Zakladatel WikiLeaks je v pasti. Australský občan Julian Assange čeká na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, zda se mu podaří opustit zemi, nebo zda ho britské úřady chytí a vydají do Švédska. Tam se údajně dopustil „sexuálního nátlaku“, což není totéž co znásilnění. Detaily jsou sporné, jinak o nich mluví obviněný a jinak dvě mladé dámy, které tvrdí, že to, co začalo jako konsenzuální sex, se časem změnilo v sex nekonsenzuální; ať si pod tím každý, kdo chce, představí, co chce.
Assange tvrdí, že obvinění je fabrikované a má jen napomoci jeho vydání do USA. Jak známo, Assange se rozhodující měrou podílel na zveřejnění velkého objemu citlivé americké diplomatické komunikace. To se ovšem stalo v listopadu 2010, zatímco k událostem se švédskými slečnami mělo dojít v dubnu téhož roku a vyšetřují se od srpna 2010.
Nyní je Assange stíhán na základě mezinárodního zatykače. Ze Švédska odešel do Británie. Tam postupně vyčerpal všechny právní možnosti, jak v zemi zůstat. V červnu letošního roku se nakonec uchýlil na ekvádorskou ambasádu. Vláda jihoamerické země mu před několika dny přiznala politický azyl, čímž by mohlo být vše vyřešeno. Jenže není.
Azyl na ambasádě totiž představuje patovou situaci. Britové nemohou za uprchlíkem dovnitř, ale on zase nemůže ven. Byl by zatčen cestou na letiště nebo při odletu; obecný názor, že diplomaté disponují něčím jako kouzelným pláštěm, pod nějž mohou kohokoli ukrýt, je mylný, takhle to nefunguje.
Čtěte také: Assange z ekvádorské ambasády: Ukončete hon na čarodějnice
Do své nové adoptivní vlasti se Assange dostane jedině tehdy, dohodne-li se na tom ekvádorská vláda s britskou. Britové ovšem nemají důvod ustoupit, ba naopak. Je lépe nerozházet si to se Spojenými státy než s Ekvádorem. Tím se dostáváme znovu k zájmům USA: drsnější z amerických politiků se již dali slyšet, že Assange je terorista a mělo by se s ním podle toho zacházet. To by mohlo znamenat velmi přísný trest. Bradley Manning, voják, který depeše vynesl, je ve vazbě už přes dva roky, aniž by došlo k soudu.
Assange však má v USA i vlivné zastánce. Digitální anarchista podle názoru mnohých neudělal nic, než že uplatnil právo na svobodu projevu. Švédové ostatně tvrdí, že o WikiLeaks jim nejde. Jenže co by udělali pod americkým tlakem, neví nikdo.
Ekvádorci podle všeho žádný plán nemají. Levně si pořídili protiamerickou propagandu; když se Assange dostane z Londýna do Quita, budou na chvíli ikonou svobody, železnou pěstí ve tváři nenáviděných gringos. Když se ven nedostane, jako že asi ne, budou slavní také – snažili se přece. Julian Assange, jenž se druhdy rád pasoval do role světlonoše svobody projevu, je dnes už jen pěšcem v cizí hře. Dokonce v několika cizích hrách najednou.
Autor je analytikem IT
