Předseda vlády přišel o soukromí své korespondence, antiislámské hnutí Martina Konvičky zas o svou hlavní propagandistickou mašinu – facebookové stránky. Symetrii obou případů zdůraznila komická vystoupení dvou ministrů vnitra. Ten současný přispěchal s prohlášením, že internet je třeba dostat pod kontrolu. Jeden z minulých – Ivan Langer – se zas zastal svobody slova na Facebooku, když napsal patetický otevřený dopis Marku Zuckerbergovi. Pro jistotu česky.
Podobnost mezi oběma zmíněnými situacemi je však hlubší. Na internetu stejně jako všude jinde platí: dostaneš to, zač zaplatíš. Za svůj freemail zaplatil Bohuslav Sobotka přesně tolik, kolik Martin Konvička za facebookové stránky IvČRN: nic. Služby, které si pořídili, byly rozhodně lepší, než odpovídá nulové ceně. Mají ovšem svoje meze. Ty jsou přesně popsány tím, co nikdo nečte, to jest obchodními podmínkami.
Seznam.cz, kde měl svůj mail premiér, se v nich zříká odpovědnosti „za nefunkčnost, (…), za únik informací o uživateli služby“ a v podstatě za všechny nepříjemnosti, které vám mohou nastat. Riziko je vaše. Facebook zase jasně říká, že vám smaže vše, co vyhodnotí jako útok na jiné lidi na základě rasy, národnosti, místa původu, náboženství a tak dále.
Je mimochodem legrační, že si tenhle aspekt věci neuvědomí právník Langer; pokud jde o druhého ministra vnitra, nevím, zda se víc urazí, když ho právníkem nazveme, nebo nenazveme, takže to nechme tak.
Hlasitý údiv
Proč tolik hlasitého údivu, když se provozovatelé služeb zachovají tak, jak nás předem upozornili? Třeba když nás neuchrání proti hackerskému útoku anebo nám smažou to, o čem předem výslovně řekli, že mazat budou? Nejspíš proto, že se to stává málokdy. Internet je jednou z mála věcí na světě, která funguje mnohem lépe, než by odpovídalo slibům a závazkům těch, kteří nám jeho služby přinášejí.
Snadno se zapomene, že je to vlastně skoro všechno nezaručené, že nemáme žádné závazné sliby, žádné záruky. Kdyby Seznam či Google zítra své maily úplně vypnuly, nemohli bychom říct ani ň. Tedy říci bychom mohli cokoli a jistě bychom toho řekli víc než hodně. Ničeho bychom se však nedomohli.
Přečtěte si: E-maily Sobotkovi jsou podvrh, tvrdí šéf rady rozhlasu
Samo sebou to nevypnou. Strašlivě by si obchodně uškodili. Jejich formální závazek je však stejně velký jako množství peněz, které jim za službu platíme: tedy nulový. Služby a aplikace méně zvučných jmen ostatně mizí z internetu bezmála denně. Chcete mít co nejbezpečnější mail? Připlaťte si.
Chcete mít prostor pro řeči jakéhokoli druhu? Zaplaťte si ho a umístěte pod jurisdikci, která to připouští. Facebook tu není proto, aby garantoval svobodu slova. Vaše svoboda slova je nedotknutelná, ale nezakládá nikomu povinnost poskytnout vám pro ni prostor. Takhle jednoduché to je. Internet většinou vypadá přívětivěji, než jaký je. Ale nemějme mu za zlé, když občas připomene svou pravou tvář.
Snadno se zapomene, že je to vlastně všechno nezaručené, že nemáme žádné závazné sliby. Kdyby Seznam či Google zítra své maily vypnuly, nemohli bychom říct ani ň.
Autor je analytikem IT
Čtěte také:
