Farmaceutické giganty mají v Číně žně, přírodní východní léčiva naopak pronikají do Evropy
V ordinaci tradiční čínské medicíny (TCM) stačí na doktora pořádně vypláznout jazyk. Poté následuje měření tepové frekvence a nakonec pohovor na téma neduhů, které trápí tělo i duši pacienta. Certifikovaný odborník posoudí, jak jsou na tom jin a jang dotyčného, navrhne mu léčbu, vypíše recept. Lékárník vše pečlivě namíchá a na archaických vahách přesně zváží. Pacient si domů odnáší pytlíček různých sušených bylinek a spolu s nimi víru, že zaberou. Jednotlivé dávky se obvykle zalévají vařící vodou a díky nahořklé chuti připomínají při troše fantazie našeho „turka“.
Šanghajské údolí léků
Když však dnes vystresovaného obyvatele Pekingu rozbolí hlava, jednoduše sáhne po paralenu anebo aspirinu. V Číně narůstá počet lidí, kteří očekávají od léků okamžitý efekt a kteří vnímají západní farmaka jako sofistikovanější a účinnější než produkty tradiční čínské medicíny. Přední světové farmaceutické společnosti a výrobci zdravotnického materiálu velice rychle pochopili potenciál měnící se Číny. Tamní společnost bohatne, začíná trpět různými civilizačními neduhy a hlavně stárne. A navíc se snaží o komplexní reformu svého zdravotnictví.
Čína dnes představuje podle francouzského deníku Le Figaro pátý největší trh s farmaceutickým zbožím na světě. Očekává se, že již v příštím roce předběhne třetí Německo, a až v roce 2015 tamní trh s léky dosáhne 115 miliard dolarů, dostane se na druhé místo před Japonsko. Většina z dvaceti předních světových farmaceutických společností své produkty v Číně již pár let vyrábí i prodává. Farmaceutický gigant Pfizer například vstoupil na čínský trh v roce 1980 s počáteční investicí ve výši miliardy dolarů, postupně otevřel osm výrobních továren v různých částech země a dnes v nich zaměstnává přes devět tisíc lidí.
Podle zprávy společnosti J. P. Morgan dosahoval prodej farmaceutických výrobků v případě deseti nejvýznamnějších amerických a evropských farmaceutických společností v prvním čtvrtletí loňského roku 5,3 miliardy dolarů. Prodeje firmy Pfizer představovaly za toto období téměř miliardu a u firmy Johnson & Johnson to bylo 300 milionů dolarů. Roční obrat švýcarského koncernu Roche Holding, který do vstupu na čínský trh investoval 220 milionů dolarů, již přesahuje miliardu. Britský výrobce léků GlaxoSmithKline v Číně utratil přes 400 milionů dolarů a nyní zakládá nové výzkumné centrum v Šanghaji, kde by mělo v roce 2017 v moderních prostorách působit 50 až 100 špičkových zahraničních vědců a přibližně tisícovka výzkumníků. Ne náhodou si firma vybrala právě toto město. V šanghajském Pudong Čang-ťiang Hi-Tech Parku přezdívaném také „Čang-ťiang Drug Valley“ provozuje výzkumné laboratoře přes 7387 společností zaměstnávajících přes 170 tisíc výzkumníků. Přibližně třetina je financována ze zahraničí.
Tradiční medicína dobývá Evropu
Světovým farmaceutickým gigantům se v Číně daří a díky 1,3miliardové populaci tomu tak bude i v budoucnu. Vrásky na čele jim dělá jenom občasná korupce doprovázející i tento průmysl, výrobci napodobenin nabízející prostřednictvím internetu životu nebezpečné zboží, a nakonec i takzvaný národní seznam základních léčiv, kvůli němuž budou mít zřejmě nižší marže. Stát ve snaze zajistit všem občanům přístup ke kvalitním a bezpečným lékům totiž definoval 307 generických látek (205 chemicky definovaných a 102 tradičních čínských bylinných preparátů), které musejí být cenově dostupné, a to u všech poskytovatelů primární péče v systému veřejného pojištění v Číně.
Zatímco je tradiční medicína v zemi částečně na ústupu a některé tamní polikliniky TCM přejímají v zájmu přežití západní metody léčby, celosvětový prodej čínských bylinných léků stoupá. Stejně tak roste popularita TCM, která se rozšířila do mnoha zemí světa. Podstata tradiční čínské medicíny spočívá v znovunalezení a znovudosažení vnitřní rovnováhy člověka, která byla vlivem nemoci narušena. Léčba není založena pouze na symptomech, ale na hledání zdroje potíží a na diferenciální diagnostice syndromů. Ostatně Kalifornie jako první americký stát legalizovala akupunkturu již v roce 1978.
Produkty TCM nejsou oficiálně ve Spojených státech považovány za léky, v roce 1994 však byly zařazeny do kategorie „doplňků stravy“. Před deseti dny Čínská akademie věd potvrdila, že Di’ao Xin Xue Kang, známý producent čínské medicíny, obdržel autorizaci od příslušných úřadů v Nizozemsku umožňující zahájení prodeje svých výrobků v zemi. Firma se tak stala první svého druhu na území Evropské unie. „Je to důležitý krok pro tradiční čínskou medicínu a pro její vstup na hlavní trhy rozvinutých zemí,“ komentoval rozhodnutí Nizozemců čínský ministr zdravotnictví Čchen Ču. Jak dodal, o podobný certifikát usiluje dalších osm čínských společností.
