Firmy chtějí rychle omezovat náklady
Když byla finanční krize před pár měsíci pouze problémem USA, nechávala řadu Čechů klidnými. Neuvědomovali si, že by se jich mohla nějak dotknout. To se ale změnilo například s problémy mladoboleslavské Škodovky, tvrdí partnerka auditorské společnosti BNV Consulting Petra Barešová. „Kolegům z německé kanceláře začal nárůst práce už dřív, během srpna a září. Německé firmy mají úplně stejné problémy jako české,“ konstatuje.
EURO: Jak se současná situace odráží ve vašem oboru? BAREŠOVÁ: Paradoxně máme víc práce, a to hlavně v oblasti komerční sféry, jejíž klientela začíná převládat. Jde o nárůst zhruba 20 až 30 procent. Ne že by firmy potřebovaly rychle něco zlepšit, spíš potřebují pomoci rychle omezit náklady. Řeknu-li to obecně, posledních zhruba sto dní nepřišly ohledně finanční krize žádné pozitivní informace. Když se zprávy o krizi týkaly jen USA, byli všichni relativně v klidu. Pak krize přišla do Evropy, ale kupodivu spousta lidí zůstala v klidu. Málokdo kromě novinářů, manažerů nebo vlastníků společností si totiž běžně pouští CNN. Až nyní, zhruba poslední dva měsíce, se to České republiky konkrétně dotklo. Například mladoboleslavské Škodovky.
EURO: Ze kterých oborů pocházejí vaši dnešní zákazníci nejčastěji? BAREŠOVÁ: Krize se nejvíc dotýká automobilového a zpracovatelského průmyslu jako třeba oceláren. Postihla též služby a logistické firmy. Ty teď nemají co vozit. Týká se i bank, které si přestaly půjčovat mezi sebou. Nervózní jsou firmy, které se zabývají investičními celky, jako je třeba výroba větrných elektráren. Stát dotace do těchto oblastí omezí jako jedny z prvních. Nejméně krizi cítí drobní spotřebitelé, kteří berou mzdu a zatím jim nikdo neřekl, že by se měl jejich pracovní poměr zrušit nebo nějak omezit.
EURO: Kdybyste měla shrnout základní body, jichž by se měly firmy držet, aby minimalizovaly ztráty a vytvořily si co nejlepší podmínky pro přežití, co byste doporučila? BAREŠOVÁ: Nejvíc peněz dávají společnosti do mezd. Snížení počtu pracovníků může podle našich zkušeností stát i za 30 procenty úspor. Jde ale o nejméně populární krok. Pak je třeba ihned začít snižovat náklady v nákupu, to je však spíš dlouhodobá záležitost. To se týká v podstatě všech firem. Pomůže i dočasná koncentrace výroby v jednom místě, omezení směnného provozu. Asi deset procent úspor lze najít ve vnitřním hospodaření firem jako třeba provoz vozidel, telefony či redukce zaměstnaneckých benefitů. EURO: Za jak dlouho jsou firmy schopny realizovat vaše doporučení? BAREŠOVÁ: Změny dělíme na okamžité a dlouhodobé. Celý náš projekt trvá jeden až tři měsíce, první úsporná opatření se ale dají realizovat už po třech týdnech až měsíci. Leckdy i po týdnu. Někteří lidé si pořád neuvědomují, že případný konec může být velmi rychlý. Nesmí se proto bát dělat změny hned. Od relativního klidu ke krachu mohou někdy uplynout jen dny či týdny.
EURO: Projeví se podle Vás krize nějak na nákladech ve veřejné správě? Začnou nyní úředníci šetřit? BAREŠOVÁ: Nemyslím, že by si u nás zadali zakázku jen proto, že je finanční krize. Ve veřejné sféře tyto zakázky většinou zadávají buď politici nebo tajemníci či ředitelé úřadů. Obvykle chtějí, aby jim ušetřené prostředky zůstaly na něco jiného. Na státní správu lze při redukci nákladů „tlačit“ jen tím, co politici slíbí v programových prohlášeních. Spolupráce zde bývá složitější. Zatímco soukromé firmy nám obvykle poskytnou součinnost, data a tým lidí, ve veřejné sféře je audit často přáním pouze vedení. Výjimky ale samozřejmě potvrzují pravidlo. Záleží na konkrétním klientovi.
