Kvůli transformaci ústavů Akademie věd má vzniknout nová právnická osoba
Sněmovna má tento týden začít projednávat vládní návrh zákona, který zavádí do české legislativy novou právnickou osobu: veřejnou výzkumnou instituci (VVI). V důsledku toho se změní právní forma jedenaosmdesáti výzkumných ústavů a dalších pracovišť, hlavní část představují ústavy Akademie věd ČR. Dosavadní příspěvkové organizace získají převodem do formy veřejných výzkumných institucí plnou právní subjektivitu. To znamená, že uspořádání Akademie věd se přiblíží jakémusi holdingu, v němž vedení zastřešuje suverénní součásti. Kromě Akademie věd by mělo být transformováno i dvacet resortních „výzkumáků“. V případě souhlasu zřizovatelů by se veřejnými výzkumnými institucemi staly i ústavy památkové péče zřízené Jihomoravským a Ústeckým krajem.
U konce s dechem.
Jde o součást postupné asanace příspěvkových organizací, které se nehodí do tržního prostředí a jsou nestandardní i v mezinárodním měřítku. Není náhodou, že v současné době je ve sněmovně další vládní návrh zákona, který by měl převést nemocnice z formy příspěvkových organizací na veřejně prospěšné společnosti. A není náhodou, že řada krajů už iniciativně zahájila převod svých lůžkových zdravotních zařízení na obchodní společnosti.
Exot.
Předkladateli návrhu zákona o veřejných výzkumných institucích jsou ekonomický místopředseda vlády Martin Jahn, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petra Buzková a předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová. Připravoval se několik let. Předkladatelé v důvodové zprávě připomínají usnesení vlády ze září 2001, které rozhodlo o zpracování právní analýzy možných variant řešení problematiky veřejných výzkumných institucí. Analýzu zpracoval tým pražské Vysoké školy ekonomické a vyplynulo z ní mimo jiné, že mezi právnickými osobami v Evropské unii nemá příspěvková organizace analogický protějšek.
Její právní subjektivita je omezena tím, že nevlastní majetek a není schopna ručit za své závazky. „To může být překážkou při spolupráci se zahraničními partnery a zejména v účasti v konsorciích při řešení rámcových programů Evropské unie a v dalších aktivitách v evropském výzkumném prostoru,“ konstatuje důvodová zpráva. „Státní příspěvkové organizace nelze slučovat, rozdělovat, zřizovat nové – lze je jenom zrušit. Byly zřízeny, aby plnily úkoly v oboru působnosti zřizovatele. Nyní je jejich hlavní činností ta činnost, která je vymezená zvláštním zákonem jejich zřizovateli. To údajně komplikuje spolupráci s jinými právnickými osobami, zejména vysokými školami a podniky.
Současná pravidla pro příspěvkové organizace umožňují ekonomický dohled zřizovatele, ale nikoliv veřejnou kontrolu nakládání s neveřejnými finančními prostředky, které by dle záměrů Rady pro výzkum a vývoj měly v budoucnu tvořit významnou část jejich rozpočtů. Příspěvkové organizace jsou také oproti ostatním právnickým osobám ve výzkumu a vývoji včetně veřejných vysokých škol výrazně omezeny v rozhodování o zaměření své činnosti. Jejich vnitřní uspořádání může odpovídat potřebám státní či veřejné správy, ale neodpovídá specifikám výzkumu a vývoje,“ konstatuje důvodová zpráva.
Komerční aktivity.
Na základě navrhovaného zákona by „vévéíčka“ mohla být zřízena buď státem (Akademie věd, ministerstva, další orgány státní správy), nebo územními samosprávnými celky. Vznikla by datem zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí, jenž by na základě představ vlády mělo vést ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Zřizovatel by jmenoval a odvolával ředitele výzkumné organizace i členy dozorčí rady. V té mají být „přiměřeně zastoupeni zejména představitelé zřizovatelů, případně zaměstnanci“. Další orgán - rada instituce – má být navrhován a volen výzkumnými pracovníky. Podstatné je, že VVI se by mohla věnovat i činnostem, které nespadají do výzkumu nebo její infrastruktury. A to buď na základě požadavku zřizovatele, nebo za účelem dosažení zisku. Výnosy z těchto činností mají dosáhnout alespoň vynaložených nákladů. Pokud by byla na konci účetního období výsledkem ztráta, bude ústav povinen takovou činnost neprodleně ukončit. Na rozdíl od příspěvkových organizací by budoucí veřejné výzkumné instituce měly mít snížený základ daně z příjmu.
Bankrot.
Majetek do VVI vkládá zřizovatel a o nakládání s ním rozhodují orgány instituce. Ta může být zrušena rozhodnutím zřizovatele, sloučením s jinou institucí, splynutím, rozdělením, uplynutím doby, na kterou byla zřízena, rozhodnutím soudu. Ale také zamítnutím návrhu na konkurz pro nedostatek majetku nebo zrušením konkurzu s tím, že majetek instituce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu. Na VVI se vztahuje Obchodní zákoník a předpisy o likvidaci obchodních společností.
Bez komplikací.
Místopředseda vlády Martin Jahn je přesvědčen, že díky přeměně „příspěvkových výzkumáků“ na veřejnoprávní instituce se rozšíří jejich spolupráce s vysokými školami, podniky a zahraničními institucemi. Bude umožněn i vznik nových veřejných výzkumných institucí. U příspěvkových organizací to právní úprava neumožňuje. Jahn se domnívá, že spolupráce se soukromým sektorem by znamenala další kanál, kterým by do vědy a výzkumu přitékalo více prostředků. Způsobem financování vědy a výzkumu se ale návrh zákona o veřejných výzkumných institucích nezabývá. To je záležitost samostatného zákona o podpoře výzkumu.
Ve sněmovně s největší pravděpodobností návrh zákona nenarazí. V opačném případě by zákonodárný sbor popřel sám sebe. Už v roce 2001 přijali poslanci usnesení, ve kterém připomněli vládě její opakovaný slib dokončit transformaci příspěvkových organizací výzkumu a vývoje na veřejné výzkumné instituce na obdobných principech, jako u veřejných vysokých škol. Poslanec Vladimír Koníček (KSČM), sněmovní zpravodaj k zákonu, je přesvědčen, že i když určitými změnami zákon ve sněmovně projde, neměl by být s jeho schválením problém. Vláda předpokládá, že zákon vstoupí v platnost od 1. července 2005. Transformace výzkumných ústavů na veřejné výzkumné instituce by měla být dokončena k 1. lednu 2007.
Volební téma.
Říká se, že zákon vyhovuje především přírodovědným a technickým výzkumným ústavům, které mají větší možnosti uplatnit své výsledky ve výrobě. Naopak společenskovědní a menší přírodovědné ústavy ho údajně za přínosný nepovažují. Hlavně proto, že praktické uplatnění jejich poznatků je problematičtější. Hrozí jim fúze, nebo dokonce zánik některých pracovišť. Místopředseda Akademie věd Vladimír Nekvasil ale říká, že žádné bouře kolem případné transformace v Akademii věd nejsou: „Ty nejnegativnější názory znějí, že to není nijak závažná změna, že zákon o veřejných výzkumných institucích nic nového nepřináší, že by všechno mohlo zůstat při starém.“
Vladimír Nekvasil, vědec z Fyzikálního ústavu AV ČR, se podílel na přípravě návrhu zákona a jeho výslednou podobu považuje za optimální. Očekává, že prospěšný bude i pro Akademii věd. Za zákon se staví také Akademická rada AV ČR. Václav Pačes, ředitel Ústavu molekulární genetiky, je však rezervovaný. „Nevidím velkou výhodu pro Akademii věd v režimu zákona o VVI. Možná to povede i k atomizaci akademie v době, kdy by se naopak měl její potenciál využít k větší komunikaci mezi obory, k flexibilitě při útlumu, a naopak vzniku nových tématik vyplývajících z vývoje vědy. V principu sice i velmi samostatné ústavy mohou různé spolupráce navazovat a své tematiky měnit, ale koordinace tohoto procesu může být obtížnější. Možnosti podnikání s majetkem stejně budou muset být centrálně ošetřeny tak, aby Akademie věd sloužila vědě, a ne kšeftování. Budou muset být ustaveny dozorčí rady, ale z vlastní zkušenosti vím, jak jsou dozorčí rady leckdy formální. Ale samozřejmě že jako veřejné výzkumné instituce mohou ústavy akademie fungovat a že jejich větší samostatnost má i své výhody,“ tvrdí.
Právě Václav Pačes a Vladimír Nekvasil jsou jedinými kandidáty na post šéfa Akademie věd. Nynější předsedkyně Helena Illnerová funkci obhajovat nehodlá. Oba vědci nyní objíždějí, někdy i společně, ústavy akademie, aby prezentovali své představy a záměry. Nového předsedu Akademie věd bude akademický sněm volit letos 24. března.
Koho čeká transformace
- Centrum dopravního výzkumu (MD)
- VÚ práce a soc. věcí (MPSV)
- VÚ bezpečnosti práce (MPSV)
- Centrum pro studium vysokého školství (MŠMT)
- Ústav mezinárodních vztahů (MZahr.)
- Psychiatrické centrum Praha (MZdr.)
- VÚ rostlinné výroby (MZem.)
- VÚ živočišné výroby (Mzem.)
- VÚ veterinárního lékařství (MZem.)
- VÚ potravinářský v Praze (MZem.)
- VÚ zemědělské techniky (MZem.)
- VÚ meliorací a ochrany půdy (MZem.)
- VÚ lesního hospodářství a myslivosti (MZem.)
- VÚ zemědělské ekonomiky (MZem.)
- Česká geologická služba (MŽP)
- VÚ pro krajinu a okrasné zahradnictví (MŽP)
- VÚ vodohospodářský (MŽP)
- Český hydrometeorologický ústav (MŽP)
- VÚ geodetický, topografický a kartografický (ČÚZK)
- Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany (SÚJB)
- Archeologický ústav Brno (AV)
- Archeologický ústav Praha (AV)
- Archiv AV
- Astronomický ústav (AV)
- Biofyzikální ústav (AV)
- Botanický ústav (AV)
- Entomologický ústav (AV)
- Etnologický ústav (AV)
- Filozofický ústav (AV)
- Fyzikální ústav (AV)
- Fyziologický ústav (AV)
- Geofyzikální ústav (AV)
- Geologický ústav (AV)
- Historický ústav (AV)
- Hydrobiologický ústav (AV)
- Knihovna AV
- Masarykův ústav (AV)
- Matematický ústav (AV)
- Mikrobiologický ústav (AV)
- Národohospodářský ústav (AV)
- Orientální ústav (AV)
- Parazitologický ústav (AV)
- Psychologický ústav (AV)
- Slovanský ústav (AV)
- Sociologický ústav (AV)
- Středisko společných činností AV
- Ústav analytické chemie (AV)
- Ústav anorganické chemie (AV)
- Ústav biologie obratlovců (AV)
- Ústav dějin umění (AV)
- Ústav ekologie krajiny (AV)
- Ústav experimentální botaniky (AV)
- Ústav experimentální medicíny (AV)
- Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského (AV)
- Ústav fyziky atmosféry (AV)
- Ústav fyziky materiálů (AV)
- Ústav fyziky plazmatu (AV)
- Ústav geoniky (AV)
- Ústav chemických procesů (AV)
- Ústav informatiky (AV)
- Ústav jaderné fyziky (AV)
- Ústav makromolekulární chemie (AV)
- Ústav molekulární biologie rostlin (AV)
- Ústav molekulární genetiky (AV)
- Ústav organické chemie a biochemie (AV)
- Ústav pro českou literaturu (AV)
- Ústav pro elektrotechniku (AV)
- Ústav pro hydrodynamiku (AV)
- Ústav pro jazyk český (AV)
- Ústav pro soudobé dějiny (AV)
- Ústav přístrojové techniky (AV)
- Ústav půdní biologie (AV)
- Ústav radiotechniky a elektroniky (AV)
- Ústav státu a práva (AV)
- Ústav struktury a mechaniky hornin (AV)
- Ustav teoretické a aplik. mechaniky (AV)
- Ústav teorie informace a automatizace (AV)
- Ústav termomechaniky (AV)
- Ústav živočišné fyziologie a genetiky (AV)
- Ústav archeolog. památ. péče Brno* (Jm kraj)
- Ústav archeolog. památ. péče severozáp. Čech* (Úst. kraj)
Příspěvkové organizace, které by se měly k 1. lednu 2007 změnit na veřejnou výzkumnou instituci. * = ústavy, kde změna závisí na rozhodnutí zřizovatele. Zřizovatel uveden v závorce. AV = Akademie věd ČR. SÚJB = Státní ústav pro jadernou bezpečnost, ČÚZK = Český ústav zeměměřičský a katastrální.
P
ramen: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
