Data z výběru daní fyzických osob se nedají meziročně srovnávat, protože se každý rok mění daňové předpisy. Úřady tak absolutně netuší, jestli vybírají na daních hodně nebo málo. To je podle Petra Frische, daňového experta a majitele společnosti Pro Factum Consulting, jedním z největších problémů českého daňového systému. Přesto jsme nyní podle něj pro cizince daňovým rájem.
Nedokážu si za poslední dva roky představit, kde se administrativní zátěž přesně snížila. Naopak si vybavuji, že během posledního roku finanční úřady registrují nové plátce DPH na měsíční zdaňovací období, což znamená měsíčně podávat daňové přiznání, kdežto před dvěma lety bylo možné zaregistrovat se na čtvrtletní zdaňovací období. A jestli máte daňové přiznání dělat jenom čtyřikrát do roka, nebo dvanáctkrát do roka, byť daňová povinnost je stejná, tak práce je trojnásobně.
Daň z příjmu fyzických osob. Tam se rozhodně administrativní zátěž nesnížila, dokonce za rok 2013 se zátěž zvyšuje. Poprvé budou muset podávat daňová přiznání i zaměstnanci, kteří v posledních patnácti letech podávali jenom daňové zúčtování. Nyní spadli do takzvaného solidárního zvýšení daně, kterou budu nazývat solidární daň. I kdyby jim jenom v jednom měsíci přesáhla mzda čtyřnásobek průměrné mzdy, musejí podat daňové přiznání.
Obecně se o solidární dani říká, že je milionářská a platí jen pro lidi, kteří vydělávají nad sto tisíc měsíčně. Jenomže problém je v tom, že když máte manažera IT, který má plat 45 tisíc a má k tomu i auto a nějaké roční odměny, může se v jednom měsíci dostat na 105 tisíc a v tu chvíli podléhá solidární dani a není pak možné udělat zúčtování, ale musí si podat sám daňové přiznání.
Jaký máte názor na nedávnou zprávu, že administrativní zátěž firem při danění se za posledních pět let snížila o více než 500 hodin práce za rok?
Jak je to u daně z příjmu právnických osob?
Daň z příjmu právnických osob zůstává stejná, procedury zůstávají stejné, musíte podávat závěrky. DPH? Tam můžeme mluvit o tom, že se v dílčích věcech zátěž snížila, protože je možno podávat souhrnné hlášení v elektronické podobě. Pro některé zejména podnikající fyzické osoby je ale snadnější vytisknout formulář a poslat ho než ho vyplňovat někde na serveru ministerstva financí. Způsob výběru se je těžší spolu s tím, jak se mění pravidla. Když se vrátím k vaší otázce, kde se administrativa za poslední roky snížila, nejsem si jistý tím, že by k tomu došlo.
A je tady tendence daňové zatížení alespoň do budoucna snižovat?
Je tady snaha o zavedení jednotného inkasního místa a jednotného formuláře pro daň z příjmů a sociální a zdravotní pojištění. To by vedlo k tomu, že administrativa bude jednodušší. Na druhou stranu, existuje řada programů, kam když si zadáte data, vypadne vám jednak přiznání a jednak přehledy pro zdravotní pojištění a sociální pojištění. Je otázka, o kolik to bude jednodušší s jedním formulářem.
Budeme místo tří formulářů posílat jen jeden formulář a místo tří plateb jednu? Nebo to bude o tom, že se zjednoduší způsob vykazování? Dalším tématem je větší elektronizace. Určitě bude více možností podávat daňová přiznání a hlášení v elektronické podobě, což si myslím, že by pomohlo, protože každá společnost už dnes musí mít datovou schránku. K tomu si dovolím odbočku.
Sám mám datovou schránku. Zároveň mám trvalý pobyt mimo Prahu a kancelář v Praze. Úřady mi posílají dopisy na adresu trvalého pobytu, do datové schránky i na adresu v Praze. Takže ačkoli mají povinnost posílat mi komunikaci do datové schránky, stejně ji nevyužívají. Pokud by byly úřady skutečně povinny doručit korespondenci do datové schránky s tím, že by nesly následky promlčení a případných škod, tak by to pomohlo.
Naznačujete, že samotné úřady nedělají vždy to, co mají?
Není to jejich úmyslem. Je to spíš tím, že procesy a metodické pokyny nejsou dostatečně přesné. Další příklad toho, že státní správa nefunguje úplně dobře. Budu úplně konkrétní. Přišel nám přeplatek na dani z přidané hodnoty za třetí čtvrtletí tohoto roku. Bohužel nám ho finanční úřad neposlal na účet, jak by správně měl, ale poslal nám ho složenkou. Musím jít na poštu, musím si vytisknout výpis z obchodního rejstříku, musím se prokázat, že jsem jednatel, a to vše, abych si mohl částku vyzvednout. Pak ponesu hotovost do banky, kde ji složím na účet. Přijde mi to úplně zbytečné.
Absurditou roku bylo vyhlášeno převedení neschopnosti státu vybírat daně na poctivé podnikatele. V obecnější rovině, myslíte si, že stát se více zaobírá poctivými podnikateli než těmi nepoctivými?
Úřednicí jsou jen lidé. Raději půjdou někam, kde jim udělají kávu, dostanou podklady, které si odškrtají, a pak udělají kontrolní zprávu. A nepůjdou do firmy, kde tuší, že všechno budou lámat. To by ale měli řešit ředitelé finančních úřadů v rámci stanovení kontrolního plánu, protože ono to není tak, že by finanční úřady chodily, jak si usmyslí. Mají kontrolní plán, který se stanovuje na úrovni vedení.
Jak si vlastně stojí Česká republika, co se týče úspěšnosti výběru daní?
Když byl, tuším, že to bylo v březnu před dvěma lety, relativně malý výběr na doplatcích za daň z příjmu fyzických osob – podnikatelů i zaměstnanců podávajících přiznání, tak si vzpomínám, že Jan Knížek, ředitel Generálního finančního ředitelství, v televizi řekl, že je to způsobeno tím, že zejména zahraniční fyzické osoby si uplatňují odečitatelné položky na děti, které neexistují. Když jsme propočítali pokles výběru s tím, kolik byla odečitatelná položka na dítě, zjistili jsme, že v České republice zřejmě existuje nejméně 6000 černých dětských duší. Znamená to, že Generální finanční ředitelství absolutně neví, kde jsou propady ve výběru.
A neví to proto, že za posledních pět let se každoročně mění v České republice daňové předpisy. A kvůli tomu se i rok od roku zcela výrazně mění výše výběru daně. Takže není možné data mezi jednotlivými roky srovnávat. To si myslím, že je jeden z hlavních problémů. Máme nestabilní daňový systém, a tím pádem nejsme schopni říct, jestli vybíráme málo nebo hodně od zaměstnanců a málo nebo hodně od OSVČ. Každý rok je ta částka jiná a mezi jednotlivými roky nesrovnatelná. Například víme, že výběry od OSVČ klesají, ale nevíme, čím je to způsobené. Nevíme, jestli je to krizí, nevíme, jestli to je různými změnami v daňových paušálech, nevíme, jestli to je počtem uplatněných dětí. A nevíme ani to, jestli je to v tom, že OSVČ podvádějí.
Takže data o odvodech daní nemají žádnou hloubku a nelze je srovnávat v čase?
Ne pokud jde o data o výběru daně z příjmu fyzických osob, u ostatních daní je to lepší, ta jsou zcela nerelevantní a nesrovnatelná. A vůbec se s nimi nedá počítat. Je to každý rok úplně jiná veličina. Je to dané tím, že jsme v posledních letech zrušili výpočet daně z hrubé mzdy minus pojistné a zavedli superhrubou mzdu. Měli jsme společné zdanění, zrušili jsme společné danění. Změnili odečitatelné položky na poplatníka kvůli povodňové dani. Zvýšili a pak jsme zase snížili výdajové paušály a udělali jsme dalších několik menších změn. A do budoucna se to nezlepší. Daně se nám opět změní.
Poslanecká sněmovna schválila zákonné opatření Senátu. Od příštího roku dojde k některým dílčím změnám. Superhrubá mzda bude ještě do příštího roku zachována. Ale nedojde k tomu, že by byly osvobozené dividendy majitelů firem. Zvýší se nám nezdanitelná částka u dohod o provedení práce z pěti na deset tisíc a budou tam ještě další změny, které povedou k tomu, že opět nebude možné srovnat výběr daně za roky 2013, 2014 a 2015.
Kromě toho ještě v roce 2013 začalo platit několik dalších opatření. Týkají se osob, které pronajímají nemovitosti nebo jsou podnikateli podle zvláštních předpisů, jako například advokáti. Pokud využívají výdajové paušály, tak u pronájmu je omezena maximální výše na výdaje na 600 tisíc a u advokátů je to 800 tisíc. Takže advokáti, kteří v minulých letech vydělávali řekněme jednotky milionů korun, budu muset platit daně o 20 až 30 % vyšší, než kolik platili v minulých letech.
Tedy zde mimo jiné vzniká velká příležitost pro daňové specialisty/poradce a daňové firmy, jak se o potenciálně nové klienty postarat. Je to tak?
Varianty tady určitě jsou. Pro osoby, které tím budou postiženy, by bylo dobré, aby se část jejich příjmů posunula z kategorie příjmů z advokátní činnosti do kategorie obecného poradenství. Protože obecné poradenství není omezeno velikostí výdajového paušálu. Takže pokud budu advokát a budu chtít optimalizovat daně a podaří se mi část své činnosti fakturovat jako odměnu za advokátní služby a část jako odměnu za ekonomické poradenství, tak zákon obejdu a daně snížím nebo zachovám na úrovni minulého roku. Variant, jak obcházet daňové zákony, je bohužel hodně a je to dáno i tím, jak jsou komplikované a jak často se mění.
Dokončení čtěte na serveru BusinessInfo.cz
Také čtěte:
Novinky 2014: Zrušení dědické a darovací daně či elektronická přiznání DPH
Stroje berou lidem práci. V ohrožení lékaři, právníci i novináři
