Když se řekne americký sen, většině z nás se něco vybaví. Jak ale vypadá čínský sen? Nějak vypadat musí, když se o něm od počátku svého jmenování zmiňuje současný, stále ještě tak trochu nový prezident Si Ťin-pching.
Podle výzkumu Millward Brown mají americký i čínský sen jedno společné – na první místo staví osobní úspěch. Číňané však, zdá se, kladou větší důraz na vztahy, rovnost ve společnosti a na prosperitu vlasti než pragmatičtí, individualističtí Američané, jež si cení odvahy.
Nyní se blíží 65. výročí vzniku Čínské lidové republiky a potřeba dát čínskému snu reálné obrysy začíná být stále zřetelnější. Vláda chce v rámci výročí vybrat a pouštět v televizi a na veřejnosti 20 písní, které čínský sen zachycují co nejvěrněji. Jsou mezi nimi songy s názvy jako Jízda rychlovlakem do Pekingu, Bohové svítí na Čínu, Dosáhni čínského snu nebo Čínský sen je v mém i tvém srdci. Patetické písně typicky doprovází hodně barevných světel, spousta tanečníků ve zlatě a bohaté kulisy.
Čínský sen s nadhledem
I v Číně jsou však lidé, kteří mají nadhled. Třeba herec Huang Bo, který přišel s vlastní verzí čínského snu a složil skladbu s názvem Nechci toho příliš. V písni si herec představuje, jaké by to bylo, kdyby bylo častěji modré nebe, kdyby se mohl najíst beze strachu z otravy. Popisuje svět, ve kterém je silný jüan, a když si vezme půjčku, za deset let ji může splatit.
Asi není moc těžké odhadnout, jestli dají státní cenzoři prostor satirikům, nebo vlastencům. Ostatně direktiva mluví jasně. Státní rada pro tisk, rádio, film a televizi vydala dokument, v němž cenzoři „doporučují“ 127 filmů, které by se během léta před oslavami vzniku republiky měly vysílat. Jsou tam díla jako Krvavé lodě vlasti nebo Jsme členové strany.
Pak je tu ovšem ještě jedna verze čínského snu, která se netěší tak velké publicitě. Číňané, kterým se podaří prorazit v byznysu, po svém zbohatnutí často sbalí kufry a udělají to, o čem tak dlouho snili – odstěhují se z Číny navždy pryč.
Čtěte také:
Čína letos zřejmě sesadí USA z pozice největší ekonomiky světa
Slábnoucí průmysl i zadlužený realitní trh táhne náladu v Číně ke dnu
