Pokud máte pocit, že se v označeních 3G a 4G mobilních sítí ztrácíte, rozhodně nejste sami. Výrobci telefonů a operátoři pro to dělají, co mohou, ale teď je trumfla eurokomisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová, která nám slíbila rovnou 5G, tedy pátou generaci. En avant, Europe!
Jednoduše: to, pomocí čehož teď telefonujeme, tedy systém GSM, je druhá generace mobilních sítí neboli 2G. Starší pamatují NMT, síť první generace, kterou u nás zaváděl v počátcích Eurotel. To, čím dnes přenášíme data, je většinou 3G technologie UMTS. Na významu těch zkratek teď nezáleží, dobré je ale připomenout si, že 3G u nás nemá celostátní pokrytí, takže mobilní data občas přepnou na technologii EDGE anebo GPRS, což jsou nadstavby nad GSM (a občas se jim říká dvaapůltá generace, což je spíš marketingový trik než cokoli jiného).
Sítě 4G už v některých zemích existují, u nás se teprve čeká na kmitočtovou aukci, která umožní jejich výstavbu. Existuje celá řada 4G technologií, z nichž se některé shrnují pod společný deštník zvaný LTE neboli Long Term Evolution. Už tento název naznačuje, že jde o kapitolu, která zatím není uzavřena. 4G sítě jsou čistě datové, hlasová komunikace je jen jednou z jejich mnoha možných služeb. Situace tedy doznala úplného obratu od dob, kdy naopak data byla doplňkem základní hlasové služby. O tom, jak u nás bude LTE vypadat, ještě vůbec nic nevíme.
Ale paní Kroesová na nás už vytahuje 5G. To je pojem, který zatím nic konkrétního neznamená, používá se spíš jako zkratka pro všemožné nápady a koncepce, které doposud nejsou technicky a ekonomicky schůdné, jednou by však být mohly.
Člověk nemusí být eurofob, aby ho napadlo, že Evropská unie má v současné době jiné starosti. Na druhé straně člověk musí být eurofil - a hodně optimistický k tomu -, aby připustil, že úkolem států, obzvlášť bohatých, je financovat základní výzkum a že třeba za těch 50 milionů eur z unijního rozpočtu, o nichž tu je řeč, někdo vymyslí něco užitečného. Spíš to ale bude tak, že rozhodující roli budou hrát soukromé investice - a kdo vloží peníze, určuje směr vývoje. Superrychlé datové sítě budoucnosti jsou každopádně málo atraktivní u nás, kde platíme operátorům vysoké datové tarify a jsme limitováni FUP, neboli maximálním množstvím dat, jež smíme využít. Důvodem jsou poddimenzované sítě nevyhovující nárokům moderních chytrých telefonů. Operátorům se však do posilování sítí nechce, je to investice, která by se obtížně vrátila. Nepohnul by s tímhle problémem nějaký výzkumný program? Na ten by si hodně daňových poplatníků rádo připlatilo.
Čtěte také: