Kapitál v 21. století nabízí elegantní analýzu vývoje nerovnosti a velmi pochybný recept na její snižování »
Nic nepomůže úspěchu více než být ve správný čas na správném místě se správným produktem. A Kapitál v 21. století francouzského ekonoma Thomase Pikettyho, který právě vyšel v českém překladu, se trefil do černého. Hospodářské a sociální otřesy vždycky vyvolávají vlnu introspekce a hledání východisek a nikomu se nepodařilo vystihnout tuhle poptávku lépe než právě Pikettymu.
Západní svět nejenže po roce 2008 zažil největší ekonomický otřes od třicátých let minulého století a přišel o iluzi, že finanční trhy se svými sofistikovanými matematickými modely dovedou řídit riziko. Stalo se něco horšího - ztratil sebedůvěru a přesvědčení o superioritě svého ekonomického a sociálního modelu, který do té doby považoval za exportní zboží.
Zejména v Evropě, která zjistila, že projekt společné měny neustál fázi ostrého testování v plném provozu, byla deprese hluboká a málokde hlubší než ve Francii. Ta se jen obtížně smiřuje s poznáním, jak dalece země zaostala za Německem, které se k hrůze a ponížení všech Francouzů zjevně vyrovnalo s krizí podstatně snáz a rychleji. Do téhle atmosféry vypustil na sklonku léta 2013 Piketty svůj novodobý Kapitál, aby na jaře 2014 jeho anglický překlad opanoval prodejní žebříčky v oblasti literatury faktu.
Pokračovatel Už samotný název knihy svědčí o tom, že autor si nedal malé cíle a přímo odkazuje na nejznámější dílo jiného bystrého pozorovatele a kritika kapitalismu - Karla Marxe.
Piketty se svými spolupracovníky shromáždil ohromné množství dat z nejrůznějších dobových pramenů - přičemž velmi dobrým zdrojem se ukázaly archivy berních úřadů -, aby dokumentoval vývoj příjmové a majetkové nerovnosti od konce osmnáctého století až do současnosti. Základní Pikettyho premisou je, že míra zhodnocení kapitálu ve všech jeho formách je vyšší než míra ekonomického růstu, potažmo pracovních příjmů. Významu to nabývá tehdy, když je ekonomický růst a vzestup reálných mezd relativně pomalý, tak jako byl třeba ve Francii a Británii v druhé polovině 19. století až do první světové války. Pak zděděný, po generace hromaděný kapitál dávající nevelký, ale v podstatě stabilní výnos spolehlivě přebíjí to, čeho je možné domoci se vlastní pílí. Tohle je základní osou, kolem níž se točí celý Pikettyho Kapitál. A výhled do budoucnosti, která podle všech očekávání ponese cejch pomalého růstu, je vlastně návratem do 19. století. Piketty velmi obratně oživuje minulost příběhy čerpanými z dobových románů - Austenovou počínaje a Balzacem a Proustem konče -, aby demonstroval, že cestou k opravdu pěkné životní úrovni byl sňatek.
Sporný recept Aby soudobá západní společnost neriskovala návrat do éry extrémní nerovnosti, který by také nemusela přežít, doporučuje Piketty celosvětově koordinované zavedení progresivních daní z majetku (nikoli z příjmů). Recept je tedy podstatně kontroverznější než sama analýza, která je nejen působivá, ale často přímo elegantní. Což je u ekonomů míněno jako opravdu velká pochvala.
Prokousat se těmi stovkami stránek vyžaduje jisté úsilí. Opravdu to není plážová literatura, ale jsem přesvědčen, že dospějete ke stejnému závěru: s Pikettym je možné nesouhlasit, ale je intelektuální povinností si ho přečíst.
Světový růst od průmyslové
revoluce (v %)
Průměrná roční světová produkce světová populace Produkce na
míra růstu obyvatele
0 až 1700 0,1 0,1 0,0
1700 až 2012 1,6 0,8 0,8
z toho:
1700 až 1820 0,5 0,4 0,1
1820 až 1913 1,5 0,6 0,9
1913 až 2012 3,0 1,4 1,6
Zdroj: viz piketty.pse.ens.fr/capital21c
Celkové rozdíly v pracovních
důchodech v čase a prostoru
Podíl jednotlivých Průměrná Průměrná Výrazná Velmi výrazná
skupin na nerovnost až výrazná nerovnost nerovnost
celkových (skandinávské nerovnost (Spojené (Evropa
pracovních státy 1970 (Evropa 2010) státy 2010) 1910)
důchodech až 1980)
Nejbohatších „nejvyšší třída“ 10 % 20 % 25 % 35 % 45 %
Z „dominantní toho 1 % nejbohatších třída“ 5 % 7 % 12 % 17 %
Zbývajících „bohatá třída“ 9 % 15 % 18 % 23 % 28 %
40 „střední % uprostřed třída“ 45 % 45 % 40 % 35 %
50 „nižší % nejchudších vrstvy“ 35 % 30 % 25 % 20 %
Odpovídající koeficient Giniho 0,19 0,26 0,36 0,46
Zdroj: viz piketty.pse.ens.fr/capital21c
Kapitálová nerovnost
v čase a prostoru
Podíl jednotlivých Nízká Průměrná Průměrná Výrazná Velmi
skupin na nerovnost nerovnost až výrazná nerovnost výrazná
celkových (nikdy nezaznamenáno, (skandinávské nerovnost (Spojené nerovnost
pracovních státy 1970 (Evropa státy (Evropa
důchodech ideální až 1980) 2010) 2010) 1910)
společnost?)
Nejbohatších 10 %
„nejvyšší třída“ 30 % 50 % 60 % 70 % 90 %
Z toho 1 % nejbohatších
„dominantní třída“ 10 % 20 % 25 % 35 % 50 %
Zbývajících 9 % 20 % 30 % 35 % 35 % 40 %
„bohatá třída“
40 % uprostřed
„střední třída“ 45 % 40 % 35 % 25 % 5 %
50 % nejchudších
„nižší vrstvy“ 25 % 10 % 5 % 5 % 5 %
Odpovídající koeficient Giniho 0,33 0,58 0,67 0,73 0,85
Zdroj: viz piketty.pse.ens.fr/capital21c
Míra růstu celkové světové produkce od starověku do roku 2100 (v %)
Thomas Piketty se nebojí dlouhých časových řad. Tady začíná narozením Krista, aby demonstroval, nakolik výjimečná byla perioda vysokých temp růstu po druhé světové válce, která pozvolna končí. Celý Kapitál pak řeší, jaké budou důsledky trendu zpomalování pro rozdělení příjmů a majetku ve společnosti. Piketty ovšem upozorňuje, že i jednoprocentní růst znamená, že se celkový výstup během dvou generací téměř zdvojnásobí, což v historii lidstva rozhodně není málo. komeNTáŘe Thomase PikeTTyho
1 Míra růstu světové produkce přesáhla v letech 1950 až 1990 úroveň 4 %. Pokud bude proces konvergence pokračovat, klesne do roku 2050 pod 2 %.
2 Evropský HDP představoval v roce 1913 celkem 47 % světového HDP, v roce 2012 potom 25 %.
3 V Evropě se v roce 1913 soustředilo 26 % světové populace, v roce 2012 už jen 10 %.
4 V letech 1913 až 2012 byla průměrná roční míra růstu HDP 3 %, z toho 1,4 % připadalo na světovou populaci a 1,6 % na HDP na obyvatele.
5 Celková hodnota soukromého majetku představovala v Evropě po roce 1910 šestinásobek až sedminásobek národního důchodu, v 50. letech dvojnásobek až trojnásobek a v roce 2010 čtyřnásobek až šestinásobek.
6 Pohyb národního kapitálu v Evropě v dlouhém období se dá vysvětlit především pohyby soukromého kapitálu.
7 Ve společnosti s relativně nízkou příjmovou nerovností (skandinávské státy v letech 1970 až 1980) připadá na 10 % nejlépe placených asi 20 % z celkového objemu důchodů, na 50 % nejhůře placených asi 35 % a na 40 % uprostřed asi 45 % z celkového objemu. Giniho koeficient (syntetický ukazatel nerovnosti od 0 do 1) je 0,19.
8 Ve společnosti s průměrnými rozdíly v držení kapitálu (skandinávské státy v letech 1970 až 1980) připadá na 10 % nejbohatších zhruba 50 % celkového objemu majetku, na 50 % nejchudších asi 10 % a na 40 % zhruba 40 % majetku. Odpovídající Giniho koeficient je 0,58. K nejzajímavějším rysům Pikettyho Kapitálu v 21. století patří jeho velmi časté exkurze do francouzských a anglických klasických románů. Na příbězích jejich protagonistů Piketty ukazuje, jaké byly například rozdíly mezi příjmy z pracovní činnosti u profesionálů (právníci, soudci) a příjmy vlastníků kapitálu. To nejlepší, co mohl pro svoji životní úroveň mladý ambiciózní muž udělat, bylo dobře se oženit.
O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz
