Evropský dluhový příběh nebere konce ani po třech letech. O to více se proto do centra pozornosti pravidelně dostávají výsledky rozpočtů jednotlivých zemí unie. A včera Eurostat konečně zveřejnil dlouho očekávaná finální čísla o veřejných rozpočtech všech členských zemí EU za rok 2012. Tato „finanční uzávěrka“ rozhodně nedopadla příliš dobře. A navíc přinesla pár překvapení.
Celkově se hospodaření eurozóny ani celé EU ve srovnání s předchozím rokem příliš nezlepšilo. Celkový schodek stále překračuje stanovenou tříprocentní hranici a polepšil se jen na 3,7 procenta HDP v eurozóně a na čtyři procenta v celé EU. I přes toto dílčí zlepšení veřejný dluh evropské sedmadvacítky dále vzrostl (85,3 procenta HDP) a splnění dluhového kritéria se tak neustále vzdaluje.
Ještě zajímavější informace přinášejí čísla z jednotlivých zemí. Na první pohled je zřetelný kontrast výsledků veřejných financí v Německu a v zemích na periferii. Za zvláštní pozornost stojí Řecko. Nejen pro svůj dlouhodobě dvouciferný rozpočtový deficit, ale především z pohledu efektu loňské restrukturalizace státního dluhu. Řecký dluh se totiž po masivním odpisu snížil ze 170 procent HDP v roce 2011 na dnešních 157 procent. To je docela malý pokrok po loňském odpisu dluhu ve výši sto miliard eur, když vezmeme v úvahu závazek Řecka dále snižovat zadlužení až na 120 procent v roce 2020.
Příznivým výsledkem se nemůže chlubit ani Portugalsko. Kromě toho, že jeho dluh zůstává třetím nejvyšším v Evropě (po Řecku a Itálii), stále narůstá. Loni dokonce nejrychleji ze všech zemí unie až na 124 procent HDP. A to ještě Portugalci zřejmě nejsou na maximu, vidíme-li aktuální výhled jejich ekonomiky. Téměř stejně rychle jako Portugalsku rostlo zadlužení i Španělsku a Kypru.
Naproti tomu k mírně přebytkovému hospodaření se po čtyřech letech vrátila největší evropská ekonomika, tedy Německo (rozpočtový přebytek 0,2 procenta HDP). Německá pozice důvěryhodného evropského dlužníka se tím dále upevňuje a vzhledem k nízkým úrokům německých dluhopisů nejspíše ještě zesílí volání po rozpočtové expanzi, která by podpořila růst nejen tamního hospodářství.
Česká čísla nepatří ani k jednomu z výše zmíněných extrémů. S výsledky rozpočtů se sice na první pohled chlubit nemůžeme, ale když vezmeme v úvahu vliv církevních restitucí, činí deficit 2,5 procenta HDP. Spolu s Rakouskem tak máme devátý nejnižší schodek v unii. Ani ten však nezabránil dalšímu navýšení veřejného dluhu na téměř 46 procent HDP. Část tohoto nárůstu však můžeme zřejmě přičíst na vrub loňského předzásobení se likviditou ze strany státu. Ten tehdy využil lákavou příležitost emitovat větší množství dluhopisů za poměrně příznivých podmínek.
Čtěte také:
Schodky v EU klesly, jih ale dál dělá starosti. Česko je ve středu pelotonu
Nevěřte pohádkám. Němci jsou pořád nejbohatší
Ať záchranu eurozóny zaplatí bohatí, navrhují ekonomové
Autor je analytikem ČSOB
