Na chvíli, kdy centrální banky řeknou své ano dalšímu tisku peněz, čekaly finanční trhy dlouho. Poté, co americký Fed oznámil třetí vlnu kvantitativního uvolňování a ECB neomezené nákupy dluhů problémových zemí, zavládl na trhu optimismus. Viděli jsme akciové rallye, poklesly výnosy dluhopisů periferních zemí, posílilo euro, „zotavily“ se ceny komodit. A do hry se vrátily úvahy o efektu nových peněz, tedy o inflaci a schopnosti zadlužených zemí vrátit se na udržitelnou dráhu.
Nové peníze v Evropě totiž znamenají úlevu jen pro dluhopisový trh zadlužených zemí, samy o sobě nemohou vyřešit více. Nemají ani nemohou mít ambici řešit strukturální problémy zadlužených zemí v podobě nízké konkurenceschopnosti. Nemohou zefektivnit přebujelý veřejný sektor, sociální systém ani trh práce. Nové peníze přinášejí jediné – krátkodobou úlevu od strachu z bankrotu.
Jak už ukázala předchozí zkušenost s takzvanými LTRO v eurozóně, nové peníze automaticky nepřinášejí ani nové úvěry pro podnikatelský sektor, které by podpořily ekonomický růst. Ve svém důsledku vedou spíše k vyšší kumulaci státních dluhů v bankovních portfoliích a snižují tlak finančního trhu na nutné strukturální reformy.
Ne že by trhy byly tak moudré, aby věděly, co má daná země přesně dělat. Jen oceňují důvěryhodnost země prostřednictvím rizikových prémií. A ty nyní svou politikou hodlá ovlivňovat ECB spolu se stabilizačním mechanismem. ECB se tak podobně jako Fed stále více stává angažovaným hráčem na finančním trhu. Doby, kdy centrální banka „řídila“ inflaci úrokovými sazbami, jsou pomalu pryč. Dnes se do popředí dere role ECB jako věřitele poslední instance. Nikoli však věřitele bank, ale de facto přímo států. Stačí se podívat na její portfolio státních dluhopisů a na ochotu, s níž chce dále na trzích vystupovat.
Nová role ECB může v nejlepším případě přinést jen čas pro zavedení strukturálních reforem v problémových zemích. Při troše štěstí by nemusela nutně vést k výrazným nákupům dluhopisů do portfolia společné centrální banky, protože už jen samotná informace o možnosti intervence ECB může trhy dostatečně usměrňovat.
Čtěte také:
Němci se přou o plán ECB na nákup státních dluhopisů
Fed svým krokem riskuje zatažení do politiky
Draghi: Plán ECB funguje, teď o tom ještě přesvědčit Němce
V horším případě však může znamenat nižší tlak na reformy prostřednictvím sílícího morálního hazardu – proč rychle napravovat problémy, když je tu v záloze neomezený „vládce“ nad penězi? V neposlední řadě však tisk nových peněz může posílit inflační očekávání, respektive budoucí inflaci. Inflaci, po níž někteří volají jako po výhodném způsobu, jak reálně znehodnotit dluhy, ovšem na úkor odpovědných střadatelů. O tom, jak to všechno dopadne, se však v tuto chvíli odváží spekulovat málokdo.
Autor je analytikem ČSOB
