Pořad ČT ve srovnání s cizinou pokulhává. Další díly by ale mohly být lepší
Chcete vidět, jak funguje svět velkých investorů a venture kapitalistů? V České televizi do něj bohužel nenahlédnete. Přesto je ale pořad Den D, v němž začínající i zkušenější podnikatelé žádají o investici do svých projektů, zajímavá, místy vtipná a poučná podívaná.
Pořad stojí na jednoduchém principu. Pětice investorů složená vesměs ze známých jmen je ochotná investovat své soukromé peníze do dobře vypadajících podnikatelských projektů. Žadatelé o tuto investici je pouze musí přesvědčit, že jejich nápad je dostatečně lukrativní a má dobrý potenciál pro to, aby na trhu uspěl a „kapitalistům“ něco vydělal. Na jedné straně tedy stojí nápady, na druhé peníze. Po několika odvysílaných dílech to ale vypadá, že z velmi zajímavého projektu na televizní obrazovce vznikla spíše průměrná show. Zatím.
Je to především důsledek tempa pořadu, které je poměrně rychlé. Těch několik minut, které jsou v jednotlivých dílech věnovány každému projektu, nedává oběma stranám příliš prostoru. Podnikatelé své nápady prezentují ve zkratce a kvůli nezkušenosti nebo i nervozitě se mnohdy soustředí na nepodstatné aspekty a zapomínají se zmínit o „drobnostech“, jako komu by chtěli výrobek prodávat a za kolik. Investoři si potom na tyto nápady a osoby, které je prezentují, udělají velmi rychlý názor. Ten většinou zdůvodní jen stručně. Odpadá tak možnost každý nápad rozebrat a vysvětlit nadějným podnikatelům, co dělají špatně, což by ocenili ti z diváků, kteří nehledali v pořadu jen zábavu, ale i rady od těch úspěšných. Z možnosti nahlédnout pod pokličku zajímavého typu byznysu se nakonec stalo něco, co připomíná první kola pěvecké soutěže Česko hledá SuperStar. V rychlém sledu se na obrazovce objevují nové tváře, které něco předvedou, porota jejich výkon stručně ohodnotí a rozhodne, co s protagonisty bude dál. „Zpíváte falešně, další.“ To je škoda především proto, že těch několik vět, na které dostane každý z porotců prostor, bývají obvykle věcné a velmi rozumné poznámky, které se týkají absence podnikatelského plánu nebo průzkumu trhu a jsou poučné nejen pro podnikatele ve studiu, ale i pro řadu diváků.
Lze ale očekávat, že každý další díl bude o něco lepší a zajímavější. Je to proto, že chyby, které porota podnikatelům vytýká, často vycházejí z naprosté neznalosti podnikatelského prostředí. Pokud se ale někdo do pořadu přihlásí až po zhlédnutí několika dílů, pochopí, že bez podnikatelského plánu a propočtu možných výnosů nemá nejmenší šanci uspět. Proto můžeme doufat, že s každým dalším dílem budou do pořadu chodit lidé lépe připravení a nadšení amatéři s cimrmanovskými nápady budou postupně mizet.
Šest set tisíc diváků
Navzdory těmto výhradám se ale jedná z pohledu České televize o úspěšný pořad. „Sledovanost prvních dvou epizod cyklu Den D nás příjemně překvapila. Jádrem cílové skupiny jsou totiž muži, kteří zpravidla nemají poslední slovo při volbě večerního TV programu,“ řekla týdeníku EURO Naděžda Rašilovová z České televize. První dvě epizody sledovalo zhruba šest set tisíc diváků, což je na pořad tohoto druhu velmi slušné číslo. Pozoruhodné je to i z toho důvodu, že druhý díl pořadu kolidoval se zápasy fotbalové Ligy mistrů, na kterou se stejně jako na Den D dívají především muži.
Mírné rozpaky u profesionálních byznysmenů ale vzbuzuje volba poroty. Přestože všech pět jejích členů jsou úspěšné osobnosti, typičtí „business angels“, tedy investoři, kteří vkládají peníze do cizích nápadů s velkým potenciálem, to nejsou. Striktní definici by v tomto případě zřejmě vyhověl pouze Ondřej Bartoš, který vlastní investiční společnost Credo Ventures a investicím do začínajících projektů se věnuje řadu let. Ostatní porotci jsou spíše úspěšní podnikatelé či manažeři, pro které je tento typ investování vedlejší činností. Například bývalá ministryně informatiky Dana Bérová je dnes ředitelkou pro rozvoj obchodu v poradenské firmě Gartner a vedle několika nemovitostí spoluvlastní společnost Sanu Babu, dovážející zboží z Indie, Nepálu a jiných asijských zemí. Bývalý špičkový manažer a šéf českého Microsoftu Ivan Pilný je dnes v podstatě rentiérem, který se věnuje především svému nezávislému členskému sdružení Tuesday Business Network. Marta Nováková zase vede vlastní firmu U & Sluno, která vyvíjí software pro maloobchody, velkoobchody a distribuční společnosti. Poslední z porotců Čechojaponec Tomio Okamura je majitelem cestovní kanceláře specializující se na japonské turisty. Vlastní také obchod z japonským zbožím a podniká v gastronomii. Mediálně známý je především díky své funkci mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
Británie je jiná liga
Pořad Den D ale není vynálezem České televize. Je to mnohokrát osvědčený koncept, který se dosud vysílal v patnácti zemích, od Velké Británie přes Izrael až po Nigérii a Afghánistán. Tam se promítal pod názvem Fikr wa Talash, což v paštúnštině znamená Sni a dosáhni. Původ pořadu je ale v Japonsku, kde se pod názvem Peněžní tygři vysílal v letech 2001 až 2004. Práva k němu dnes patří nadnárodnímu gigantu Sony.
Mezi různými verzemi pořadu si velkou mezinárodní popularitu získala především ta s názvem Dragon’s Den, tedy Dračí doupě, kterou vysílá BBC. Je pochopitelné, že britská televize pořad pojala ve větším stylu, než jak si to mohla dovolit ta česká. Začalo to již volbou moderátorů. Na České televizi je jím zkušený rozhlasový profesionál a bývalý šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. Ten ovšem kromě kvalitního projevu a několika obecných otázek kandidátům nedodává pořadu žádnou přidanou hodnotu. Naproti tomu Brit Evan Davis je špičkovým ekonomickým novinářem se vzděláním z Oxfordu a Harvardu, který přednášel o obchodní strategii na London Business School. Do problematiky podnikání proto vidí více než dobře a tomu odpovídá i jeho styl moderování pořadu. „Jiná liga“ co do velikosti majetku a investičních zkušeností jsou také porotci britské či americké verze. Přestože ani mezi nimi nejsou slavní miliardáři z žebříčku časopisu Forbes, angličtí porotci jako Peter Jones či Duncan Bannatyne disponují majetkem v řádu stovek milionů liber a v investicích do začínajících projektů mají léta praxe.
Nápady, které se v soutěži objevily Úspěšné projekty:
- Biosynchron – multifunkční rehabilitační matrace. Dva investoři nabídli 1,2 milionu korun výměnou za dvacet procent ve výrobní společnosti.
- Czech Sweet Crowns – lázeňské minioplatky ve tvaru mincí. Tři investoři dali do projektu 400 tisíc korun výměnou za 51 procent firmy.
Neúspěšné projekty:
- Ruční přídavný pohon cyklistického kola
- Dekorace z nafukovacích balonků
- Nakládané olomoucké tvarůžky
- Papírové vložky do WC zabraňující vystříknutí vody
- Chlebová restaurace
Investoři
- Ivan Pilný – Patří k nejúspěšnějším českým manažerům, byl generálním ředitelem české pobočky Microsoftu a předsedou představenstva Českého Telecomu. Dnes vede organizaci Tuesday Business Network.
- Dana Bérová – Bývalá ministryně informatiky, spravovala majetek Karla Schwarzenberga, je ředitelkou pro rozvoj obchodu analytické firmy Gartner a spolumajitelkou společnosti Sanu Babu.
- Ondřej Bartoš – Stál u zrodu řady podnikatelských inkubátorů a kolem začínajících projektů se pohybuje již deset let. Vlastní investiční společnost Credo Ventures.
- Marta Nováková – Ředitelka společnosti U & Sluno, která se specializuje na informační systémy pro maloobchody, velkoobchody a distribuční společnosti.
- Tomio Okamura – Vlastník cestovní kanceláře Miki Travel, je majitelem obchodu s japonskými potravinami a módou, vlastnil několik restaurací.
