Ať již bude nová vláda jakákoli, bude muset zajistit výrazně větší efektivitu čerpání peněz z evropských fondů za podmínek současné významné redukce jejich objemu.
Základem pro úspěšné čerpání prostředků z evropských fondů v příštím programovém období je nastavení takového systému, který zmíněnou efektivitu vůbec umožní. Pozitivní i negativní zkušenosti s čerpáním dotací z evropských fondů v uplynulém období 2007 až 2013 nás proto vede k zamyšlení, zda se umíme poučit z úspěchů, ale zejména z chyb.
Přesnější cílení
Právě proto je nesmírně důležitá současná příprava „dohody o partnerství“ pro programové období 2014 až 2020. V rámci této dohody jsou vytvářeny operační programy pro rozdělení finančních prostředků potřebných k zastavení poklesu české konkurenceschopnosti, k udržitelnému rozvoji infrastruktury a mobility, k povzbuzení zaměstnanosti a inovační schopnosti. S tím souvisí i posílení vzdělanosti a v neposlední řadě i podstatné zkvalitnění státní správy.
Vůdčí role v přípravách zmíněné dohody připadla ministerstvu pro místní rozvoj, které již dlouhou řadu měsíců připravuje systémové podmínky a spolu s ostatními rezorty naplňuje text zmíněné dohody s Evropskou unií.
Je správné, že vše směřuje k výraznému zjednodušení celého systému čerpání, k jeho jednotnosti, elektronizaci (tedy i větší transparentnosti) a v neposlední řadě také k celkové koncentraci oblastí, do nichž bude podpora z fondů směřovat.
Namísto plošné podpory je třeba se věnovat pouze vybraným klíčovým oblastem, a to zejména tam, kde trh selhává a nedokáže problémy adekvátně řešit. Příkladem mohou být velké projekty jako dobudování páteřní dálniční infrastruktury, modernizace koridorových železničních tratí, vybavení dopravní infrastruktury prvky inteligentních dopravních systémů a v neposlední řadě i napojení regionů na páteřní sítě.
Poučení z minula
Hlavními motory dohody jsou na jedné straně strategický dokument Evropa 2020, kde jsou formulovány rozvojové priority EU, a na straně druhé strategické cíle a potřeby Česka. Pozitivní zprávou je, že připravovaná dohoda čerpá poučení z minulého období a nepodceňuje potřebnou součinnost s těmi, kterých se činnosti v oblasti evropských fondů týkají. V rámci takzvaných platforem pro přípravu operačních programů a v rámci pracovních skupin pro přípravu dohody běží jednání se zástupci Asociace krajů, Svazu měst a obcí a také se zástupci nevládních organizací.
Pro bezproblémové naplnění dohody je důležitá i činnost Národního orgánu pro koordinaci. Ten se na rozdíl od minulého období nesoustřeďuje jenom na vykazování ukazatelů čerpání prostředků z evropských fondů a průběžnou kontrolu procesů, ale sleduje věcný obsah jednotlivých záměrů a intervencí v operačních programech a dává je do souladu se strategickými záměry země. Přitom klade důraz na zájmy měst, vesnic i krajů v rámci takzvané územní dimenze připravovaných programů.
V tom vidím velký kvalitativní posun v práci ministerstva pro místní rozvoj a také v přípravě nového programového období.
Politické soustředění
Celý proces přípravy dohody i práce na operačních programech ovšem vyžaduje i v dnešním období personální stabilitu a soustředěnost vlády a celé politické scény na udržení kvality i kompetencí v současném vyjednávání s Evropskou komisí i v přípravě nových operačních programů. V opačném případě bychom mohli opět splakat nad výdělkem.
Autor je prorektorem ČVUT
Čtěte také:
