Asi bychom dlouho hledali tak napjatě očekávaný údaj o české ekonomice, jakým byla lednová inflace. Tržní odhady se pohybovaly v poměrně širokém rozpětí, avšak nakonec k žádnému velkému překvapení nedošlo. Inflace vyšla v podstatě v souladu s tržním konsenzem. Potvrdilo se tím, že ani přes masivní zlevnění energií se do ČR zatím nedostavila deflace. A zdá se, že se nakonec ani nedostaví.
Zásluhu na tom nepochybně má Česká národní banka, která se v listopadu rozhodla prudce oslabit korunu, a nepřímo tak povzbudit ceny dováženého zboží. Jestli je to dobře, nebo špatně, ponechme stranou. Ostatně téměř žádné jiné ekonomické téma nenabylo v posledních měsících takových rozměrů jako právě zmíněná devalvace.
Zatímco ještě v prosinci se meziroční inflace nacházela v rámci tolerančního pásma ČNB, v lednu se propadla na čtyřleté minimum, když dosáhla pouhých dvou desetin procenta. Hlavní zásluhu na tomto poklesu má především levnější elektrická energie a snížení cen zemního plynu. Vedle toho inflaci výrazně táhly dolů nižší ceny služeb mobilních operátorů a svou roli sehrálo i odstranění některých poplatků ve zdravotnictví.
Tuzemský spotřebitel si tak po letech může užívat pozitivní vývoj na trzích komodit, s nimiž otřásla těžba břidlicového plynu v USA, stejně jako tolik očekávaného zesílení konkurenčního boje na telekomunikačním trhu. Na druhé straně spotřebitele asi nepotěší stále rostoucí ceny potravin, z nichž některé zdražují dokonce dvouciferným tempem. Nicméně v průměru meziroční inflace prozatím téměř zmizela.
A příliš velké naděje na růst inflace nepřinesou pravděpodobně ani nejbližší měsíce. Nejen v Česku, ale i v Evropě je inflace vlivem komodit silně utlumená. O tuzemské poptávkové inflaci je zatím velmi předčasné hovořit, a tak můžeme spoléhat jen na statistické vlivy, jako jsou nízké základy z předchozího roku u některých položek, a především další prolínání slabé koruny do spotřebitelských cen na tuzemském trhu.
Nezdá se ovšem příliš pravděpodobné, že by se inflace mohla dostat až téměř ke třem procentům během následujících 12 měsíců, jak to předpokládá poslední prognóza z pera ČNB. Za žádnou ekonomickou tragédii bych to rozhodně nepovažoval. I když hlavní inflační číslo říká, že zde v tuto chvíli žádná inflace není, podíváme-li se na vývoj spotřebitelských cen z jiného pohledu, můžeme dojít k jiným závěrům.
Nejde přitom jen o takzvanou pocitovou inflaci, ale třeba také o takzvanou „čistou“ inflaci, již rovněž počítá statistický úřad, ale která nezohledňuje regulované ceny a daňové zásahy. Takto definovaná čistá inflace v lednu sice rovněž poklesla, ale jen na 1,2 procenta. Z pohledu tohoto čísla není aktuální hrozba deflace rozhodně až tak silná či akutní.
Autor je analytikem ČSOB
Čtěte také:
Singer: Žádné „šílené zdražování“ intervence nezpůsobily
Potraviny zdražily. Prosincová inflace poskočila na 1,4 procenta
Inflace eurozóny nečekaně zpomalila, ceny energií nerostou vůbec
ČLÁNKY DO MAILU