Když člověk čte zprávy z Jižní Koreje, občas se diví tomu, že se tato země mohla stát jednou z nejvyspělejších na světě. A teď nemluvím o podivné muzice K-Pop, jejímž nejviditelnějším představitelem je rapper Psy.
O Korejcích se ví, že tvrdě pracují. K tomu potřebují energii, kterou jim dodává káva. Pijí jí hodně, možná až příliš. V Soulu je největší koncentrace kaváren na světě. Jejich náruživost pro kofeinový nápoj přináší zvláštní vedlejší účinky.
Korejci, kteří v kavárnách často pracují, si nyní hromadně stahují ruch kavárny do svých iPodů a pouštějí si ho doma, v práci a možná snad i v kavárně. Tento produkt poskytuje start-up Coffitivity v doporučené hlasitosti 70 decibelů.
Na soundtracku kavárny najdete zvuk cinkajícího nádobí, vzdálené hlasy od okolních stolů a občasný smích. Jenže jak si vysvětlit, že kavárenský soundtrack hromadně začali stahovat i obyvatelé New Yorku? Asi tím, že i v NYC se vypije hodně kávy anebo tu žije hodně Korejců. Stránka má solidních 7–12 tisíc zobrazení denně. Nápad vybízí k představě, jak by vypadala česká verze. Zřejmě by v ní bylo slyšet cinkání půllitrů. Těžko říct, jak by se u toho pracovalo.
A Korejce nenecháme na pokoji. Minulý týden vyhrál americký architektonický ateliér GDS tendr na stavbu nové budovy v Inčchonu, kde leží mezinárodní letiště. Název mrakodrapu je City Tower a – proč o tom píšu – skleněná stavba umí přejít do neviditelného modu a splynout s okolními oblaky. Umožňuje to kombinace světelných diod a kamer, které dokonale napodobí pozadí budovy.
To je krásná představa. Odborníci ujišťují, že to bude bezpečné a že neviditelnost bude fungovat jen z určitých úhlů a v noci vůbec. Jenže postavit neviditelný mrakodrap vedle rušného letiště? K takovému rozhodnutí můžete dojít snad jen po příliš dlouhém poslechu ruchů z kavárny.
Čtěte také:
Jižní Korea nařídila vypnout klimatizace, chce zabránit blackoutu
Severní Korea najala kvůli propagandě armádu tří tisíc hackerů
