Je za omezením dodávek ruské ropy do Česka ropovodem Družba nějaký politický záměr? Český velvyslanec v Moskvě Petr Kolář si to nemyslí. „Trochu Rusy přeceňujeme. Ve všem vidíme nějaký vzkaz. Ne vždy to tak je,“ říká ambasador. Podle dostupných informací Kolář opustí svůj post v Moskvě do konce roku, on sám ale o svých dalších plánech zatím nemluví.
* E15: Byl jste velvyslancem ve Spojených státech, teď v Rusku. Jak moc se ty posty liší?
Liší se, ale v mnohém si jsou také podobné. Obě tyto země mají výrazné globální ambice, celosvětové zájmy a strategii, jak tyto zájmy prosazovat. Jejich akcenty a pohledy na věc jsou různé. Odlišnost je v tom, že Rusko se ještě úplně nezorientovalo v tom, jakou je vlastně zemí. To je zásadní moment.
Myslím, že je třeba dělat maximum pro to, aby se Rusové necítili ostrakizováni jako nějaká poražená země ve studené válce nebo případně jako země podvedená a upozadňovaná. To se na druhé straně nedá dělat tak, že západní společenství bude akceptovat vše, co Rusové pokládají za správné. Hlavně musíme být srozumitelní a mít jasné mantinely.
* E15: Mluvíte o ostrakizaci, ale vývoj posledních let spíše ukazuje, že se samo Rusko vrací ke tvrdému hájení svých zájmů…
Ano, ale v našem zájmu není, aby se Rusko vymezovalo negativně proti nám, proti západní euroatlantické civilizaci. V Rusku je jistě řada lidí, kteří by si přáli, aby se vrátil bipolární svět a atmosféra studené války. Ale jsou tam i jiní lidé. Rusko už dnes není Sovětský svaz, generace mladých lidí má úplně jiný pohled na svět.
Marxisté si myslí, že hybatelem dějin je dělnická třída, já tvrdím, že to je střední třída. A ta už se v Rusku vytvořila, alespoň v jeho některých částech. Když se podíváte na to, jak se dnes svět vyvíjí, zjistíte, že je naším zájmem mít Rusko jako spojence.
* E15: Kdybychom se sami chovali jako jestřábi, jenom tím povzbudíme jestřáby v Rusku? Takhle to myslíte?
Přesně tak. Dodávali bychom jim argumentaci. Nechci, aby to znělo nějak urážlivě ve vztahu k Rusku – je to silná země s obrovským potenciálem, která vždy jako Fénix nakonec vstala z popela. Hrdost a patriotismus Rusů musíme brát v úvahu.
Nejsme tady od toho, abychom je školili, ale máme si stát za tím, proč my děláme určité věci tak, jak je děláme. A naší důležitou cílovou skupinou jsou mladí lidé, kteří si už nepamatují Sovětský svaz a jen okrajově si pamatují chaotická devadesátá léta.
* E15: Vrátím se k první otázce – nešlo mi jen o srovnání Ameriky s Ruskem, ale také o srovnání postů českého velvyslance v těchto zemích. Ve Spojených státech asi více řešíte strategické zájmy, v Rusku spíše ekonomické.
To je pravda. Pokud bychom chtěli být ve vztahu k Rusku politicky aktivnější, museli bychom nejdříve pro své pozice získat naše spojence v EU a v NATO. Pak budeme schopni něco společně prosazovat. Ekonomické zájmy jsou něco jiného, tady máme výhodu. Rusové nás mají rádi, chtějí s námi dělat byznys a hlavně nás znají.
Jsem už počtvrté velvyslancem (předtím ve Švédsku, Irsku a USA – pozn. aut.), ale teprve v Rusku nemusím vůbec nikomu vysvětlovat, co je Česká republika a že hlavní město je Praha. Nikdo se mě neptá, jak jsme přežili tu hroznou balkánskou válku. Chytří západní investoři najímají do managementu v Rusku právě Čechy.
* E15: Koho máte na mysli?
Šéf Citibank pro Rusko je Čech – Zdeněk Turek. Čechy máte ve vysokém managementu společností Nike, PepsiCo, Volkswagen. A funguje to. Kdybych měl říct nějakou paralelu – připomíná to trochu škodovku. České auto německé kvality.
* E15: Jedním z hlavních ekonomických témat je nyní tendr na rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně, kterého se účastní Rosatom. Ale energetika je také oblastí, v níž Kreml docela rázně prosazuje své zájmy v zahraničí. Máme z toho mít obavy?
Tohle je jedno z takových zjednodušení a klišé, ke kterým se docela často uchyluje žurnalistika. Přirozeně, protože vnímá hlavně vnější projevy. Ale já nemyslím, že by v ruské energetice fungovala nějaká hluboká koordinace, že by všechny sektory energetiky byly provázány a řídil je někdo seshora. Dnes už je v Rusku také hodně soukromého byznysu, prosazují se tam rozdílné zájmy různých skupin.
Čtěte také:
Velvyslanec Kolář končí v Moskvě
PPF popřela, že by pro ni měl v Rusku pracovat velvyslanec Kolář
Velvyslancem v Rusku bude Kolář, Moskva s tím souhlasila
* E15: Myslíte tím rivalitu mezi jednotlivými odvětvími energetiky?
Rivalita tam je. Zájmem Rosatomu je stavět Temelín, ale neřekl bych, že by ho v tom nějak podporovali ruští naftaři. Člověk by očekával, že v době, kdy se Rusové uchází o zakázku v Temelíně, nestane se, že nám do ropovodu Družba přestane téct potřebné množství suroviny. Protože to potom samozřejmě vyvolává spoustu otazníků.
* E15: Tady to skutečně mnozí vnímali jako podivný vzkaz pro temelínský tendr.
No právě. Doufám, že mi moji ruští přátelé odpustí, když řeknu, že je v tomto směru trochu přeceňujeme. Ve všem vidíme nějaký vzkaz, nějaký záměr. Ne vždy to tak je. Spíš bych řekl, že ty různé skupiny často koordinovány nejsou. Nikdo neříká naftařům – teď se chovejte disciplinovaně, ať nezkazíte image Ruska jako energetického investora.
* E15: V omezení dodávek ropy Družbou tedy politický záměr nevidíte?
Ne. Je tu prostě obchodní zájem firem jako Rosněfť. Vyplácí se jim vozit ropu tankery. Zakázka Rosatomu v Temelíně není jejich byznys. Je pravda, že se Rusové trochu podivují, proč kupujeme ropu dodávanou ropovodem TAL z Terstu, když nás to vyjde dráž. Přitom ale neřeknou, kolik suroviny by byli schopni napumpovat přes Družbu. Platí ale, že v Rusku je taková míra byznysové svobody, která někdy tamním skupinám umožňuje, aby se pouštěly do docela odvážných projektů.
* E15: Asi hraje roli to, jestli to jsou státní firmy jako Rosatom, Gazprom, nebo soukromé skupiny.
Samozřejmě. Ale i v té oblasti státního kapitalismu, státních firem hrají roli různé osobní zájmy. Navíc také státní firmy vykazují, kolik vydělaly, a musejí se chovat jako byznysové entity.
* E15: Obával byste se naší přílišné závislosti na Rusku, kdyby v temelínském tendru vyhrál Rosatom?
Ne. Já se spíš obávám toho, že se kvůli nějakému našemu mindráku budeme skrývat za různá bezpečnostní klišé. Já bych velmi doporučoval, abychom se chovali sebevědomě, což platí nejenom ve vztahu k Rusku. To znamená seriózně zvažovat veškerá pro a proti, naprosto racionálně je vyhodnotit a samozřejmě si také říci, jestli se můžeme dostat do situací, ze kterých už nebude návratu.
* E15: O jaké situace by mohlo jít?
Kdybychom měli ropu, plyn i jádro od Rusů, neměli bychom žádný alternativní zdroj a byli bychom úplně bez šance se z této pasti vysmeknout.
* E15: Hrozí to?
Já to tak nevidím.
* E15: Dokážete si tedy představit, že by česko-ruské konsorcium mohlo vyhrát, kdyby předložilo nejlepší nabídku z ekonomického a technického hlediska?
Proč ne? Dokážu si to představit. A neříkám to jenom proto, abych přinutil naše americké a francouzské přátele ke zvýšenému úsilí a předložení ještě lepších nabídek. Což je samozřejmě také potřeba.
* E15: Na serveru WikiLeaks se před časem objevilo, co říkal o Temelíně americký viceprezident Biden. Kdyby Češi přidělili zakázku Francouzům, pochopil by to, ale kdyby ji přidělili Rusům, musel by údajně zpochybnit český úsudek.
Mám rád Ameriku, kromě České republiky je to jediná země, kde si dokážu představit, že bych mohl žít. Proto se k tomuhle raději vůbec nebudu vyjadřovat. Je to prostě soutěž, a přestože mám Ameriku rád, nedělám si iluze, že by z jejich strany vůči nám v byznyse panovala nějaká filantropie nebo altruismus. Každý si hlídá své zájmy a podporuje své podniky. To je úplně normální.
Petr Kolář (50)
Přední český diplomat, v současnosti velvyslanec v Rusku. Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, později studoval mezinárodní vztahy během stáží ve Washingtonu, v Londýně i Oslu. Byl mimo jiné poradcem prezidenta Václava Havla pro evropskou integraci a Balkán, velvyslancem ve Švédsku, Irsku a Spojených státech. V letech 2003–2005 působil v Černínském paláci jako náměstek ministra zahraničí pro dvoustranné vztahy. Kromě mezinárodní politiky se zajímá o sport, literaturu, historii a výtvarné umění.
