Maďarský parlament naordinoval obtloustlým občanům dietní kúru v podobě takzvané hranolkové či hamburgerové daně. Ta by měla setřást kila z pětiny lidí trpících obezitou. Kdo si jídelníček nedovede představit bez tučných, přeslazených a přesolených potravin, musí počítat s tím, že od 1. září si za kalorické bomby a nezdravé pokrmy připlatí. Třeba litr sladké limonády zdraží daň z tloušťky v přepočtu o padesát haléřů, cena za sáček chipsů se zvedne o deset procent.
Vláda se těší, že daň přisype do deficitní státní kasy až 2,7 miliardy korun. Lidem je tento experiment servírován jako bonus, aby si nehuntovali zdraví nadváhou, přičemž vybrané peníze mají jít do zdravotnictví. V zemi se ovšem mluví o tom, že daň je namířena hlavně proti nadnárodním fastfoodům. A zatím není jasné, zda dolehne také na tradiční maďarské speciality, jako jsou uherák a čabajka. Pokud by je zákonodárci pasující se na výživáře vynechali, vyhrají výrobci „nezdravých“ potravin první soud, u něhož by si stěžovali na diskriminaci. Jak by asi konstruktéři hranolkové daně prokazovali, že chipsy a čokoláda jsou nezdravé, zatímco čabajka nebo výtečné vepřové sádlo, kterým se v maďarských kuchyních nešetří, zdraví prospívají?
Slabší odvar podobného daňového nesmyslu vařili nedávno také čeští vládní kuchaři. V době, kdy chystali dvacetiprocentní DPH, prosadili véčkaři nápad na poloviční sazbu pro mléko, ryby, brambory, zeleninu, chleba, dětskou mléčnou výživu a potraviny pro diabetiky a celiatiky. Myšlenka na daňové zvýhodnění „zdravého“ jídla naštěstí zapadla tak rychle, jak bryskně Nečasův kabinet upustil od sjednocení DPH na dvacet procent. Doufejme, že tím se potravinoví inženýři ze Strakovky dostatečně vyčerpali.
