Řečeno slovy klasika, volby dopadly, jak dopadly, protože voliči volili, jak volili. Z voleb však plyne jeden systémový problém, který mě již nějaký čas trápí. Jak si mohli povšimnout i méně pozorní voliči, krajské kandidátní listiny všech stran byly nadité starosty obcí a měst z daného kraje.
Úvaha je jasná – lidé je znají z obcí, budou je tedy volit, jelikož podprahově cítí, že jejich starosta v kraji pro jejich obec prolobbuje něco navíc. O plnohodnotný souboj idejí či programů se zde většinou nejedná.
Výhrou pro kandidující strany je, mají-li v kraji starostu nějakého většího města; voliči z lidnatějších měst podle výše popsaného principu přehlasují občany z malých obcí, a pěkný krajský volební výsledek je doma. Samozřejmě se nesmí jednat o problémového starostu zrovna obviněného z korupce či bojujícího s jiným aktuálním průšvihem.
A co obce, které starosty v krajských zastupitelstvech nemají? Nejsou jejich občané nepřímo diskriminováni? Do budoucna by se měl zakázat souběh funkcí starosty či místostarosty obce a krajského zastupitele. Mělo by být preventivně zabráněno střetu zájmů, který se zde zřetelně nabízí. Ze zákona krajský zastupitel má a musí jednat v zájmu všech občanů kraje. A pokud krajský zastupitel upřednostňuje svou obec, jedná protizákonně.
Čtěte také:
Pražané za svá práva požadují zrušit volby v celém obvodu
Krajské volby: výsledky + profily
Jana Havligerová: Všichni chtějí naše blaho
Nevadí mi, pokud starosta lobbuje za svou obec, dělá-li to férově z pozice „z venku“, tedy jako starosta obce. Pakliže to dělá „zevnitř“ jako krajský zastupitel, je to nekalá soutěž.
Autor je právník
