V červnu by měl do Poslanecké sněmovny doputovat nový zákon o odpadech. Ten rozhodne o tom, jakým směrem se Česko v budoucnu vydá. Už teď je nicméně jasné, že skládkování se omezí. Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH), která sdružuje nejvýznamnější odpadové firmy, prosazuje, aby se odpady dále zpracovávaly místo toho, aby se rovnou spalovaly. O připravované legislativě si server E15.cz povídal s ředitelem ČAOH Petrem Havelkou.
Předně je třeba připomenout, že EU žádné datum k zákazu skládkování ve směrnici nestanovuje. Nová evropská odpadová strategie v tomto směru zvažuje rok 2025 či 2030. Některé státy již omezení mají, jiné nikoli. Je to vždy politické rozhodnutí toho kterého státu, které je samozřejmě spojeno s ekonomickými dopady. Je nepochybné, že EU tlačí na co největší míru recyklace a také na různé druhy dalších úprav a zpracování odpadů. Vysoké recyklační cíle EU nelze reálně splnit jen tříděním do barevných kontejnerů.
E15: Jak si myslíte, že by měl být odpad po roce 2024 zpracováván?
E15: Jak toho tedy dosáhnout?
Je zřejmé, že směsné odpady bude třeba dále zpracovat a jednotlivé frakce dále využit vhodným způsobem, včetně energetického využití. Strategie MŽP, tedy nový Plán odpadového hospodářství (POH), s tím ale bohužel moc nepočítá. Strategie je chybně založena zejména na třídění do barevných kontejnerů a na spalování celé neupravené směsi z černých popelnic v nákladných spalovnách. To je podle našeho názoru nereálné a je to také zbytečně nákladné. Věřím, že se text POH ještě včas podaří formulovat lépe. Dříve nebo později se strategie stejně bude muset upravit tak, aby bylo reálné splnit cíle EU a aby to mělo akceptovatelné náklady.
E15: Mám pocit, že ČAOH preferuje další třídění směsného komunálního odpadu (obsah černých popelnic), jehož většina by se stejně nakonec spálila. Pohledem laika se mi ale zdá, že by to obnášelo jen další náklady na zpracování odpadu…
Máte pravdu, že ČAOH doporučuje směsný odpad dále zpracovat a energeticky využít jeho energeticky bohatou část a zároveň materiálově využít to, co bude uplatnitelné na trhu materiálového využití. Tento náš postoj je definován mimo jiné i s odkazem na aktuální strategii EU k oběhovému hospodářství. Není pravda, že by tato cesta byla nákladnější než spálit celou neupravenou směs v nových spalovnách odpadů.
Je prokazatelné, že opak je pravdou. Co se týká reálných kapacit využití energeticky bohaté části odpadů, tak ty jsou v podmínkách Česka v míře dalších zhruba 370 tis tun ročně k již nyní energeticky využívanému zhruba jednoho milionu tun ročně. Tyto kapacity zde mohou být bez potřeby stavby dalších spaloven odpadů.
Petr Havelka: Ve věci třídění odpadu tzv. na ulicích jsme skutečně celkem vysoko i v rámci EU. O něco se to může ještě navýšit, ale nijak zásadně
E15: Kde by tedy odpad končil, když už jej nebude možné po v roce 2024 skládkovat?
Jedná se o energetické provozy, které by po určité úpravě technologie, případně po výměně kotle, mohly standardně v souladu s legislativou využívat paliva z odpadů splňující přísné podmínky evropské normy pro paliva z odpadů. Věci týkající se nákladovosti a kapacit jednotlivých forem energetického využití odpadů v ČR budeme v dubnu jako ČAOH veřejně prezentovat. Prezentace bude založená na obsáhlé studii, která v této věci aktuálně vznikla a která je zpracovaná s využitím i zahraničních zkušeností z konkrétních zařízení, přičemž podrobně reflektuje podmínky v Česku.
E15: ČAOH dlouhodobě říká, že POH a připravovaná legislativa preferuje výstavbu zbytečných a drahých superspaloven. Z čeho tak usuzujete?
Novela zákona o odpadech číslo 229/2014 Sb. hovoří o směsném komunálním odpadu jako takovém, dále o recyklovatelných odpadech a o využitelných odpadech. Ty by nemělo být možné od roku 2024 skládkovat. Materiálově využitelné odpady je zakázáno ukládat na skládky již dlouhodobě a stanoví to vyhláška č. 294/2005 Sb., zde problém není.
Energeticky využitelné odpady zatím stanoveny nejsou a je logické je v legislativě definovat měřitelným parametrem výhřevnosti, což ČAOH dlouhodobě doporučuje. Problém však je stanovit obecně zákaz skládkování pro směsné komunální odpady jako takové (obsah černých popelnic).
E15: Proč?
To by bylo velmi nákladné zejména pro hlavní producenty, tedy obce. Obecný zákaz nemá logiku ani odbornou. Ve směsném odpadu je poměrně velké množství nevyužitelných složek, jako např. popel z domácích topenišť a obecná formulace by tak jen zbytečně zvyšovala náklady obcí, bez jakéhokoli pozitivního environmentálního dopadu.
Směsné odpady je i dle EU třeba dále upravovat, což doporučuje i ČAOH. Stávající definice, kde u SKO chybí slovo „neupravený“ však spíše nahrává odvozu celého obsahu černých popelnic přímo do nákladných spaloven. MŽP přislíbilo věc dále řešit speciální vyhláškou. Doufejme, že se podaří nalézt smysluplné a v praxi použitelné řešení.
E15: Ministerstvo v lednu zveřejnilo ekonomickou analýzu dopadu POH. Ta vychází z předpokladu, že množství komunálního odpadu bude klesat a zároveň se do systému zapojí živnostníci, čímž jej finančně podpoří. Je to podle Vás reálné?
Produkce odpadů dlouhodobě klesá v celé v EU. Členské státy se k dalšímu nezvyšování produkce navíc poprvé svým způsobem zavázaly i přijetím legislativy o předcházení vzniku odpadů. Ekonomická analýza není mylná ve věci budoucí produkce odpadů. Zásadní nesoulad je však ve věci očekávaného zapojení živnostníků a toho, že jejich náklady na odpady by měly s ohledem na zvažované zdražení poplatků narůst až o 50 procent. Obě tyto věci jsou zcela nereálné a ministerstvo na to bylo upozorněno mnoha svazy a organizacemi, včetně obcí samotných.
E15: Výsledkem analýzy je, že finanční dopad zákazu skládkování na obce a potažmo na občany nebude prakticky žádný. Jako laikovi mi to připadá bez zapojení nějakých dotací divné, jelikož spalování je dražší technologie než skládkování
Pokud vám to připadá divné, tak vám mohu sdělit, že to není jen pocit laika, ale většině odborníků tyto závěry také připadají neuvěřitelné a chybné. Analýza v mnoha ohledech počítá se zcela nereálnými čísly. Nechci spekulovat, zda to bylo takto účelově zadané, ale je zřejmé, že dokument je třeba přepracovat. Jedná se přeci o desetiletou strategii odpadů pro celou ČR a samozřejmě o peněženky všech občanů v ČR.
Vypočítaný prakticky nulový dopad navrhovaného razantního zdražení na obce je prostě nesmysl a nevěří tomu ani obce, ani firmy. V dotazu jste zmínila také možnost dotací. Je zřejmé, a EU toto již opakovaně sdělila, že dotace na nové spalovny do ČR posílat nebude. Těch důvodů je více a prostor tohoto článku neumožňuje je podrobněji rozebírat. Slovensko je na tom podobně. Slovenský ministr toto již zcela jednoznačně veřejně oznámil.
¨
E15: Kde jsou podle Vás u nás možné hranice třídění odpadu? Někteří odborníci tvrdí, že už na té hraně jsme
Ve věci třídění odpadu tzv. na ulicích jsme skutečně celkem vysoko i v rámci EU. O něco se to může ještě navýšit, ale nijak zásadně. Prostor k viditelnému navýšení u této cesty bych viděl ještě v třídění BRKO. K dosažení vysokých cílů EU k roku 2030 však tato cesta zcela jednoznačně vést nemůže. Třídění do barevných nádob má své limity.
Související otázkou je také to, co vůči MŽP a novému POH říkají ekologové, a to je zcela minimální cíl MŽP k recyklaci SKO. Cíl v POH je velmi vzdálen tomu, co říká nová strategie EU – až 70 procent recyklace. Je tedy více než pravděpodobné, že v tomto se POH bude také muset postupem času upravit. Nutnou intenzifikaci třídění k dosažení cílů lze provádět v k tomu určených odpadářských zařízeních. Bez toho tvrdé nyní diskutované budoucí cíle EU nesplníme.
Čtěte také:
Veolia se vrací do byznysu s odpadem, chce novou spalovnu
Spalovny místo recyklace? Česko neví, co s odpady po roce 2015
Švédsko už zpracovává 99 procent odpadu, do spaloven jej musí dovážet
