Přednedávnem zveřejnil ministr financí Andrej Babiš novou analýzu k prolomení hnědouhelných těžebních limitů. Autorem dokumentu je majitel společnosti Carbounion Bohemia Petr Paukner. Ten navrhuje prolomení limitů v dole Bílina, který patří polostátní společnosti ČEZ. Naopak zachování limitů – alespoň pro nejbližší léta – doporučuje v případě lomu ČSA. Ten ovládá společnost Severní energetická, kterou kontrolují Pavel Tykač, Jan Dienstl a Tomáš Fohler.
„Považoval jsem za správnou věc udělat studii, která by popsala reálný stav v oboru,“ říká Paukner.
Část odborníků tvrdí, že se o prolomení limitů musí rozhodnout na dole ČSA co nejdříve, protože každé zdržení může ohrozit rentabilitu těžby. Mají pravdu?
Každý normální důl funguje tak, že těžbu předchází skrývka, do které investujete část výnosů z těžby uhlí. V ČSA se tohle už dávno zastavilo. Pánové Tykač, Dienstl a Fohler teď mají velice velkou výtěžnost a obrovské nadproporcionální zisky, protože nemají žádné náklady na skrývku. Proto tvrdím, že tahle současná hra o prolomení limitů v dole ČSA je pouze hrou o zvýšení hodnoty společnosti, není o ničem jiném. Všimněte si, že diskuse je pouze o tom, zda prolomit, nebo neprolomit, nikdy se nebavíme o cenách.
A je třeba si uvědomit, že důvody, proč uhlí z ČSA nebylo skoro dodáváno pro teplárny, byla velice sebevědomá politika vysokých cen Mostecké uhelné (předchůdce Severní energetické). A je zajímavé, že o tom pánové nemluví. Kdyby teď ke mně někdo přišel a nabízel mi smlouvu o smlouvě budoucí – oni tomu říkají průzkum trhu – tak bych se zeptal, za kolik to bude.
Severní energetická už nyní prodává uhlí za limity, o nichž ještě není rozhodnuto?
Prodávají to jako Karlštejn. Uhlí jim nepatří, vůbec se neví, zda se prolomí limity, ale oni už ho prodávají, nabízejí zkušební dodávky a tak dále. Říkají: budete jej mít, když se prolomí limity. No protože potřebují rukojmí. Je to chytře vymyšlené. Smlouva o smlouvě budoucí, je tam rozvazující podmínka, když nebudou prolomeny limity, nedostanete nic.
A když k prolomení limitů dojde?
Z mnoha zdrojů z oboru jsem slyšel, že bude chtít Severní energetická vytvořit se státem společnou firmu, kde stát bude mít 51 procent, manažerskou kontrolu ale Severní energetická mít bude. Tím pádem půjdou úvěry od státu. Banky jim na společnou firmu rády půjčí.
Boj o současné limity na ČSA je jen hra a jsou tu bráni rukojmí a ti se jmenují teplárny
Obchodujete s uhlím z dolu Bílina, kde navrhujete prolomení limitů?
Ano. Nějak se k tomu celkovému ročnímu objemu 1,6 milionu tun uhlí musím dostat.
Takže si zajistíte byznys na další desítky let?
Ano. Ale pozor, to je jen částečně pravda, protože mám dohodnuté dlouhodobé kontrakty, které překračují dobu životnosti mé osoby. Nepředpokládám, že tu budu žít třeba do roku 2045. Takže řešíme tuhle otázku v čistě teoretické rovině. Ale to hlavní, co se tu řeší, je, že by tu bylo uhlí pro takové odběratele, jako jsou Elektrárny Opatovice, kam já nedodávám ani kilo uhlí. Jistě, každý, kdo v tom chce hledat nějaký důvod, tak jej najde. Já s tím nemám problém, já obchoduji jak se sokolovským, tak s bílinským uhlím. Kdysi jsem obchodoval i s uhlím z Mostecké uhelné.
Není to tak, že když se limity neprolomí, bude na trhu nedostatek uhlí, ceny porostou a s tím i prodejní marže, což vám jako obchodníkovi bude vyhovovat?
Naopak, mně by jako obchodníkovi vyhovovalo prolomení všech limitů.
Proč?
V ten moment bude na trhu velký přebytek uhlí, jeho ceny klesnou. V takový okamžik potřebuje producent obchodníka, a navíc je mu ochoten platit vysokou marži. Mohu doložit křivkou, že jsem na uhlí nejvíc vydělával v době, kdy jej byl na trhu největší přebytek. Naopak, když je ho málo, tak nemáte žádné kontrakty.
Souvisí nějak to, že jste se tak pustil do Severní energetické, s obchodním sporem, který váš obchodní partner František Štěpánek vede již několik let s Tykačem?
Ne, vůbec ne. Je to manipulace, dlouhou dobu bylo ticho a nikdo se o tom nebavil. Ale ti, kdo o tom rozhodují, mají mít kompletní znalosti. Nemám problém s tím, když někdo řekne, že moje analýza je špatná a že bude chybět v roce 2025 uhlí, i když se prolomí limity na Bílině. Stejně si ale myslím, že to nikdo neřekne. Pokud bych byl politikem, doporučil bych pánům, ať to udělají jako bývalý šéf Severočeských dolů Jan Demjanovič (ten před posledním prolomením limitů obešel všechny zainteresované starosty a instituce – pozn. red.).
To znamená co?
Vyřešte si konflikt zájmů a pak přijďte za námi. Pánové to dělají obráceně, státe, vyřeš za nás konflikt zájmů a my se s tím svezeme. To nepovažuji za férové. Proč bych měl manipulovat státem, hrozit mu stávkami 1500 lidí? To jsou pro mě liché argumenty, které najednou říkají národu, ale je to blbost. A já se nad touhle manipulací pozastavuji, zajímal jsem se jen o jednu jedinou věc, bilanci. Jaká je nabídka a poptávka. Já bych doporučil, kdybych byl politik, který o tom rozhoduje, tohle: pánové, vyřešte si konflikt zájmů a pak přijďte.
Proč jste se do zpracování studie o prolomení limitů těžby vůbec pustil?
Počátkem roku jsem v České televizi viděl plamenně hovořit šéfa odborů Josefa Středulu o tom, jak je zapotřebí limity prolomit. Jinak že nejlepší uhlí, které v republice máme, zůstane v zemi a zhroutí se teplárenství. V oboru se pohybuji zhruba 35 let. Abych dobře odhadl další vývoj, musím jako obchodník vědět, co se na trhu děje. Říkal jsem si, tohle je přece agitace a ideologie ve prospěch něčeho, co v současné době není nutné.
Navíc ji dělá firma, která nemá na trhu v teplárenství takřka žádnou pozici, protože důl ČSA dodává pro klasické teplárny 5,5 procenta své produkce. Jasně, zásobuje několik závodních tepláren a elektráren, jako je mimo jiné Unipetrol, Energetika Třinec, Mondi Štětí.
Proč se Babiš se zadáním studie obrátil právě na vás?
Nevím, kdo mě doporučil. Nechci být ješitný, ale vzhledem k tomu, jak dlouho se v oboru pohybuji, bych o něm měl něco vědět. Neřekl jsem si Babišovi o žádné peníze a překvapilo mě, že dal studii na internet. Pak nastala hysterická reakce různých lidí a diskuse o tom, jaký mám na tom všem zájem.
A jaký máte zájem?
Pro ministra financí jsem nedodal ani tunu uhlí, ani jeden kilowatt elektřiny nebo kubík plynu, de facto od něj nic nepotřebuji, protože většinu svých obchodů dělám s čistě privátními subjekty nebo na základě dlouhodobých smluv. I proto jsem si koupil některé firmy, které měly podepsané dlouhodobé dohody. Věděl jsem, jaká může nastat na trhu s uhlím situace, proto jsem je koupil. To ale mohl udělat každý.
Z čeho jste vycházel?
Desítky let spolupracuji s těžebními firmami, mluvím s hodně lidmi. I díky tomu jsem věděl také to, co ostatní ne. Studie je vlastně takový můj archiv. Tím, že se dostala na veřejnost, jsem vlastně dal část svého know-how na trh. A proto se mi líbí živá reakce všech ostatních.
Studie jde ale dost proti těžařům…
Já bych neřekl, právě naopak. Tvrdím jednu věc, ano, může tu dojít za určitých předpokladů k nedostatku uhlí. Pokud chceme mít jistotu, že nedostatek uhlí nikoho neohrozí, prolomme limity na Bílině. Pak bude dost uhlí pro teplárenství minimálně do roku 2040. Bílina je největším dodavatelem uhlí pro teplárny, za ní je Sokolovská uhelná. Navíc není pravda, co tvrdí odborář Josef Středula, že nejlepší uhlí má ČSA. Musíte vidět vše komplexně.
Ano, uhlí z ČSA má větší výhřevnost, ale zase větší obsah síry a arzenu. Pokud bych měl komentovat Středulův projev terminologií minulého režimu, byla to taková agitka rotného před nastoupenou četou vojáků základní služby. Samozřejmě když se ukáže, že uhlí bude nedostatek, o čemž pochybuji, ať se prolomí limity i na ČSA, ale v žádném případě to není otázka současnosti.
Petr Paukner (60) |
---|
• V osmdesátých letech minulého století se dostal do čela zastoupení společnosti Metalimex v Německu, později jako zaměstnanec stejné firmy řídil osm let vývoz elektřiny z tehdejšího Československa. Získal cenné kontakty v tuzemsku a zahraničí, které později využil v privátní sféře. • Dnes vlastní mimo jiné společnost Carbounion Bohemia, největšího tuzemského nezávislého obchodníka s elektřinou. • Paukner rovněž obchoduje s uhlím, provozuje solární elektrárny a vlastní fotbalovou Duklu. • Jeho majetek je odhadován na více než čtyři miliardy korun. |
Můžete to vysvětlit?
V roce 1990 produkovalo tehdejší Československo sto milionů tun hnědého uhlí, když nastupoval Carbounion Bohemia, byla produkce kolem 60 milionů tun uhlí, dnes je 39 a tenhle trend pokračuje dál. Nikdy bych nevylučoval prolomení limitů na dole ČSA, ale v současné době to není absolutně nutné. Trošku mi to celé připomíná několik let starou diskusi, kdy všichni politici a hlavně vedení ČEZ tvrdili, že po roce 2015 hrozí nedostatek elektřiny, z exportního Česka se stane dovozce.
Mirek Topolánek mi jednou řekl, že v roce 2020 bude nedostatek elektřiny. Přitom jen v roce 2013 se z Česka vyvezlo 16 terawatthodin elektřiny, za loňský rok budou údaje podobné. To jsou skoro dva Temelíny. Takže když se tady povídají takové nesmysly, že bude nedostatek, tak já bych si to ještě vydělil dvěma, protože takové odhady jsou vždycky dělané pod nějakou vlajkou. Plně chápu a je to i problém Temelína. Je fajn, že Češi jsou pro výstavbu jaderných elektráren, ale proč se to musí dělat v době, kdy všichni vědí, že jejich budování v současnosti nemá ekonomický podklad, že to bude katastrofa pro budoucí generace.
Tady na stole mám článek o francouzské Arevě, který popisuje všechny její rozestavěné jaderné elektrárny ve světě, všechny se výrazně zpožďují a hlavně zdražují, o 150 až 200 procent oproti původním plánům.
Kdy se vyplatí stavět nové jaderné elektrárny?
Bývalý šéf Akademie věd Václav Pačes řekl v minulosti jednu moudrou věc: jaderná energie je pouze přechodové palivo, tak jako plyn. A má v tom svatou pravdu. Protože až někdo přijde s převratnou revolucí, třeba vysokokapacitní baterkou, která zcela změní situaci v energetice, tak ti, kdo budou chvátat a stavět jaderné elektrárny, tuhle revoluci zaplatí.
Jste si tou baterkou tak jistý?
Že jednoho dne přijde, považuji za stejně tak jisté jako smrt. Něco jiného je, když plánujete pětiletou investici, než když stavíte něco na třicet čtyřicet let.
Sám tvrdíte, že je situace na trhu složitá, přitom vyděláváte každý rok zhruba stejně, půl miliardy korun, proč?
Protože se musím snažit odhadovat trendy. A je to i diverzifikace. Udělal jsem takové kruhy, koupil jsem si konkurenčního obchodníka s uhlím a elektřinou, Emeran 1862, pak mám nějaké vývozy uhlí, k tomu jsem si založil speditérskou firmu. Ale je to zase práce od rána do večera. Když máte fabriku, tak se jí nemusíte tolik věnovat. Baví mě to, ale i unavuje.
Už jste našel kupce pro fotbalovou Duklu?
Nejsem s tím spokojený, nejsem spokojený s českým fotbalem. Hledám finančního zahraničního partnera, je to můj bolehlav. Mám pocit, že někteří lidé kolem fotbalu nechápou, že fotbal by se měl hrát pro diváky, a ne že je to představení samo o sobě, které nám navíc platí pár naivů, jako jsem já a další. Byl byste překvapený, co potenciální finanční investoři ze zahraničí vědí o tom, co se děje v českém fotbale, a žasnou. Viděli některé zápasy v Praze – nejen Dukly (proti Plzni) – a nabyli dojmu, že dvanáctý hráč je často jako strážný anděl za zády těch některých týmů. Ptají se, jak je to možné. Ale to by byla jiná diskuse.
Přemýšlíte o tom, že se pustíte v podnikání ještě do něčeho nového?
Nechci už nic nového, Dukla byla poslední.
To, co říkáte, vypadá, jako když se chystáte do důchodu...
Letos mi bude šedesát let. Pracuji běžně deset hodin denně, člověka to unavuje. Ani nepředpokládám, že bych dělal nějaké projekty, které se plánují na deset patnáct a více let. Mám dvě dcery a nechci jim odkazovat další starosti.
Čtěte také:
Prolomte limity na dole Bílina, radí studie zadaná Babišem
Topolánek: Vláda by neměla odkládat schválení energetické koncepce