Menu Zavřít

Pilíř chutí a vůní

6. 11. 2002
Autor: Euro.cz

Největším pokladem podniku je kuchař

Ten podnik má jméno. Alespoň v mantinelech nejbližšího okolí, to jest mezi Náměstím Jiřího z Poděbrad a Flórou. Tam je sice restaurací jak naseto, svou úrovní však až na výjimky patří spíše do dlouhé řady těch prostředních. Takže když jsem měl zvolit místo setkání v této lokalitě, bylo snadnou volbou vybrat právě restaurant, který sám o sobě tvrdí, že „kvalita služeb uspokojí a potěší i nejnáročnějšího hosta“. Přiznávám, že takové tvrzení vždy burcuje mou zvědavost spolurozhoduje o mé návštěvě. Proto jsem jednoho večera, dychtiv poznat zdejší, v širém okolí tolik vychvalovanou kuchyni, usedl U sloupu a očekával svého přítele.
Samotný vstup je řešen nepříliš nápadně, avšak poutavě. „Přes roh“ ničím nelákajícího řadového činžáku vznikl lákavý komplet. Portál, zaklenutý obloukem a uzavřený dvěma sloupy, a rohové okno napovídají něco o originálním řešení interiéru. Ten je ovšem trochu nejednotný. Rádoby secesní styl je držen hlavně dveřními rámy a přepážkami mezi jednotlivými boxy. Velmi tmavé ostění, hlavně však ostře lámané hrany zdobných nadstaveb na dveřmi a uprostřed přepážek působí poněkud zlověstně. Vysoké a prázdné stěny jsou opticky odlehčeny lištou pod stropem a svítidla, pojednaná jako vitráže, zaujmou podílem studené růžové barvy. Taková dekorace spolu s růžovým prostřením vyvolává dojem návštěvy v komnatě Ledové královny. Celý interiér drží po dobu návštěvy hosta – tedy alespoň já měl ten pocit – v jakémsi adrenalinovém napětí, ve stálém střehu. Usazen u „dvojky“ a obdařen lístkem, pročítal jsem nabídku, a těšil se na příchod svého hosta. Když však uběhla doba slušná k čekání a bylo stále jasnější, že budu večeřet sám, postavil jsem si meníčko. Po aperitivu se mi zachtělo Krabího salátu, jako hlavní chod jsem si dopřál Kachní prsa s jablky a bramborovou roládou se špenátem. Závěr měla obstarat Smažená zmrzlina s vanilkovým krémem. Nedlouhý čas mezi objednáním a založením prvního chodu jsem věnoval zvědavému pozorování toho, jak si počíná ta která ze dvou obsluhujících dívek. Kladným zjištěním bylo, že mezi nimi nebylo zásadního rozdílu v úrovni obsluhy. Obě byly zdatné po profesní stránce, jistěže s drobnými úlevami od reglementu, obě byly příjemné, elegantní a pozorné. Jenom (už si připadám jako zatrpklý, stále mentorující stařec) jednu věc, která je odlišovala nemohu pominout a při vší toleranci a volném stylu ji stále považuji za zásadní nedostatek v ústroji dámského personálu. Víte, dívčí nohy, bosé a dlouhé, jsou krásné na pláži či v letním odpoledni na korzu. Avšak sebeskvostnější nožky, byť do bronzova opálené a extraligové, jako byly tyhle, se nemají na place objevit nahé. Tím spíše, že dobře zvolená punčoška dokáže jejich půvab ještě akcentovat. Slečna, doufám, promine.
Zahleděl jsem se na inkriminované končetiny a ani nezaregistroval, kterak se přede mnou objevil můj předkrm. Krabí salát a dozlatova opečené, máslem vonící toasty mne dokázaly odvrátit od zajímavého objektu mého pozorování a já se do obého pustil. A byl jsem spokojen. Salát, s přesně tím množstvím majonézy tak jemné, aby „nezazdila“ jemnou chuť masa, vše již napohled čerstvě vyhlížející a správně pastózní, kombinované se zlatavými, křupavými plátky. To byla ouvertura, na jakou jsem se těšil. Chvíli po pozorně zvládnutém debarasu s přesnou výměnou založeného příboru jsem věnoval nabídce vín. Ta pohříchu nebyla prvotřídní, postrádala širší výběr a ani popis v nabídce nebyl na výši. Vsadil jsem na náhodu, žádostiv, jaká trefa se mi podařila.
Mezitím se objevila slečna a předložila mi hlavní program večeře. Vzhledně vyhlížející, podélně vedví rozdělená prsa opeřence byla umně dozdobena žlutavými horkými plátky jablek, doplněna jen malou garniturou z rajčete a salátu a s kolečky rolády z bramborového těsta, kde v řezu tvořil špenát líbivou mozaiku v podobě šroubovice šnečích ulit. Krmě sama potom byla potěšujícím zážitkem. Maso, pečlivě a s pozorností upečené tak, že pod křupavou kůrkou zbylo dosti tuku na to, aby zůstalo vláčné a měkké, sice bylo směrem ke kosti poněkud tužší, ale v rámci normy a vykazovalo vzácně vyrovnanou chuť. Každé z koření v ní bylo přítomno, žádné však s dominující převahou. Společně s výpekem, opět uměřeně kořeněným a leskle karamelovým, doplněno o neobvykle komponované sousto přílohy, zahrálo na patře radostnou melodii. Jenom víno, které jsem zvolil, tentokrát nepodpořilo svou mocí celkový dojem. Zkrátka nestačilo na hutnou a vnímavě poskládanou kupu chutí, které nabízel pokrm. Přesto jsem je k jídlu vypil do dna a zcela uklidněn kvalitou kuchyně čekal, jak dopadne finiš. Tím byl dezert, který byl servírován ve chvíli příliš krátké na to, aby si pohárky, obluzené ještě stále báječnou kačenou, odpočinuly. Nadýchnuté kuličky zlatohnědého těsta, praskající pod tlakem lžičky, plné zmrzliny a plátků ananasu, bohatě „posněžené“ kopcem pevné šlehačky, jen potvrdily to, že kuchyně je zdejší silou. Chuť horkého těsta se báječně rovnala se sladkosametovým dojmem zmrzliny, uhlazeným šlehačkou a jemným ovocem do vějíře jemných, hladivých vjemů. Zmohl jsem tu sladkou horu vůně a chutí a bylo to na hranici mých možností. Prodchnut dobrým pocitem jsem si „na slehnutí“ naordinoval Armaňak – byl až z druhé řady žebříčku kvality – a již rituální kávičku, ta byla z první.
Již tedy znám důvody obliby této restaurace, jenom si nemohu odpustit poznámku o „cibuláku“ a jeho pozici v gastronomii. Je přežitá. A navíc, ostře modrý studený vzor dekoru jen těžko dovoluje nalézt recept na pohledně působící zdobení.
Čekání na kolegu, který se nedostavil, přišlo na 476 korun a bylo nečekaně příjemné. Měl-li bych sestavit jakési pořadí z jednotlivých prvků, potom by kuchyně zvítězila těsně nad personálem a zdáli by jim sekundovala atmosféra restaurace s tím, že se sem lze bez rizika kdykoliv vrátit. Restaurant U sloupu Lucemburská 11, Praha 3
Tel.: +420/222 71 31 51, fax: +420/222 71 51 72
e-mail: restaurant@usloupu.cz
http://www.usloupu.cz Otevírací doba: pondělí–pátek 11.00–23.00, sobota 12.00–23.00 Počet míst: restaurace 42, salonek 8
Druh kuchyně: česká s podílem zvěřiny Přijímané platební karty: všechny používané včetně elektronických Jídelní lístek: angličtina, němčina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
Země původu nabízených vín: Česká republika

Hodnocení restaurace: Atmosféra, pohodlí, estetika 7 bodů z 10
Prostírání 7 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 8 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 18 bodů z 20
Celkem: 48 bodů ze 60

KL24

Výběr z jídelního lístku: Uzený pstruh (filet) s citronovou omáčkou, toasty 80,-
Kulajda 25,-
Husí játra na másle s jablky 90,-
Vařený losos s kaparovým máslem, obložený zeleninou 180,-
Kuřecí prsíčka plněná švestkami s karamelovou omáčkou 120,-
Kančí kýta se šípkovou omáčkou 160,-
1/2 pečené kachny, houskové, bramborové a karlovarské knedlíky, zelí 250,-
Jehněčí kotlety na roštu se zelenými fazolkami 330,-
Nudle s houbovou smetanovou omáčkou 70,-
Lívance s borůvkami a šlehačkou 3 ks 40,-

Výběr z vinného lístku: Müller-Thurgau Nový Šaldorf 120,-
Frankovka Nový Šaldorf 150,-
Sauvignon ´94 Nový Šaldorf 500,-
Rulandské modré ´96 Nový Šaldorf 500,-

  • Našli jste v článku chybu?