebitele, neboť obyvatelstvo už si výrazný cenový skok elektřiny pro domácnosti nemůže dovolit. K větší důvěře v nás distributory a prodejce pak musí přispět nový transparentnější způsob cenotvorby tak, aby veřejnost věděla, za co a komu v účtech za elektřinu platí.
Autor je country manažerem ČEZ v Bulharsku
Čtěte také:
Opět odloženo. ČEZ si musí počkat na verdikt o odebrání licence v Bulharsku
