Menu Zavřít

Pikantní předsednictví

28. 12. 2010
Autor: Euro.cz

Země u Dunaje půl roku povede Evropskou unii

Vláda premiéra Viktora Orbána přebírá od tohoto měsíce předsednictví v Evropské unii. Kormidlo jí Brusel předal v době, kdy je celá unie v hluboké finanční krizi. „Je pikantní, že právě během maďarského předsednictví je potřeba odstranit chyby a najít řešení krize celé eurozóny. I když nejsme jejími členy,“ uvedl Orbán. Ano, pikantní to je. Zejména když Maďarsko od svého vstupu do EU ani jeden rok nesplnilo ani jedno z maastrichtských kritérií. Je světelné roky daleko od přijetí eura a finanční krach země zachránila jen rychlá pomoc Mezinárodního měnového fondu (MMF) a pomoc unie poskytnutá v říjnu 2008. Neméně paradoxní je i fakt, že Budapešť za jednu ze svých priorit pokládá přiblížení demokraticky nevyzrálých států západního Balkánu ke vstupu do EU právě v období, kdy Orbánova vláda doma intenzivně odbourává pilíře demokracie.

Revoluční daně

Maďarská vláda jištěná dvoutřetinovou parlamentní většinou vyhlásila hned po volbách v dubnu 2010 „revoluci“. Pod tlakem Bruselu a MMF chce letos snížit deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu. S okamžitou platností proto zavedla takzvanou krizovou daň pro bankovní, maloobchodní, telekomunikační a energetický sektor. A to na celé volební období včetně roku 2014. Když nezávislá odborná instituce, takzvaná Rozpočtová rada zjistila, že Orbánův kabinet lže – vláda původně platnost krizových daní nahlásila jen do roku 2012 – parlament rychle změnil zákon a nezávislou radu prakticky zrušil. Rakouská Erste Bank v reakci na sektorové extradaně zruší v Maďarsku několik poboček. Ruský Lukoil a italský Agip podle médií zvažují odchod z maďarského trhu a společnou stížnost do Bruselu už v prosinci odeslaly také významné mezinárodní společnosti, jako jsou Aegon, Allianz, OMV, ING, Deutsche Telekom či E.ON. V prohlášení adresovaném José Manuelu Barrosovi popisují nové zdanění jako „nespravedlivý a podnikatelské prostředí deformující krok“. Orbán si však těžkou hlavu nedělá. V reakci na stížnost řekl: „Zbytečně se utíkají do Bruselu, osud velkých firem je třeba spojovat s osudem Maďarska.“

Důchodové přemety

Parlament, kde má vítězná strana Fidesz absolutní dvoutřetinovou většinu, v polovině prosince odklepl změny v důchodovém systému, kterými chce vláda vyhnat tři miliony klientů ze soukromých penzijních fondů. Ti, kteří chtějí zůstat v tomto druhém pilíři, musí do 31. ledna 2011 osobně nahlásit své rozhodnutí na vybraných sociálních úřadech. A aby to bylo ještě komplikovanější, svou žádost mohou vyřídit jen na 36 místech. Pokud by se rozhodli zůstat v soukromých fondech, Orbánova vláda je zcela vyloučí ze státního systému, a to i v případě, že by jejich zaměstnavatelé za ně i nadále odváděli 24procentní penzijní odvod státu. Pro úplnost je třeba dodat, že v Maďarsku jde na důchody 75 procent ze státního systému a jen 25 procent ze soukromých fondů. Kdyby přestoupili všichni klienti, vláda získá až tři biliony forintů, což je zhruba 272 miliard českých korun. Samozřejmě že si i penzijní fondy stěžují v Bruselu, což může ministrům Orbánova kabinetu v době předsednictví značně komplikovat jejich mediální prezentaci na mezinárodních tiskových konferencích. Premiér nicméně velmi jednoduše vysvětlil, nač potřebuje stát tolik peněz. „Má to jeden jasný a pochopitelný důvod. Tím je státní dluh.“ Je pravda, že Maďarsko má ve střední Evropě nejvyšší – 80procentní – státní dluh v poměru k HDP. Na druhé straně však vláda chce z penzijních úspor letos na běžné výdaje použít 540 miliard a v roce 2012 dalších 260 miliard forintů. Analytici, kteří sledují vývoj tamní situace, upozorňují na praktiky klamavé státní propagandy. Markéta Šichtařová z Next Finance ve slovenských Hospodárskych novinách uvádí, že poslední kroky maďarské vlády jsou na hranici zestátnění: „Maďarsko přestává být právním státem. Všeobecně se zde narušila stabilita a právní jistota.“ Pro znázornění orwellovského „newspeaku“ Orbánovy vlády lze dodat, že celou komunikaci o zničení druhého penzijního pilíře měl na starosti „osobní zmocněnec premiéra na záchranu důchodů“.

Nevypočitatelný element

K dokreslení vnitropolitické situace slouží i tento příklad: Maďarský parlament přijal zákon, který podřídí média jedinému mocnému dozorujícímu úřadu s pravomocemi rovnajícími se ministerským. Tento úřad bude na základě vlastního uvážení rozdávat vysílací licence a určovat pravidla. Když se mu něco nebude líbit, může licenci opět zrušit. A „samozřejmě“ může udělovat vysoké pokuty deníkům až do výše 25 milionů forintů (cca 2,7 milionu korun), rozhlasovým stanicím do 50 milionů forintů (4,54 milionu korun) a pro televizní stanice až do výše 200 milionů forintů (tzn. 18,2 milionu korun). Úřadu je navíc jedno, zda jde o veřejnoprávní nebo komerční, případně o elektronické anebo tištěné médium. Také jej nezajímá, jestli má maďarského nebo zahraničního vlastníka. Stojí za povšimnutí, že v čele mocného úřadu je žena, která v minulosti byla šéfredaktorkou erotického magazínu pro „náročné“. Vláda zároveň v rámci své převahy už připravuje bič i na odboráře. Konkrétně se snaží omezit právo na stávku. Západní média zhruba od podzimu upozorňují na přílišnou koncentraci moci a její deformaci v Maďarsku. List Financial Times například nedávno v komentáři uvedl, že si Evropa v současné situaci nemůže dovolit, aby v předsednickém křesle sedělo nevypočitatelné Maďarsko. Týdeník The Economist vykreslil Orbána jako bojechtivého politika a jeho vládu jako vyhladovělou po moci.

Demonstrace moci

Brusel jen postupně a pomalu zjišťuje, s kým má vlastně tu čest. Unijní žezlo předal vládě, která je konfrontační, nekompromisní a není zvyklá na dialog. Evropská komise na maďarské zestátnění penzijních fondů reagovala tak, že zřejmě od léta tohoto roku zabrání členským zemím v tom, aby řešily zadlužení převodem peněz z druhého pilíře penzí. Jean-Claude Trichet, prezident Evropské centrální banky, už otevřeně kritizoval snahu Orbánova kabinetu, který chce změnit pravidla jmenování členů bankovní rady Národní banky Maďarska (MNB). Vláda v Budapešti navíc dál počítá také se změnami, které by neutralizovaly vliv prezidenta Andráse Simora. Ten je už doslova posledním mohykánem mezi vysoce postavenými státními funkcionáři – na rozdíl od většiny ostatních ho Orbánův kabinet nemůže odvolat. Nicméně mu zredukovali plat na čtvrtinu: z osmi milionů forintů měsíčně jen na dva. Divnou hospodářskou politiku už nehodlala dále tolerovat mezinárodní ratingová agentura Moody’s a 6. prosince 2010 snížila ohodnocení země o dva stupně. Čerstvě předsedající země podle ní stojí těsně před bránou spekulativního pásma. Ministr národního hospodářství a zároveň i financí György Matolcsy na snížený rating reagoval vyjádřením, že agentura nepochopila neortodoxní a netradiční přístup maďarské hospodářské politiky.

MM25_AI

Mission impossible

Maďarsko se na předsednictví připravilo po svém. Premiér Orbán v posledních měsících uskutečnil obrovské turné po hlavních městech evropské sedmadvacítky. Jeho kabinet na financování předsednictví vyčlenil 8,5 miliardy forintů (cca 772 milionů korun) a už v listopadu v Bruselu zkušebně zasedala kompletní maďarská vláda. To však stačit nebude. Všichni budou naopak s napětím sledovat, zda a jak se Orbán pokusí harmonizovat bezbřehou domácí moc s demokratickými principy Evropské unie či jak bude maďarská státní mašinérie hledat společnou řeč v kakofonii unijních států. Pozoruhodné mohou být i Orbánovy repliky na nepříjemné otázky socialistických poslanců v Evropském parlamentu. V tom domácím totiž premiér víceméně ignoruje v loňských volbách poražené socialisty. Slovní šarvátky ve štarsburském parlamentu mohou být úsměvné, neboť Orbánova angličtina se silným maďarským přízvukem je zábavná už sama o sobě. Mravenčí práci by nicméně měli zvládnout úředníci. A zde je další problém. Nová vláda v rámci „revoluce“ začátkem října bez debat uskutečnila rozsáhlou čistku v maďarském týmu finančních expertů Ecofinu (Rada EU pro hospodářství a finance). „To je jako by těsně před derby žokej zastřelil svého koně,“ hodnotila tento krok maďarská média. A jako kdyby to nestačilo, odvolán byl i vedoucí diplomat, který měl na starost celou bruselskou agendu. I proto přední maďarský ekonomický týdeník Heti Világgazdaság (HVG) opatřil článek o blížícím se předsednictví titulkem Mission Impossible. Autor připomněl českou zkušenost, kdy sice vláda Mirka Topolánka zkolabovala uprostřed předsednictví, ale k totální blamáži nedošlo. Situaci částečně zachránili vyškolení čeští euroúředníci, kteří si udrželi profesionální odstup a pokračovali ve své práci. Maďaři za tři roky vyškolili asi 800 euroúředníků, jenže Orbánův kabinet i mezi nimi už provedl velké čistky. Oficiální argumenty neznáme, ale hodně se mluví o tom, že výměny proběhly proto, že euroodborníky nominovala ještě bývalá socialistická vláda. A aby byl obraz komplexní, státní úředníci jsou navíc ustrašení, protože se v rámci revolučních přehmatů odsouhlasil zákon, podle nějž mohou být bez důvodu propuštěni.

Priority velkých témat

Jaké budou priority maďarského předsednictví? Budapešť chce vypracovat společnou romskou strategii, která klade důraz na školství a na pracovní příležitosti. Maďarsko podporuje vstup Chorvatska do EU. V ideálním případě chce uzavřít jednání o přístupu této jadranské země. Dále plánuje intenzivní jednání se státy západního Balkánu, které by mohly urychlit svůj vstup do unie. Mezi priority pak patří také změna v Lisabonské smlouvě, která je důležitá pro další fungování Evropského finančního stabilizačního mechanismu. V únoru je v plánu summit v Budapešti, který bude věnován energetice. Maďarské předsednictví chce dosáhnout, aby evropská energetická infrastruktura měla mimo směru východ–západ i dimenzi sever–jih. Na květen je plánován další summit o partnerství s „východem“, tedy Ukrajinou, Běloruskem, Moldávií, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem. Připravuje se rovněž společná strategie pro země podél Dunaje. Ta zahrnuje mimo vodní dopravy i tematiku pitné vody a životního prostředí a nevynechává ani agrární témata. Především bude na přetřes trh s mlékem a otázka bezpečnosti potravin. Samozřejmě můžeme očekávat, že se otevře i problém národnostních menšin a jazyků v Evropě. Tento poslední tematický okruh může vyvolat pěknou bouřku. Vždyť maďarští představitelé budou mít příliš horkou hlavu, takže kromě maďarsko-slovenských rozmíšek mohou přijít i maďarsko-české kvůli Benešovým dekretům. Kdyby po Řecku a Irsku přišel na pořad také kolaps Portugalska, šly by všechny vyjmenované agendy kromě energetiky na vedlejší kolej. Je ironií, že by záchranu eurozóny dirigovali Maďaři, kteří produkují finanční problémy jako na běžícím páse. „Půlroční předsednictví Maďarska v čele EU bude mnohem napínavější, než jsme si mysleli. Tento půlrok se stane velmi důležitým, a proto vyvoláme velkou pozornost,“ prorokoval ještě koncem října Orbán. Bylo by velmi pikantní, kdyby ji místo důkladné a mravenčí práce vyvolala přílišná horlivost maďarských ministrů.

  • Našli jste v článku chybu?