Celé pondělí jednali zástupci Českých aerolinií a pilotů o zažehnání stávky. Spor se týkal kolektivní smlouvy, konkrétně výše platů. Po dlouhém vyjednávání se dohodli a piloti stávku odvolali. V případě, že by k ní opravdu došlo, bylo by to poprvé v novodobé historii ČSA, co by letadla zůstala na zemi, napsaly Hospodářské noviny před dnem stávky.
Komentátor listu ale soudí, že heslo stávka v českém slovníku sice nechybí, do praxe ho ale Češi dovádějí málokdy. Možná je to národní povahou a ochotou přistupovat na kompromisy. Oč méně se u nás zatím stávkuje ve skutečnosti, o to víc se stávka používá jako kord při šermování dvou nebo i více stran ve mzdovém boji. Aerolinie tvrdí, že mzdové požadavky pilotů ohrozí stabilitu firmy. Piloti říkají, že stabilita firmy není dána geniálním řízením, ale škrcením mezd, shrnula MF Dnes argumenty obou stran. Ohledně letecké stávky můžeme najít několik poučení. Předně je čistě věcí firmy, jak si s problémem poradí. Zadruhé jsme svědky tlaku na dorovnání mezd na evropskou úroveň, který brzy nepochybně postihne mnoho profesí. Lidé si dnes, čtrnáct let po pádu socializmu, vydělají podle svých znalostí, schopností a štěstí, konstatoval Deník Impuls. A někdy i odvahy jít si vyšší platy vystávkovat. Lidové noviny po odvolání stávky napsaly: Piloti zklamali. Současně ale jejich požadavky kritizovaly. Během dvou let chtěli průměrný plat 214 000 korun, nyní berou kolem 100 000 korun. Kde by na to letecká společnost vzala peníze, to jim evidentně bylo jedno. Nakonec ale ustoupili a teď se budou muset spokojit s takovým růstem mezd, na kterém se dohodnou všichni zaměstnanci ČSA s vedením firmy. Takže v příštích letech dostanou přidáno stejně jako letušky, mechanici a všichni ostatní.
